Captain America: Zimný vojak

Nečekala jsem, že zrovná já si oblíbím komiksovýho hrdinu, jehož hlavním popiskem je - slušňák. Sámo, že normálně radši šáhnu po nějakým drsňákovi typu Hellboye nebo Lokiho. Už první díl mě překvapil tím, že se mi líbil, hlavně ale zásluhou Chrise Evanse, kterej nějakým záhadným způsobem dokázal z tohohle americkýho Míry Dušína udělat sympatickou postavu, která nepostrádá vtip a který člověk fandí. Sice se mi mnohem víc zamlouvala retro atmosféra prvního dílu, protože to byl vítanej oddych od moderních komiksáren napěchovanejch futuro high-tech hračičkama, ale i v tý přítomnosti se to dalo. Co víc, normálně nemám ráda Scarlett Johansson, ale tady byla zcela boží. Vadila mi snad jen postava černocha s křídlama, nešel z něj respekt, spíš smích a hodil by se tak max. do nějakejch X-menů. Redford, Jackson i Stan na jedničku, taky hudba výborná. Tu jednu * sráží jen dojezd, jak se často říká - došel tomu trochu dech. I tak pro mě Kapitán Amerika zůstává sympaťákem, dobrá práce Chrisi, těším se na třetí díl! (25.08.2014)

Ambiciózní debilita, která by strašně chtěla replikovat scénáře Temného rytíře, Bournea, popřípadě Tří dnů Kondora (extrémně rychle plynoucí vyprávění plné nečekaných zvratů, konspirace, pád systému), ale bohužel nemá za stolem Jonathana Nolana, ale páreček volů (aka scenáristů), kteří se domnívají, že opakováním nečekaných infiltrací (hodných i zlých postav) zahladí asi miliardu "plot-holes", které tímhle postupem vznikají, a na závěr pod tlakem škatulky beztak ucuknou ke stupidní šabloně jako z videohry (zastrč tři paměťovky do třech děr = victory!), záporáckým klišé vyžvaněných plánů (mluvící hlava v bedně silně mimo, o idiocii hrozně zlého vyhlazovacího plánu ani nemluvě) a extrémně nízké porci emocí, o nichž se ale všichni vehementně snaží. Takže proč 3 hvězdy? Protože je to v rámci letních výplachů stále ještě extrémně zábavná, řemeslně perfektně ošetřená akční jízda s parádním hereckým trojlístkem, hromadou milých cameo roliček a sympatickým feelingem velké změny, která relativizuje v podstatě vše, co se v Marvel vesmíru prozatím odehrálo. Jen je škoda, že se tyhle zajímavé prvky a postavy ocitají v hloupoučkých zápletkách (děj to vlastně nemá), které se neumí úplně odříznout od komiksových vzorců (Iron Man 3 byl asi nejblíž) a výsledný střet snahy o realismus a komiksové nadsázky vyplodí... no ano, sympatickou blbost. (04.04.2014)

Marvel je sekta, navenek přístupná všem a otevřená nekonvenčním duším, pro které se budování jejich vesmíru může stát vrcholnou štací, ale vevnitř je svázána tvrdou doktrínou o neomylnosti Kevina Feigeho a neochotě popustit uzdu alespoň u jediné značky. Cap do toho našlápne docela nekompromisně a dlouho se drží, kontaktní souboje jsou po dlouhé době zase cool, děj není pitomou omalovánkou tradičních klišé a hlavní záporák nastoupí s opravdu nevídanou razancí (skvěle podpořenou Jackmanovým hudebním motivem). Blbý je, že se musí ctít velkolepá destrukční pravidla a v závěru se tak vše sesype do tradičního bordelu 0 1 a thrillerová hra na starosvětskou notu zhořkne během pár okamžiků (navíc přestane být přehledná). Věřím, že Russovci měli hodně volnou tvůrčí ruku na place, ale tahle betonová dramaturgie na léta dopředu musí vést zákonitě do pekel. [Docela by mě zajímalo, jak Shane Black v IM3 prokličkoval, tady se to skoro 100 minut daří víceméně taky.] (17.11.2014)

Podobně jako byly Tři dny Kondora nebo Pohled společnosti Parallax reakcí na Watergate, lze druhého Kapitána Ameriku sledovat jako hollywoodskou interpretaci dění okolo WikiLeaks a NSA. Steve Rogers má s hrdiny filmů od Pollacka a Pakuly společné, že neví, co se kolem něj děje a komu může věřit, díky čemu mohou tvůrci dále rozvíjet „a fish out of water“ motiv, aniž by kopírovali Avengers (kde byla hlavním zdrojem Rogersovy zmatenosti nová doba). Kromě dovnitř nasměrované deziluze sedmdesátkových thrillerů, připomínaných ikonografií Washingtonu, obsazením Redforda nebo hudbou, v sobě ale nová marvelovka nese i kus studenoválečného konzervatismu filmů prosazujících namísto analýzy dat přímou fyzickou akci jako Rambo (zejména druhý a třetí díl) nebo Rocky (kterého připomíná minimálně nasnímání úvodního běhu). Opět, stejně jako v záměrně staromódní jedničce, tak na sebe tradicionalistický protagonista váže odkazy k filmům s odlišným hodnotovým podložím, než na jakém stojí dnešní společnost. Jen už ty hodnoty nejsou tak jednoznačné. Jednoznačná je teprve poslední třetina filmu. Znovunastolení klidu nemá s ohledem na hrdinovo uplatňování přímočaré vojenské logiky charakter diplomatického vyjednávání, ale masivní akce, která je tím méně přehledná, čím víc jdou postavy do sebe (syrové uliční přestřelky ve stylu Nelítostného souboje tak střídají souboje, v nichž je akce vytvářena výhradně střihem, hudbou a zvukem, nikoli samotným pohybem). Špionážní hrátky s paranoidním nádechem se po odhalení původce „nákazy“ - za uplatnění obdobně černobílého rámování, jaké dnes ruská média využívají k obhájení vpádu na Krym - mohou jevit jako přetvářka filmu, který navenek vyjadřuje znepokojení zcyničtělým systém, ale ve skutečnosti jeho ideologii obhajuje. Toto čtení je ale alespoň částečně zpochybněno závěrečným zavrhnutím některých starých struktur. Na stylistické rovině mne hladký (pravda, možná až příliš hladký) přechod od svižného politického thrilleru ke konzervativnímu superhrdinskému dobrodružství bavil a beru ho jako důkaz snahy nespoléhat jen na zaručenou teenagerskou cílovku a oslovovat také nové diváky. Nápaditěji než jiné komiksové adaptace film oslovuje také divačky. Identita ani jedné ze tří ženských postav není odvozená od postavy mužské (třebaže se k jedné romantické podzápletce schyluje, na její rozvíjení není čas), nedochází k sexualizaci ženského těla a všechny hrdinky jsou srovnatelně samostatné a odvážné jako hrdinové. V souhrnu si nemyslím, že by Zimní voják (který by ve filmu mimochodem ani nemusel být a na zápletce by se to moc neprojevilo) byl až takovou sázkou na jistotu, jakou by se mohl jevit a jakou by si mohl dovolit být. Doplněná a revidovaná verze komentáře zde. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, kiddo, mcb, ScarPoul, Fancipal (02.04.2014)

Hon na Kapitána Ameriku, aneb krtek musí z S.H.I.E.L.D.u ven.. Přesně dávkované hlášky pro odlehčení, dvě živočišné pouliční přestřelky, nejen díky Redfordovi politicko-špionážní nádech všech tří prezidentových kondorů a decentní rýpnutí do amerických praktik eliminace nepřátel státu. Jakmile se však začne zdravit hydrant, promlouvat do firemního rozhlasu a zapalovat nebe nad Potomacem, nemoc marvelovského stereotypu se zase vynoří z thrillerové mlhy. Musím však Kápovi Emérika nechat, že od posledně odhodil ten skautský šátek a kdyby snad k němu asgardský vyvrhel Loki adresoval hlášku: „Právě si přeříz dědečka!“, neměl bych už pocit, že je to obvinění z krvesmilstva.. (11.08.2014)