Deň nezávislosti: Nový útok

Nostalgie jako prase. Při každé druhé scéně jsem musela vzpomínat, jak jsem před dvaceti lety seděla v kině a užívala si každou minutu (a pak ještě mnohokrát opakovaně). Jednička je moje guilty pleasure srdcovka, na kterou pokračování sice nemá a v podstatě jen recykluje už viděné, ale co naplat. Když to miluješ, není co řešit. A navíc mě neskutečně potěšila účast mého oblíbence Williama Fichtnera, který to konečně dotáhl až na generála (a ještě dál). (24.06.2016)

Emmerich je kráľom žánru, a kto čaká okrem nadupaného vizuálu a popcorn vtipov niečo viac, je na zlej adrese. Je fakt, že to nemá zďaleka takú osudovosť, ako napríklad jeho 2012, a vo filme nie je ani sekunda, ktorá by sa mohla brať vážne. To všetko sa dá vygradovať už len jediným neuveriteľným zvratom: On ten film bude mať ďalšie pokračovanie :D (19.10.2016)

Celý druhý Den nezávislosti na mě působil trošku odflákle. První hodina je vyloženě nudná a navíc extrémně uspěchaná, takže se v ní stane spousta věcí a představí hromada nových postav, ale ty věci nejsou moc důležité nebo efektně provedené a ti hrdinové vás budou zajímat míň než krajské volby v Namibii. Je fajn po letech vidět v akci Pullmana nebo Goldbluma, že by však jejich přítomnost dělala z druhého Dne nezávislosti lepší film, se říct nedá. Pokud si tvůrci mysleli, že tleskat nadšením z toho, že po letech vidíme hrdinného prezidenta a sympatického nerda, který zachránil svět, tak se přepočítali. Den nezávislosti fakt není o postavách, takže nemá moc smysl hodinu se kolem nich točit. Je to nuda. V druhé části sice nastoupí akce, ale upřímně Emmerich už dovedl natočit zajímavější věci a tahání čínského velkoměsta, které pak padá na Londýn, už v blockbusterovském vesmíru koule netrhá. Tohle i vzdušné bitvy a finále na zemi jsou fajn, ale nic z toho není natolik zajímavé, aby to pomohlo z filmu dostat se ze škatulky „celkem OK letní sci-fi výplach“. Na rozdíl od prvního dílu tady zoufale chybí nadhled, fungující patos a především ti jednorozměrní, ale stále sympatičtí hrdinové, kterým byste drželi palce. Tady buď kecají anonymní postavy, nebo se to celkem efektně avšak nijak extrovně řeže. V kině to neublíží, ale marně hledám důvod jít na to podruhé. (15.05.2017)

Druhý Den nezávislosti jede přesně podle mustru sedmých Star Wars a Jurského světa. Pečlivě se oživuje starý svět s (převážně) novými hrdiny a hodně se brnká na nostalgickou strunu, jenže tím to bohužel hasne. Emmerich sprintuje jako zběsilý, aby se bůhvíproč vešel do dvou hodin, takže se všechno děje ráz na ráz a nikdo a nic nemá šanci vyniknout. Hlavně péče o postavy je veskrze tragická a lavíruje mezi odfláknutým kecáním a WTF momenty, pročež baví především akce. Té je naštěstí dostatek a je patřičně epická, ve finále tedy dostanete ucházející blockbusterovou jízdu, v níž se vydařené scény střídají s momenty zralými na facepalm. Nový útok prostě nepřekvapí ani nenadchne, ale vlastně neurazí. Což je vzhledem k fenomenální jedničce obrovský sešup, ale po trailerech snad zázraky nikdo nečekal. (6/10) (21.06.2016)

Prvý Deň nezávislosti je film môjho detstva. Úprimne ma vydesilo uvedomenie si, že je to už 20 rokov, čo som na ňom bol v kine. Dvojka ma nenaštvala, neurazila, ale ani nijako enormne nezabavila. Občas dokáže prekvapiť (finále) a vyvolať dobrácky úsmev na perách. Ale inak je to dosť často dosť veľká nuda. Teší ma, že sa vrátili skoro všetky preživšie postavy z prvej časti (vrátane Roberta Loggiu!), ale okrem Jeffa Goldbluma a (bradatého - akonáhle sa oholí, už to nie je ono) Billa Pullmana je to návrat za každú cenu (fakt som jediný, kto žil dve desaťročia v presvedčení, že Dr. Okun zomrel?). Koniec naznačuje vcelku zaujímavé "veci budúce", ku ktorým ale (vzhľadom na nedostatočný komerčný úspech dvojky) zrejme nikdy nedôjde. Celkom ma potešil zaujímavý prístup k scenáru, že postavy od konca jednotky automaticky počítali s tým, že mimozemšťania sa raz vrátia a tak sa na to pokúsili pripraviť napr. výrobou špeciálnych zbraní. Ale možno i kvôli tomu to už nie je ono. Na jednotke ma bavila tá (kvázi)realističnosť, že na ničnetušiace ľudstvo nečakane zaútočila technologicky nadradená mimozemská civilizácia. V dvojke sa z toho stávajú pomaly až Hviezdne vojny. (29.11.2016)