Deň nezávislosti: Nový útok

Asi takhle: Jeff Goldblum čeká ve školním autobuse plném opuštěných dětí uprostřed pouště, až naskočí opožděný psík, zatímco ve zpětném zrcátku pozoruje blížícího se obřího ufona a vypouští cynické hlášky. Víc 90s by to bylo už jen tehdy, kdyby tam s nima byla Xena. Probůh – vždyť si s sebou vezmou africkýho diktátora s mačetama! Emmerich se toho nebojí a kupí hromady humoru, který je poměrně infantilní, ale na mě zafungoval. Absolutní destrukce bylo sice překvapivě málo (relativně) a chyběly emoční vrcholy a jasný hrdina, jinak ale jde o poctivý popcorn, který je rozhodně přesně tím, čím by měl být. A obdivuju, že ten film zůstal přehledný i přes asi dvacet postav, z nichž každá má svůj příběh. Hodně se tomu dát nedá, ale fajn to bylo. 3 a 1/2 (21.06.2016)

"Tohle je mise BOZ. Přímý zákaz všech civilistů a diktátorů." Tak nám vzplála další z bitev, které se nedají vyhrát a vzhledem k dění v první díle patrně ani prohrát. Takže Královno raď. Za mě se na to tedy koukat dalo, i když tu leteckou akrobacii vesmírným bordelem patrně nedokážu úplně ocenit. Nicméně táta a syn Levinsonovi občas pošimrali mou bránici, svérázný prezident Whitmore mne zase rozesmíval svým patriotismem, Dr. Okun ke své holé zadnici přidal i skvělou sbírku netradičních nástrojů a sekání mimozemšťanů katanou si při prvním kontaktu rovněž vyzkouším. Jenže pak tam byli ti synové, dcery, manželky či nevlastní pravnuci původních hrdinů a ti mě zaujali snad jen svou mimořádnou nezajímavostí. (12.12.2016)

Pôvodný Deň nezávislosti je pre mňa synonymum slova blockbuster, vo svojej dobe to bolo niečo nové a poriadne veľkolepé, takáto mimozemská invázia tu ešte nebola a aj keď ma už nebaví tak, ako kedysi, predsa len je to klasika, pri ktorej rád občas vypnem a pár scén si aj dosť užijem. Od tejto novej verzie som pre istotu moc nečakal, aby som nebol zbytočne sklamaný, ale aj tak to dopadlo veľmi zle, tu nefunguje absolútne nič. Ale aspoň mi to bolo jasné už po pár minútach. Nerozumiem tejto voľbe zasadiť dej akoby do budúcnosti, aj keď je to vlastne len alternatívna súčasnosť, kedy sa ľudstvo vďaka mimozemskej technológii výrazne posunulo, keď sa aj tak nejedná o vyrovnanú vojnu, ale opäť prakticky len o čisté vyhladenie, kde ľudstvo technologicky nemá aj tak žiadnu šancu. A pritom vo filmoch s tématikou invázie je podľa mňa aj tak najatraktívnejšia práve tá konfrontácia reálnych súčasných technických možností s vyspelou civilizáciou. No ani dejovo mi to vôbec nevyhovovalo, tu absolútne nefunguje to ideálne dávkovanie tajomna, informácií a akcie, ako napríklad aj v pôvodnom filme, ktoré malo ideálnu štruktúru, toto je celé úplne preplácané a tak aj keď sa tu toho odohrá relatívne dosť, je to len hrozná nuda. A nijak to nepodporia ani postavy, síce sa vráti takmer kompletné obsadenie pôvodného filmu, ale z nich za niečo stojí a má nejaký zmysel jedine Jeff Goldblum, zvyšok je tu len na to, aby sa nostalgicky objavil a pritom to aj tak vôbec nefunguje. A z nových postáv zase nesklame jedine William Fichtner, no nemá moc pristoru. Ten sa zbytočne dostal vlastne len mladej generácii a síce ani Liam Hemsworth a ani Maika Monroe nepatria medzi jej najhorších predstaviteľov, v takomto filme nemajú moc čím zaujať. Po akčnej stránke sa tu tiež moc chváliť nedá, za niečo stoja jedine tie rozsiahle deštrukčné scény, ako pristánie obrovskej lode, to aspoň bolo celkom zaujímavé, inak všetky tie prestrelky a letecké scény sú už len nepodarenou variáciou na scény z pôvodného filmu. Takže Roland Emmerich je síce stále megaloman, ale v tomto filme mu už okrem tej veľkoleposti nefunguje absolútne nič. Nový Deň nezávislosti je presne taký film, akého som sa aj najviac obával, typický príklad súčasného blockbusteru, kde ma bavili možno tak dve minúty, inak je to len nezaujímavá nuda. 35% (26.09.2016)

Jako filmový fanoušek všeobecný si rád vyhledávám komornější filmy z celého světa, ale nikdy se nezapomenu vracet ani k velkolepým americkým komerčním blockbusterům, takže Den Nezávislosti 2 byla logická volba k návštěva kina. Na americký blockbustery nemám příliš velké nároky, prostě sednout, vypustit páru a nechat se nějakou formou bavit, to je celý, seru na logiku, seru na herecký výkony, seru na scénář, takže si opravdu nemyslím, že jsem nějak náročný divák, přesto mě Den Nezávislosti spíše zklamal. Především první hodina a "čekání" na mimozemský útok se táhnul jak gumový hovno. V týhle hodině mě bylo za američany vysloveně trapně, protože to lezení do prdele čiňanům tady bylo neskutečně urputný a servilní. Pak už nás teda konečně napadnou mimozemšťani a modelové a manekýni v us uniformách nás zaplať panbůh zase začnou bránit, vloží se do toho i bejvalej americkej pezident, protože ten současnej stojí za hovno ve filmu je to teda prezidentka, aby byl film dostatečně politicky korektní. Jako humoru je tam poskromnu, takže jediný co fakt stojí za pochvalu jsou ty velkolepé scény "mimozemského přepadu" a pak ještě nějaký digitální záběry leteckých soubojů, ale upřimně, kdyby ty prachy dali amíci mě, udělali by líp. (23.07.2016)

Celý druhý Den nezávislosti na mě působil trošku odflákle. První hodina je vyloženě nudná a navíc extrémně uspěchaná, takže se v ní stane spousta věcí a představí hromada nových postav, ale ty věci nejsou moc důležité nebo efektně provedené a ti hrdinové vás budou zajímat míň než krajské volby v Namibii. Je fajn po letech vidět v akci Pullmana nebo Goldbluma, že by však jejich přítomnost dělala z druhého Dne nezávislosti lepší film, se říct nedá. Pokud si tvůrci mysleli, že tleskat nadšením z toho, že po letech vidíme hrdinného prezidenta a sympatického nerda, který zachránil svět, tak se přepočítali. Den nezávislosti fakt není o postavách, takže nemá moc smysl hodinu se kolem nich točit. Je to nuda. V druhé části sice nastoupí akce, ale upřímně Emmerich už dovedl natočit zajímavější věci a tahání čínského velkoměsta, které pak padá na Londýn, už v blockbusterovském vesmíru koule netrhá. Tohle i vzdušné bitvy a finále na zemi jsou fajn, ale nic z toho není natolik zajímavé, aby to pomohlo z filmu dostat se ze škatulky „celkem OK letní sci-fi výplach“. Na rozdíl od prvního dílu tady zoufale chybí nadhled, fungující patos a především ti jednorozměrní, ale stále sympatičtí hrdinové, kterým byste drželi palce. Tady buď kecají anonymní postavy, nebo se to celkem efektně avšak nijak extrovně řeže. V kině to neublíží, ale marně hledám důvod jít na to podruhé. (15.05.2017)