Captain America: Zimný vojak

Nejlepší marvelovka, především ale nejlepší akčňák poslední doby. Druhý Kapitán Amerika je přehlídkou bezmála fenomenální popcornové akce, která ladně zapadá do skvěle fungujícího politického thrilleru. Je otázkou, nakolik vás tahle marvelácká trefa do černého dokáže opravdu překvapit (internet přeci jen zalila tuna spoilerů a předlohu četl kdekdo). O šokující twisty tu ale naštěstí nejde zdaleka tolik jako o vyvážený a patřičně osobní příběh, který dává nové vrstvy nejen Kapovi a Black Widow, ale především celému marveláckému univerzu. Poslední třetina filmu sice uhne do tak trochu vynucených blockbusterových vod, které bratrům Russových sedí o něco méně než hrátky na ostrý sedmdesátkový napínák. Obratně dávkované střípků humoru, ždímání Kapovy morální síly a náležitě osudové momenty nicméně vždycky dokáží odvést pozornost od povinné obří destrukce zpátky tam, kde by měla být především - k odhodlanému hlavnímu hrdinovi, který ze správňáka v americké vlajce vyrostl v zatraceně zajímavou filmovou postavu. (9/10) (02.04.2014)

No stalo se presne to, co jsem cekal a ceho jsem se bal. Presunem do soucasnosti prisel Captain America o svoji hlavni devizu a jedinou vec, cim se lisil. Takze ted, bez dobovy atmosfery a deje v minulosti, tu mame jen vicemene tuctovej komiksovej akcnak. Netvrdim ze spatnej, to rozhodne ne, jen to proste tak trochu pripomina G. I. Joea. Jinak pribeh sice neodhadnete behem deseti minut, ale ani necekejte nic extra komplikovanyho. Akce je dost, je skvela, kolikrat docela drsna a hlavne ji vetsina vypada celkem realisticky. Johansson neni tak otravna, jak jsem se bal, ale kdyby tu nebyla, nic moc se nestane. No a hlavni zaporak nedostane moc prostoru a co si budem povidat, ani neni moc zajimavej. Nicmene film slape od zacatku do konce, akce a triky skvely, herci sympaticky, takze nuda nehrozi, ale jak uz jsem rek, nicim extra to nevybocuje z rady. (09.08.2014)

Podobně jako byly Tři dny Kondora nebo Pohled společnosti Parallax reakcí na Watergate, lze druhého Kapitána Ameriku sledovat jako hollywoodskou interpretaci dění okolo WikiLeaks a NSA. Steve Rogers má s hrdiny filmů od Pollacka a Pakuly společné, že neví, co se kolem něj děje a komu může věřit, díky čemu mohou tvůrci dále rozvíjet „a fish out of water“ motiv, aniž by kopírovali Avengers (kde byla hlavním zdrojem Rogersovy zmatenosti nová doba). Kromě dovnitř nasměrované deziluze sedmdesátkových thrillerů, připomínaných ikonografií Washingtonu, obsazením Redforda nebo hudbou, v sobě ale nová marvelovka nese i kus studenoválečného konzervatismu filmů prosazujících namísto analýzy dat přímou fyzickou akci jako Rambo (zejména druhý a třetí díl) nebo Rocky (kterého připomíná minimálně nasnímání úvodního běhu). Opět, stejně jako v záměrně staromódní jedničce, tak na sebe tradicionalistický protagonista váže odkazy k filmům s odlišným hodnotovým podložím, než na jakém stojí dnešní společnost. Jen už ty hodnoty nejsou tak jednoznačné. Jednoznačná je teprve poslední třetina filmu. Znovunastolení klidu nemá s ohledem na hrdinovo uplatňování přímočaré vojenské logiky charakter diplomatického vyjednávání, ale masivní akce, která je tím méně přehledná, čím víc jdou postavy do sebe (syrové uliční přestřelky ve stylu Nelítostného souboje tak střídají souboje, v nichž je akce vytvářena výhradně střihem, hudbou a zvukem, nikoli samotným pohybem). Špionážní hrátky s paranoidním nádechem se po odhalení původce „nákazy“ - za uplatnění obdobně černobílého rámování, jaké dnes ruská média využívají k obhájení vpádu na Krym - mohou jevit jako přetvářka filmu, který navenek vyjadřuje znepokojení zcyničtělým systém, ale ve skutečnosti jeho ideologii obhajuje. Toto čtení je ale alespoň částečně zpochybněno závěrečným zavrhnutím některých starých struktur. Na stylistické rovině mne hladký (pravda, možná až příliš hladký) přechod od svižného politického thrilleru ke konzervativnímu superhrdinskému dobrodružství bavil a beru ho jako důkaz snahy nespoléhat jen na zaručenou teenagerskou cílovku a oslovovat také nové diváky. Nápaditěji než jiné komiksové adaptace film oslovuje také divačky. Identita ani jedné ze tří ženských postav není odvozená od postavy mužské (třebaže se k jedné romantické podzápletce schyluje, na její rozvíjení není čas), nedochází k sexualizaci ženského těla a všechny hrdinky jsou srovnatelně samostatné a odvážné jako hrdinové. V souhrnu si nemyslím, že by Zimní voják (který by ve filmu mimochodem ani nemusel být a na zápletce by se to moc neprojevilo) byl až takovou sázkou na jistotu, jakou by se mohl jevit a jakou by si mohl dovolit být. Doplněná a revidovaná verze komentáře zde. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, kiddo, mcb, ScarPoul, Fancipal (02.04.2014)

A z Kapitána se stal další nesmrtelný a (téměř) nezranitelný hrdina. Zcela jiné, než jednička, ale nedá se říct, že lepší. Zajímavé myšlenky zastínila otřesná kamera, zcela nepřehledné souboje a naprosto zbytečné 3D (teda zbytečné pro diváka). Celkově žádná velká pecka, ale asi si ještě zajdu na 2D, třeba aspoň trochu vynikne příběh a Kapitánova obhajoba svobody. Vlastně už teď si v té přehršli podnětů nemohu vybavit nic moc konkrétního. (02.04.2014)

Nuda, nuda, šeď. Snaha byla. Ale filmová Marvel dobrodružství zasazená do současnosti jsou pro jinou cílovku. Já si raději počtu nějaké to sekvenční umění, filmový The Winter Soldier mi posloužil jen k tomu, abych si poplakala nad setkáním Steva a Peg. To bylo skutečně dojemné. Jinak jsem se nebavila ani s Robertem Redfordem a to už je co říct. (28.02.2015)