MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Obdobně jako u Zodiaca sází i zde Fincher (režíruje dvě první a dvě poslední epizody) na chladný perfekcionismus, jehož cílem rozhodně nemá být strhující emocionální podívaná, ale co nejvíce autentická rekonstrukce konkrétních událostí. Z pohledu uvěřitelnosti a zasazení příběhu do mnohoznačných sedmdesátých let v USA je Mindhunter po všech stránkách naprosto profesionální prací. Prakticky v něm nejsou skoro žádné emoce, ale skutečně mám za to, že právě ten chlad a odtažitost jsou v tomto případě opět cílené (což není u Finchera nic nového). Závěrečný pocit jakési "emocionální vyprahlosti" pak zjevně působivě koresponduje s tvůrčím záměrem. Rozhovory s Edem totální špíca. (01.01.2018)

Po pravde, celkovému ošiaľu ohľadom seriálu sa pomerne čudujem. Nechápte ma zle, Mindhunters sa mi páčil, a to veľmi, ale mal som z neho dojem, že jednoducho nebude určený pre masy - a to on nie je. Nečakal som teda, že toľkému množstvu divákov sadne podobne ako mne. V každom prípade, prvá séria je za mnou a môžem vyjadriť veľkú spokojnosť. Na druhú stranu, od druhej sezóny by som pokojne prijal popri skvelých dialógoch, dobre budovanom napätí a atmosfére i nejakú tú drsnejšiu akciu. (27.11.2017)

Podľa môjho názoru to síce nebolo tak dobré ako snáď naznačujú percentá hodnotenia, no i tak som si tento seriál užil. Hlavne po tej psychologickej stránke. Najviac sa mi páčilo (okrem príjemného retro kabátika), akým spôsobom hlavné postavy agentov FBI Holdena a Billa viedli svoj výskum a ako všetky novonadobudnuté poznatky z výsluchov tých najhorších zločincov potom premietali do praxe. Až je ťažké uveriť, že kedysi FBI psychologickému profilu páchateľov nevenovala skoro žiadnu pozornosť. Do toho ešte nejaká tá osobná dráma oboch hlavných účinkujúcich a k spokojnosti mi už viac nebolo treba. Samozrejme, netvrdím, že seriál neobsahoval aj hluché, menej záživné miesta. Avšak na základe vývoja deja poslednej časti si myslím, že druhá séria bude ešte lepšia. Nadpriemer. 75/100 (23.01.2018)

Retro s olivovým nádechem a zvoňáky z polyesteru nastíní, jak se zakládalo v FBI nové oddělení, kdy naši hrdinové vybaveni moudry hlav pomazaných v oboru psychologie a sebedůvěrou hodlali rozebrat duté palice vraždících mašin na kousky s pomocí neochvějné víry ve své manipulativní schopnosti. Dokonalé především v tom, jak jsou nejednoznačné údery do diváka jemné a nenápadné, o to efektnější... konzerva rybiček z osamělé ruky vstříc mňoukání ve tmě, kterou místo koťátka sežerou červi ... nemůžu se dočkat pokračování. (05.12.2017)

úžasné, originální, pobuřující, zajímavé, chytlavé, místy vtipné, přirozené a hlavně výborné...opravdu takové téma tu dlouho nebylo, chytlo mě to hned....sakra, nejhorší je, že tohle se opravdu děje, kdo ví, koho máte vedle sebe, zda nemá nějaká osobní traumata, která ho promění v psychopata a nakonec skončíte s uřízlou znasálněnou hlavou v lednici (03.03.2018)