Bůh žehnej Americe

Guilty pleasure. Goldthwait nepřináší nic světoborného, ani nehledá řešení problému nebo objektivní pohled. Jen všechno zveličuje a dělá si z toho srandu. A to mu jde zatraceně dobře! Takže odpustíte filmu slabší momenty a když přistoupíte na tvůrcův záměr, tak si to neuvěřitelně užijete. (23.05.2012)

Já a můj přítel Postal Dude dobře víme, že není úsměvnějšího pohledu, než na rozmazlenou hvězdu zasrané reality show s dírou v hlavě. S nadšením kvitujeme, že v poněkud nerudném úředníku Frankovi nacházíme spřízněnou duši, protože americkému Světovému policajtovi zmutoval penis do nestvůrné, neustále se rozpínající anakundy a na léčbu bylo již včera pozdě. Sice jsou mi pouliční kazatelé a burzovní spekulanti vcelku u prdele, ale kdyby se Frankovi při jeho civilizační očistě a laškování s katastrofou mohl ještě připlést do cesty takový Sámer Pissa, Ray Oranguteng nebo ta tlustá paní, co mě dneska hrubě osočila, že trpím nedostatkem empatie, předl bych jako malé kotě. (19.06.2012)

Goldthwait mě překvapil už svým minulým filmem, kdy jsem se divil, že ten uřvaný šílenec z policejní akademie dokáže natočit něco tak černého a zároveň hlubokomyslného. God bless America má parádní námět a trailer byl prakticky dokonalý, vtipný. Ale bohužel se na kvalitu World's Greatest Dad ani traileru nepodařilo navázat. 65% (05.05.2012)

Nadnesená a přehnaná kritika společnosti konzumu, která táhne vše do absolutního extrému a vůbec s ničím se nepáře, takže Frank cedí hlášky a spolu s perverzním způsobem roztomilou Roxy vystřílí, jak porotu Superstar, tak náboženské fanatiky. Pro mě totální gulity pleasure, ústřední duo je k pomilování a nelze se neztotožnit s názory, že lidé stále více tupnou a dobrovolně si nejenže nechávají vymýt mozek, ale ještě se s tím pochlubí kamarádům na sociální síti. Vřele bych doporučil tento snímek všem fanouškům Top star magazínu a Farmy:). (14.08.2012)

A já si myslel, že jim musím dát svolení, když o mně chtějí natočit film. Dobrá no, jsem přeci jen mladší generace, tudíž nejsem (až) tak radikální, ale Frankovo vnímání světa se od toho mého příliš neliší. Prvních cirka dvacet, dvacet pět minut je naprosto geniálních. Zoufalost, čišící z Frankova výrazu, je tak výmluvná, že jsem nevěděl, mám-li se (škodolibě) smát, nebo z dnešní doby zvracet. Následně už to není tak dobré, ale námět přesto zůstává skvělý. Vážené popové hvězdičky a jim podobné populární zrůdičky, nepřejte si, abych dostal rakovinu (což vzhledem k mému kouření může velice lehce nastat) a jako bonus revolver k tomu... 80% (26.08.2012)