Deň nezávislosti: Nový útok

Celý vesmír si podmanili, ale na Lidi jsou prostě opět krátcí. A navíc lidé slibují odvetu a to na jejich půdě, takže pozor. No a co že mají vyspělou technologii natolik, že dokáží vklidu zaparkovat nad celým Atlantickým oceánem, my se jich nezaleknem. Typický Emmerich! Tentokráte těch destrukcí není tolik a když tak jsou hlavně počítačové. Závěr se odehrává na poušti. Postavy jsou krajně nesympatické a ani zvolání "O můj bože." už diváka zase tolik neohromí. Příběh už není ani béčkový, ale rovnou céčkový a trošku je škoda, že humor ubyl rovnou na 0, protože tahle invaze si o něj přímo říkala, tohle fakt nemohl myslet přeci nikdo vážně. Extrémně blbé a hodně drahé. 40% (11.10.2016)

Celý druhý Den nezávislosti na mě působil trošku odflákle. První hodina je vyloženě nudná a navíc extrémně uspěchaná, takže se v ní stane spousta věcí a představí hromada nových postav, ale ty věci nejsou moc důležité nebo efektně provedené a ti hrdinové vás budou zajímat míň než krajské volby v Namibii. Je fajn po letech vidět v akci Pullmana nebo Goldbluma, že by však jejich přítomnost dělala z druhého Dne nezávislosti lepší film, se říct nedá. Pokud si tvůrci mysleli, že tleskat nadšením z toho, že po letech vidíme hrdinného prezidenta a sympatického nerda, který zachránil svět, tak se přepočítali. Den nezávislosti fakt není o postavách, takže nemá moc smysl hodinu se kolem nich točit. Je to nuda. V druhé části sice nastoupí akce, ale upřímně Emmerich už dovedl natočit zajímavější věci a tahání čínského velkoměsta, které pak padá na Londýn, už v blockbusterovském vesmíru koule netrhá. Tohle i vzdušné bitvy a finále na zemi jsou fajn, ale nic z toho není natolik zajímavé, aby to pomohlo z filmu dostat se ze škatulky „celkem OK letní sci-fi výplach“. Na rozdíl od prvního dílu tady zoufale chybí nadhled, fungující patos a především ti jednorozměrní, ale stále sympatičtí hrdinové, kterým byste drželi palce. Tady buď kecají anonymní postavy, nebo se to celkem efektně avšak nijak extrovně řeže. V kině to neublíží, ale marně hledám důvod jít na to podruhé. (15.05.2017)

„Rádi ničí památky.“ Ač by mu to prospělo, o mnoho víc podobně prozřetelných hlášek nový Emmerichův film neobsahuje a moc nedává najevo, že by si byl vědom vlastní blbosti. Vážnost, s jakou je námět připomínající béčková sci-fi z 50. let uchopen, dává představu, jak by vypadala Hvězdná pěchota, kdyby ji Verhoeven myslel vážně. Nový Den nezávislosti s bezelstností roztomilou stejně jako znepokojivou staví na hlavu poselství studenoválečného Dne, kdy se zastavila Země. Vyspělejší civilizace zde není od toho, aby lidstvo varovala před rizikem sebedestrukce, ale aby mu pomohla se zničením nepřítele. Válka pak neslouží k tomu, aby se z ní lidé poučili, ale aby se díky ní mohli lépe připravit na válku příští, protože bez válčení by vojensko-průmyslový komplex logicky zkolaboval. Jiné než militantní řešení není ani zváženo a účinnost užití tvrdé síly (třeba i proti spojenci) film svým vyzněním nijak nezpochybňuje. Sice není vysvětleno, proč byla společnost rozdělena, ale hlavně, že díky válčení došlo k jejímu sjednocení. Válečné konflikty tak mají v zásadě pozitivní efekt, byť při nich zpravidla zmizí ze zemského povrchu pár velkoměst. Přestože se mi ideologie, kterou film vyjadřuje, příčí (o nakládání s postavou tuze nekompetentní prezidentky nemluvě), a přestože jeho sentimentalita a patriotismus občas překračují únosnou mez, druhý Den nezávislosti jsem si užil podobně jako svého času jedničku. Kompozičně jde o perfektně vyladěný letní blockbuster, v němž má každý motiv a každá postava své opodstatnění (a delší expozice tak později přináší své ovoce). Množství postav Emmerichovi umožňuje měnit podle potřeby hledisko a sdělovat nám informace nezbytné k tomu, abychom byli v obraze a zároveň chtěli vědět víc (když už se schyluje k finále, tušíme, že se objeví nějaký zádrhel, protože všechny dějové linie dosud nebyly dořešeny). Film je ve svém celku i na úrovni jednotlivých akčních scén znamenitě stupňovaný. Deadline, na který jsme průběžně upozorňováni, je stále blíž, emzáci jsou stále větší a silnější, počet důležitých postav v ohrožení stoupá. Rozpočet 200 milionů dolarů je vidět a souboje jsou masivní, ale ani na jednom by nezáleželo, kdyby akce nebyla pevnou součástí vyprávění a nepomáhala posunovat příběh odstraňováním některých překážek a vytvářením jiných. Když už dělat velké hloupé a ne moc originální sci-fi, pak s podobným vypravěčským umem. 80% (21.06.2016)

Já plně chápu, že jednička je dnes už pultovní ééé cooltovní záležitost a všichni tedy od dvojky čekali, že přijde s něčím novým, neviděným, trendy brendy a podobný sračky. No já za svou drobnou maličkost mohu směle prohlásit, že mrdám na inovacii a že se u druhu filmu jako je tento chci prostě jen bavit, vypnout a ne dělat hloubkovou ánál-ýzu všech a všeho co se mihne ve filmu. Chtěla jsem akci - byla tam, chtěla jsem emzáky - byli tam, chtěla jsem spoustu efektů a všeho celkově víc - bylo to tam. Tak kurva co od toho ještě kdo chce? Dialogy? Koho kurva zajímá dialog ve filmu kde se to neustále jebe a emzáci i zemáci padaj jak čestvý hrušky? To tam u těch náletů měli citovat Šejkspýra nebo podobný kokotiny? Asi by to většina uživatelů uvítala no já bych na místě lidiček ve filmu vedla dialogy typu - Pomooooc zachraňte rákosku (kdybych byla vedlejší) a nebo tumáš ty čuráku mimozemskej (kdybych byla hlavní) . Místo - Milé lidstvo, zbývá nám šest minut a přestaneme existovat, bych prohlásila že jsme v piči pokud někdo urychleně nehne prdelí atd. Takže za mě dialogy v cajku. Efekty vymazlený, rákoska tam hrála a byla pěkná, co víc chtít? Jo už vím, chci trojku. A když ne s Alíkem a tou rákoskou tak alespoň třetí díl Dne nezávislosti. (12.07.2016)

"Tohle je mise BOZ. Přímý zákaz všech civilistů a diktátorů." Tak nám vzplála další z bitev, které se nedají vyhrát a vzhledem k dění v první díle patrně ani prohrát. Takže Královno raď. Za mě se na to tedy koukat dalo, i když tu leteckou akrobacii vesmírným bordelem patrně nedokážu úplně ocenit. Nicméně táta a syn Levinsonovi občas pošimrali mou bránici, svérázný prezident Whitmore mne zase rozesmíval svým patriotismem, Dr. Okun ke své holé zadnici přidal i skvělou sbírku netradičních nástrojů a sekání mimozemšťanů katanou si při prvním kontaktu rovněž vyzkouším. Jenže pak tam byli ti synové, dcery, manželky či nevlastní pravnuci původních hrdinů a ti mě zaujali snad jen svou mimořádnou nezajímavostí. (12.12.2016)