Z hrdze a kosti

Marion je naozaj úžasná herečka, pri ktorej Schoenaerts vyzerá ako hromotĺk a ešte mu aj napísali takú rolu debilka so svalmi. Ale inak ide o ťažký príbeh, dráma ako sa patrí, surovejšia, ale o to úprimnejšia. Odkaz, že človek môže žiť šťastný život aj s postihnutím a s Cotilardovej tvárou dokonca aj s láskou. A kamerové zábery pri rôznych tragédiách sú tu fakt premakané. (21.01.2019)

,,JESTLI V TOM CHCEŠ POKRAČOVAT, TAK JEDINĚ JAKO DOSPĚLÍ LIDÉ. NARÁŽÍM NA OHLEDUPLNOST. VÍŠ, CO TO JE. SE MNOU JSI VŽDYCKY OHLEDUPLNÝ. JESTLI V TOM BUDEME POKRAČOVAT, TAK NE JAKO BARBAŘI“..... /// Stéphanie je milá holka, která si po události s kosatkou nemusí stříhat nehty na nohách. Ali zase našláplej nadsamec, ale trochu mu to hapruje jako rodičovi. Uvádějící úvod, kterak a jak a co … a čekám, že se to konečně rozjede. Jo, když se člověk tak sám plazí po bytě, život dostává jinej rozměr. No a dál? Tak vám nevím. Příběh ze života 2 lidí, každej je svým způsobem postiženej, celkem fajn se na to (jednou) kouká, ale myslím, že to v mejch očí nezachrání ani hodně toho sexu ani rvaček. Nedotknutelní byli vtipný, Skafandr a motýl neskutečně uvěřitelný a lidský, ale tohle? Jako že život je zvláštní? Von jen ten příběh Aliho by stačil na vobyčejnej film a bohužel ani přítomnost Stéphanie z něj nedělá něco vyjimečnýho. Možná to náročnější publikum, který vocení život v tragédii s důrazem na dojemnej závěr…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Fascinujou mě nohy (tak proč?... jo takhle..) . 2.) Moje holka je Robocop. 3.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,Radka“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (01.12.2012)

Audiard je opravdu skvělý režisér. Právě jakousi téměř hmatatelnou čistotu režie na jeho filmech (zejména na posledních dvou) obdivuji nejvíc. Všechno krásně šlape a hladce plyne, scény jsou ideálně dlouhé, informace jsou dávkovány v naprosto přesných dávkách - ani moc, ani málo. A navíc vždy po určitém časovém bloku nastoupí hudební intermezzo s parádně vybraným songem. Také oba dva hlavní herci byli výborní, ale svým výkonem mě ale dostal hlavně Matthias Schoenaerts - tomu chlápkovi jsem věřil doslova každý pohyb, ani jednou mě nenapadlo, že "jenom hraje". I po emoční stránce to režisér hezky vybalancoval, není to ani ždímačka slz, ani chladný art. Přesto mi ve všech Audiardových filmech chybí nějaký faktor, který by mě přiměl dát pět hvězd, něco co by mě opravdu dostalo. Třeba příště, už teď se těším na jeho další film. (16.03.2013)

Vlastně jsem se po celou dobu filmu snažil zachytit, o čem je, co se snaží postihnout. A vždycky když jsem měl pocit, že jsem to hlavní téma odhalil, obrátil směr úplně jinam. Stavba příběhu se tak pro mě stala podivným beztvarem, který jsem nedokázal plně uchopit. Herecké výkony bez debat na jedničku, některé scény překvapily svojí syrovostí. I tak jsem stále doufal v něco víc přímočařejšího a jasnějšího. 6/10 (02.03.2017)

Nezralý otec bez bytu, práce i peněz dostane do péče malého syna, ke kterému necítí žádné pouto. Cestou stopem za příbuznými se živí odpadky a krádežemi, na místě pak prošlými jogurty, které nosí chlapcova teta z práce. Přesunem na jih se šedý obraz i věcná nálada mírně projasní, muž si najde práci vyhazovače v nočním klubu a tam potká zbitou návštěvnici, vystupující ve vodním parku s kosatkami. Pouťová show je skvěle nasnímaná od hýřivých barev roztleskávaček k záběrům pod hladinou, které se z velebného ticha velmi rychle přenesou do kalné krve a probuzení v bílé nemocniční nicotě. (06.06.2020)