Úžasný hotel Marigold

Veskrze průměrný film. Maddena mám zafixovaného jako režiséra ubulených slaďáren, takže i přes solidní řemeslnou kvalitu jeho filmy nevyhledávám. A i tady se očekávání potvrdila - námět, skýtající uplatnění pro řadu hereckých gerontů, je neokoukaný a jména jako Wilkinson, Dench a Maggie Smith jsou zárukou určité kvality. Celé je to ale hrozně zdlouhavé a spousta scén (a vlastně i celých dějových linek) by tam nemusela být a nic by se nestalo. Takhle se pobavíme u pár vtipů, zamyslíme u několika zajímavých myšlenek ohledně stáří (bez ironie), ale to vše je rozmělněné v hromadě nudy a plků, na které by neměl mít čas nikdo, ať je v jakémkoli věku. Rým. (08.04.2015)

Lehkým stylem napsaná příručka, jak komunikovat se starými lidmi a Indy – pro ty, kdo své prarodiče deset let neviděli, v Indii nikdy nebyli a nic na tom nehodlají měnit. Madden bez jakýchkoliv okolků staví celý film na britských hercích první třídy (kteří ovšem věkově patří do univerzity třetího věku). Dává jim dostatek prostoru, aby se vypovídali o svých prvních láskách a posledních přáních. Jelikož dámy a pánové vskutku mají nač vzpomínat, mluví dlouze a často. Aby nás jejich dojímavé, vědomím nedlouhé budoucnosti prostoupené výpovědi náhodou nepřivedly k myšlence, že život je děvka (která ovšem víc bere, než dává), jsou vážná slova prokládána dynamičtější indickou milostnou linií a humornými scénkami na téma sex v pozdním věku. Lechtivý humor pozbývá na nepatřičnosti (a tedy na vtipnosti) ve světle filmů jako Sedmé nebe – to je dnes představa geronto-sexu ještě stále tak výstřední? Bohužel se mi nepodařilo rozluštit, jaký význam, kromě exotických lokací, mělo situování děje právě do Indie. Někteří z účastníků zájezdu mohou pamatovat zlaté časy britského impéria, kolonialistická minulost však ve filmu není nijak rozváděna, nanejvýš implicitně na postavě Maggie Smith, která se z nerudné rasistky jako zázrakem mění v celku vlídnou paní. Producentovi zřejmě přišla Indie jako vhodná lokace. Od Anglie odlišná dost, aby byl nevyhnutelný střet kultur nápadný, současně spojována s filozofií, ze které se západní člověk může hodně naučit. Netuším ale, proč by se něco radikálně nového měli učit lidé, jež již byli životem poučeni dosyta. Žádný z nich přitom nevypadá na dobrodružný „zážitkový“ typ a neboť do hotelu zřejmě (snad s jednou výjimkou) nepřijeli zemřít, nepůsobí jejich touha okusit na stará kolena něco exotického ani trochu věrohodně. Dobrými pocity zahalený a hřejivými barvami prosvětlený film zcela postrádá autentický odér stáří, smrti a indických ulic, zato na sto honů zapáchá scenáristickým kalkulem a tou nejprostší režisérskou rutinou. Je pěkné mít Nighyho, Denchovou a Wilkinsono pohromadě, přesto si raději pustím film, kde hrají sami a který netrvá čtyři hodiny psychického času. 60% (18.04.2012)

Šťastné a spokojené konce pro všechny. Trochu sci-fi respektive spíše pohádka na dobrou noc, ale poslouchá se to a kouká se na to moc hezky. I když je to emocionálně prázdné a soustředěné zejména na vizuální prožitek, než na předání nějakých těch hlubších myšlenek. Všude samá sladkost a slanost, ale na hořkost se tentokrát jaksi pozapomnělo. PS: Judi Dench jsem postavu nikdy nepracující ženy nevěřil ani minutu! (03.08.2012)

Je to fajn film. Je pohodový, nestresuje a plyne pomalým tempem do svého přístavu. ALE - je předvídatelný a občas ani neplyne, ale vleče se. Prostřední pasáž se tak vleče, až se stane otravnou. Jakoby se film najednou nikam neubíral a vypadá to, že ta stopáž je vyplněna vatou snad záměrně. A někdy je ta vata až moc cukrová. Zkrátka naše životy nejsou každou minutu vzrušující. Na tenhle film stojí za to jít. Hlavně kvůli britské špičce, která hraje skvostně. Horší to je s indickými herci v čele s Patelem. Trochu tak pochybuji o úloze a pozici režiséra Maddena, protože to vypadá, že starší herci se ukočírovali sami svou disciplinovaností, ale ti mladší (méně talentovaní, nevyhraní) se buď ukočírovat nenechali nebo je Madden nezvládl. Nicméně jako pohodovka je Báječný hotel Marigold stravitelný. (29.04.2012)

Indie je sice naprosto plakátová, zápletka vykonstruovaná, film plný očividných klišé a happyend tak hollywoodský, jak jen je to v britském filmu možné, ovšem John Madden nastavil ve svém snímku tak skvěle fungující chemii a anglický humor je tak suchý, že mě to víceméně odzbrojilo a celé dvě hodiny jsem se více než dobře bavil... (13.12.2014)