Bůh žehnej Americe

J*A*S*M - jsem normální :) Popravdě komentář kolegy vystihl veškeré moje pocity a dojmy z filmu, jen s tím hodnocením půjdu ještě o kousek výš.. Nejde neocenit něco tak aktuálního a přes veškerou nadsázku zatraceně blízkého - protože, co jiného vplývá na člověka více než masmédia, krmící populaci, rychle se měnící na stádo nemyslících zombie, odpadem nejtěžšího kalibru. Lidé si hrají na bohy, soukromí je přežitek a mravy jsou staromódní. Potom se nelze divit rozhořčení některých, ne dokonalých, ale aspon trochu přemýšlejících lidí.. A tato komedie tak ve velmi příjemném provedení vystihla, co se určitě každému z nich občas musí honit hlavou a co se jednou i může stát i realitou. Nekorektní, dobře zahrané, s dobrou hudební složkou a mrazivým obrazem.. Úvod s monologem v kanceláři určitě nejlepší část filmu, co se myšlenky týče, ale když se rozjede vybíjená, zadostiučinění nelze odehnat.. Roxy je úžasná a ještě trošičku více psycho než Frank :)) Škoda jen, že je to ve finále tak smutně realistické a výsledkem celého snažení je vlastně nic.. Jediná výtka by směřovala k malé pravděpodobnosti jejich tak dlouhého road tripu - ale to vlastně taky fungovalo jako jedna z výtek zdegenerované společnosti, a film rozhodně neměl sledovat osudy Bonnieho a Clydea, ale vyjádřit zhnusení a jak by řekli kamarádi z Iron Sky, nemoc... 5 (24.06.2012)

Ale no jo, každýmu lezou na nervy dementi odvedle, tupé stádo diváků Novy a čeští politici. Ale je fakt řešením vzít bouchačku a všechny postřílet? Jako že by to druhý vzpamatovalo? Ani náhodou. Kreténi byli, jsou a budou a klackem ještě svět nikdo nespasil. Co ostatně brání odpůrcům konzumní společnosti si fakt nezajet na odlehlý statek a pěstovat tam ty kozy? Víc se mi teda na tohle téma líbil Absurdistán (a šlo to tam i bez vražd). (16.06.2012)

Tak určitě není lehké natočit film o tom, že Amerika je v podstatě odjakživa jedná velká show a pokud člověk nechce žít v lese se zvířaty, tak se této nekonečné a zažrané show prostě nemůže vyhnout. Záleží, jak se s tím kdo vyrovná. Nejde o něco, s čím se nedá žít, ovšem když Ti show začne zasahovat do každodenního života, je to pro někoho to poslední, co může nastartovat nový smysl dalších dnů. Frank už nemůže dál, možná je jeho postoj sobecký, možná nedokonalý, protože, když budu citovat z knihy knih, "kdo je bez viny, ať první hodí kamenem". Žít v klidu a nevšímat si ostatních lidí je dnes v civilizovaném světě prakticky nemožné. Denně potkáváš na ulici lidi, které bys chtěl/a potrestat, jakýmkoliv způsobem. Ovšem právo na trest v podstatě nemá nikdo. To je ta hlavní nedokonalost "svobodné" společnosti. Nikdo mě nemůže zabít jen proto, že se mu nelíbí jak žiji. Právě proto, je nejspíš snímek stylizován do humorné formy s patřičnou formou nadsázky. Ideu bezduchého zabíjení naštěstí převyšuje výborná režie a také, pro mě naprosto skvělá, Tara Lynne Barr. Film Volný pád měl opodstatnění ve své době, tento film je na tom stejně. American dream, je prostě nelítostný odraz věcí budoucích, v naší stále postkomunistické společnosti, která je již prošpikována do morku kostí americkou show. Záleží jen na tom, jak se s tím my vyrovnáme. (11.09.2012)

Do ultimátní komediální společensko-kritické řachandy ještě krůček chybí, ale i tak je to prostě fajn film. Alespoň tedy pro ty, kteří někdy zažili (lépe: opakovaně zažívají) ten pocit, že všude kolem je plno hovad, která si zaslouží přinejmenším pěstí mezi oči. Sluníškoví lidiškové toto, obávám se, nedocení. God Bless America má svěží dialogy, je příjemně nekorektní a zábavný. Škoda jen, že úplně nejsilnější je už v úvodních neakčních minutách, kdy hlavní postava vede velmi zajímavý monolog v kanceláři. V delší akčnější části mému rejpavému já vadilo především to, že to té dvojici mstitelů až moc hladce vychází. Nechci přeceňovat policejní síly, ovšem vzhledem k tomu, jak neopatrně se na své pouti Frank s Roxy chovali, byli by v reálu zastřelení nebo zatčení nejpozději druhého dne ráno. Doufám. PS: Pokud si při sledování nebudete v mysli skládat vlastní kill-list, nejste normální :-D (12.04.2012)