Captain America: Zimný vojak

„Shield berie svet taký, aký je. Nie taký, aký by mal byť.“ Pecka. Na totálku. Jednotka ma nebrala, ale toto je špičková bomba a jeden z najlepších akčných filmov desaťročia. Neviem, ktorá akčná scéna je moja najobľúbenejšia. Či prevratná automobilová a následne "ručná" naháňačka na diaľnici (a v priľahlom okolí), či brutálne veľkolepé finále (kedy mrazivo a v masovom meradle umierajú desiatky kladných postáv, síce to nie je vidieť, ale aj tak!), prípadne perfektná naháňačka Nicka Furyho, v ktorej generálny Shieldu divákovi a nepriateľovi krásne, jasne, stručne, razantne a nekompromisne ukazuje, prečo je šéfom organizácie práve on a nie niekto iný. Vynikajúco v Captain America: Zimný vojak však fungujú i vzťahy medzi postavami a samozrejme i samotné postavy - skvelý je ako Evans s Jacksonom, tak Johansson, sympaťák Mackie alebo drsný terminátor Sebastian Stan (a vlastne úplne všetci, pravdaže nesmiem zabudnúť na skvelého Roberta Redforda a kvalitného magora Franka Grilla). Miestami som takmer ani nedýchal. Pravdupovediac (odpustite rúhanie) mi film pripadal ešte o kúsok lepší, ako Brubakerova komiksová predloha (ale aj tá je skvelá). (12.01.2017)

Kapitánova druhá štace vymaže posměšný úšklebek z tváře většiny pochybovačů. Hutná techno-thrillerová atmosféra nastartuje úvod neuvěřitelným způsobem. Co úvod. První hodina a půl je dokonalá, korunovaná potyčkou na dálnici, která bere dech ve stylu Nelítostného souboje. Závěr pak zamíří do povědomých vod Marvelu a v nařachaném finále lehce shodí tu snahu jít na to trochu jinak. Nijak výrazně to ale nevadí. Evans se pro roli Steva Rogerse narodil, ale Zimní voják v budoucnu doufám dostane vlastní film, nebo se tím popasujou komiksově (kdo četl, ví co myslím ;-) protože to... myslím tím mojo prostě v sobě má. Redford malinko zklamal, tím že nebyl za koho jsem ho považoval, i závěrečnou konfrontací. Bratři Russoovi neskutečným způsobem válí a možná je to i díky Opalochově dynamické kameře, ale akce je pastva pro oči. Příběhové odklony od komiksu jsou zajímavé, nabízí mnohé interpretace věcí příštích. Náhled do Age of Ultron taky navnadil a naznačil tu zmiňovanou temnou atmosféru. Perte to do mě, chci víc. (06.04.2014)

Já se picnu. První marvelovka, u které jsem po všech těch předchozích průměrnostech rezignoval na návštěvu kina, a samozřejmě se z ní vyklube ta zdaleka nejlepší! Nejzajímavější scénář, nejsvižnější tempo a dialogy, nejlépe nadávkovaná a nejefektnější akce a Scarlett vystrčená dopředu byla sexy jako nikdy. Žádná postava neotravovala, ani na chvíli jsem se nenudil, dokonce i ten stupidní štít tvůrci těží, co to jde, takže jsem ho chtě nechtě vzal na milost. A TĚCH ZABITÝCH LIDÍ! Fakt našlapaná jízda. Už jsem si nemyslel, že to kdy řeknu, ale - klobouk dolů, Marvel Studios. Takhle by to mělo vypadat vždy. (01.08.2014)

Podobně jako byly Tři dny Kondora nebo Pohled společnosti Parallax reakcí na Watergate, lze druhého Kapitána Ameriku sledovat jako hollywoodskou interpretaci dění okolo WikiLeaks a NSA. Steve Rogers má s hrdiny filmů od Pollacka a Pakuly společné, že neví, co se kolem něj děje a komu může věřit, díky čemu mohou tvůrci dále rozvíjet „a fish out of water“ motiv, aniž by kopírovali Avengers (kde byla hlavním zdrojem Rogersovy zmatenosti nová doba). Kromě dovnitř nasměrované deziluze sedmdesátkových thrillerů, připomínaných ikonografií Washingtonu, obsazením Redforda nebo hudbou, v sobě ale nová marvelovka nese i kus studenoválečného konzervatismu filmů prosazujících namísto analýzy dat přímou fyzickou akci jako Rambo (zejména druhý a třetí díl) nebo Rocky (kterého připomíná minimálně nasnímání úvodního běhu). Opět, stejně jako v záměrně staromódní jedničce, tak na sebe tradicionalistický protagonista váže odkazy k filmům s odlišným hodnotovým podložím, než na jakém stojí dnešní společnost. Jen už ty hodnoty nejsou tak jednoznačné. Jednoznačná je teprve poslední třetina filmu. Znovunastolení klidu nemá s ohledem na hrdinovo uplatňování přímočaré vojenské logiky charakter diplomatického vyjednávání, ale masivní akce, která je tím méně přehledná, čím víc jdou postavy do sebe (syrové uliční přestřelky ve stylu Nelítostného souboje tak střídají souboje, v nichž je akce vytvářena výhradně střihem, hudbou a zvukem, nikoli samotným pohybem). Špionážní hrátky s paranoidním nádechem se po odhalení původce „nákazy“ - za uplatnění obdobně černobílého rámování, jaké dnes ruská média využívají k obhájení vpádu na Krym - mohou jevit jako přetvářka filmu, který navenek vyjadřuje znepokojení zcyničtělým systém, ale ve skutečnosti jeho ideologii obhajuje. Toto čtení je ale alespoň částečně zpochybněno závěrečným zavrhnutím některých starých struktur. Na stylistické rovině mne hladký (pravda, možná až příliš hladký) přechod od svižného politického thrilleru ke konzervativnímu superhrdinskému dobrodružství bavil a beru ho jako důkaz snahy nespoléhat jen na zaručenou teenagerskou cílovku a oslovovat také nové diváky. Nápaditěji než jiné komiksové adaptace film oslovuje také divačky. Identita ani jedné ze tří ženských postav není odvozená od postavy mužské (třebaže se k jedné romantické podzápletce schyluje, na její rozvíjení není čas), nedochází k sexualizaci ženského těla a všechny hrdinky jsou srovnatelně samostatné a odvážné jako hrdinové. V souhrnu si nemyslím, že by Zimní voják (který by ve filmu mimochodem ani nemusel být a na zápletce by se to moc neprojevilo) byl až takovou sázkou na jistotu, jakou by se mohl jevit a jakou by si mohl dovolit být. Doplněná a revidovaná verze komentáře zde. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, kiddo, mcb, ScarPoul, Fancipal (02.04.2014)

Předně, interpretovat první polovinu Kapitána Ameriky prizmatem klasik špionážního žánru vyžaduje poměrně vysokou míru tolerance k nedomyšlenostem a jednoduše průhledným zvratům, zároveň to, obávám se, vede zhruba v polovině ke zklamání, když se neodvratnost přihlásí o slovo a Kapitán připomene, že zrovna on může těžko avengerovská pravidla porušit (svým způsobem je mnohem podvratnější twist IM3, ale tam to jaksi zapadne v humorné stylizaci). Jinými slovy, pro mě tenhle film udržuje stabilní level prostoty. Ono vnímat jako podvratný a přesahový moment, kdy symbol americké válečné propagandy žehrá na agresivitu a bezskrupolóznost zahraniční politiky USA, vyžaduje jistou míru shovívavosti. Ty pravé a autentické hodnoty totiž nejsou nijak zvlášť ohroženy, protože je v sobě nese od začátku do konce hlavní postava. Marvelovky v tomto ohledu integritu svých hrdinů příliš netestují a svět ohýbají k jejich obrazu (skutečně mi asi nikdo nebude tvrdit, že současnou Ameriku trápí vedle špízlování občanů a "leaků" i problém vnitřních nepřátel a denacifikace). Tady bych ale kritické úšklebky zaparkoval. Tohle je skutečně nástavba, kterou si člověk může / nemusí rozehrávat. Jinak je Kapitán naplněním škatulky marvelovského blockbusteru par excellence. Má vůbec nejlépe zrežírovanou akci z celé avengerovské linii (parádní kinetika i fyzická kontaktnost kupodivu přežijí bez nepřehlednosti i 3D brýle), Chris Evans ve své svalnaté verzi dědy Simpsona stále nachází dost křehkosti a správňáctví, vedlejší postavy mají svůj "opatrný magnetismus" a vyprávění tentokrát netrpí příliš dlouhým exponováním. I když mi dělá problém nechat se do toho emocionálně zaháčkovat, nedělá mi jediný problém se tím dobře bavit. Určitě jedna ze tří nejlepších avengerovek. [75%] P.S. Mimo soutěž: není marvelovské univerzum už trochu moc rozbíhavé a nezvládnutelné? Ve vzduchu levitují hrůzyplné ničivé objekty a člověk si říká... kde je sakra Tony Stark? (04.04.2014)