MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Kvalitka. Ten Fincher z toho sala jako nuklearni radiace. Rozjezd je sice pomalejsi, ale je to cim dal lepsi a jak u serialu obecne nesnasim kdyz se umele roztahuji na vice serii, tak tady mam naopak pocit, ze prvni serie byla teprve intro k jeste lepsim zitrkum na ktere se tesim vsema deseti. 8/10 (26.10.2017)

Mindhunter je hloubková sonda do nejtemnějších koutů lidské mysli. Do myslí těch, za jejichž zdánlivě klidnými výrazy sídlí ti nejhorší vrahové a pomatenci. David Fincher umíchal další parádní thriller, z něhož vám promrzne tělo. Nečekejte ovšem akci, násilí a krev, protože tady se jede čistě na chytrý dialogy, při kterých se vám - v průběhu každého rozhovoru se šíleným vrahem - budou ježit všechny vlasy na hlavě! Kdo zná a má rád Fincherova Zodiaca, bude u série Mindhunter slintat blahem. Pro ostatní to bude skvělej výlet do sedmdesátých let, kdy se parta agentů FBI snažila složit psychologický profil pro sexuálně vyšinutý vrahy. (15.10.2017)

Formálně, scénáristicky i herecky vytříbená psychoanalytická procedurální detektivka první jakosti. Bude-li tenhle Lovec vražedných myšlenek nadále růst i v dalších sériích (věřím, že ano), mohl by se stát suverénně nejlepším seriálem (nejen) o sériových vrazích všech dob. S01: 85 %; S02: 90 % (31.12.2017)

Poslední dobou se mi stává, že u děl, pro která mají skoro všichni superlativy, si já na zadek nesednu. A nejhorší je to v případě, kdy chápete, z čeho máte být na větvi a stejně vám to nejde. Pravěk kriminalistické psychologie, agenti a doktorka, každý vyhraněný charakter a vynikající herec. Masoví magoři, dokonce Manson (u takových věcí jinak fakt uchcávám), hudba a kamera na všechny ceny, které by zvládly posbírat, ale fascinace se stále nedostavuje. Jistě, člověk taky ví, že tohle není klasická kriminálka, pátrání po vrazích je druhořadé, musí ustoupit mluvení o činech a vraždách, v tom jde seriál také schválně proti žánrovým stereotypům. Ale fakt, pokud se na konci druhé řady nestane něco světoborného, zůstane mé hodnocení stejné. Možná se pak podívám na sérii třetí, ale dva roky mají tvůrci na to, aby mě zaujali více. Zatím pevných 80%. (20.11.2019)

I když je Fincher se seriálem spojen „pouze“ jako výkonný producent a režisér čtyř epizod (první dvě a poslední dvě), jeho rukopis je patrný ze všech dílů – chladné barevné tónování, odosobněná prostředí, cynický humor, chirurgicky přesný střih, obezřetné vedení naší pozornosti, symetrické kompozice, skeptický pohled na mezilidské vztahy… (plus řada vizuálních či slovních citací z Fincherových dřívějších filmů). Jen občas si dovolí nějaký stylistický úlet, zpravidla podmíněný dobou, ve které se seriál odehrává, například stíračku nebo střihovou montáž s rozvernou rockovou hudbou. Jeho perfekcionistický způsob inscenování (zejména) dialogových scén, při nichž hraje roli každé přeostření nebo změna pozice kamery a které tím připomínají klinické studie chování pachatelů i vyšetřovatelů, přejali také ostatní režiséři, Andrew Douglas, Asif Kapadia a Tobias Lindholm, takže nebýt úvodních titulků, zřejmě byste ani nepoznali, kdo režíroval kterou epizodu. Společně dokázali látku, které hrozila divadelní strnulost, proměnit ve velmi „filmově“ vypadající počin pro trpělivé a pozorné diváky, který je radost sledovat a analyzovat od první do poslední minuty. Trochu obsáhleji zde. (16.10.2017)