Pravidlá mlčania

Podobne ako v Hrdinoch a zbabelcoch sa Redford nebojí zájsť do ohrádky kontroverzie a vytiahnuť tému, ktorá Američanov trochu páli. Tentoraz je to domáca fronta vietnamského konfliktu, ktorej niektorí aktéri sú stále v hre. Jedným motívom je minulosť, ktorá vás vždy doženie, druhým kritika vojny vo Vietnam, a tretím kolízia hodnôt a manipulácia s verejným portrétom osôb, ktorých sa chce štát zbaviť v súčasnej Amerike. Len škoda toho úbytku tempa v druhej polovici, vďaka čomu film začína nudiť. Viac v recenzii. (12.02.2014)

No sešla se tu velká jména několika generací, takže herecká úroveň je nadprůměrná, ale to samo o sobě nestačí. Jestliže se o filmu píše jako o thrilleru, čekám napětí a mrazivou atmosféru, ale ani jedním Company You Keep nedisponuje. Spíše se jedná o nudné a táhlé drama o muži, jehož dohnala minulost a on se teď snaží svůj minulý život očistit. Mnoho zbytečných scén, mnoho natahovaných dialogů a akce, která tomu pomalému tempu mohla dodat nějaký říz, se nekonala. Ono se také není čemu divit, když v rolích uprchlíků se vyskytují důchodci, trpící po několika rychlých krocích dýchavyčností. Tohle si Redford za rámeček nedá. 30% (11.05.2013)

Taková ta lehce špionážní klasika, která toho zase tak moc komentovat nechce. Redfordovi vrásky mu ubraly na vytrvalosti, ale přidali na režisérském umu. Škoda jen, že lépe nevyužívá radikální pozadí k troše toho politikaření, ale pouze jako katalyzátor rodinné šlamastiky. Když se ale Shia baví s Redfordem je to fajn. (17.07.2016)

Dlouho jsem se rozmýšlel jaké vlastně hodnocení tomuto snímku dám. Nakonec jsem zvolil tu lepší variantu. Filmy s tématikou soudnictví či novinařiny mám rád, což nezastírám, i tak jsem se snažil být v hodnocení objektivní. Na jedné straně tu máme velmi slušný herecký materiál a i fajn hudební podtext. Na straně druhé zas máme až moc otevřený konec a také úžasnou práci daného novináře, který se během filmu snad nesetkal s jedinou pořádnou překážkou, vše mu jde neuvěřitelně na ruku. I přes pár nedostatků film doporučuji. (20.09.2016)

Na Pravidlách mlčania by sa celkom úspešne dalo zanalyzovať to, čo je na americkej kinematografii vo všeobecnosti to dobré aj to horšie. Takže páči sa mi určite spôsob kopania do vlastných osích hniezd, z USA sme už viedli snáď filmy o všetkých tamojších problémoch a aférach. Navyše sa tak Redford a ostatní na základe histórie dokážu kriticky vyjadriť k súčasnej situácii. Odmietanie zámorskej kinematografie je len lacná póza kvázi intelektuálov bez zakotvenia v objektivite. Problémom ale potom je, keď sa zaujímavá téma zaobalí do klasických schém, keď tu potom čakáme na pointy, ktoré nám tak nejak v priebehu deja došli a keď sa všetko musí uzavrieť aj vtedy, kedy by práve otvorenosť dodala veci na angažovanosti a nejakej tej vyššej nadstavbe. Ale nechcem príliš kategorizovať, keď tu máme americké filmy ako Spotlight, ktoré sa nesnažia držať schém na úkor obsahu, myšlienky, posolstva, atď. (17.07.2016)