Sinister

Je to dosť dobrý horor. Má výborný príbeh o spisovateľovi venujúcom sa skutočným ťažkým zločinom, ktoré sa sám pokúša vyšetriť, pričom si pomáha tým, že býva na mieste činu a podľa toho píše knihy. Tentoraz sa rozhodne zamerať na prípad rodiny, ktorú našli na záhrade ich domu obesenú, ale až na dcéru, ktorá je nezvestná, ale na povale nájde krabicu s niekoľkými páskami, ktoré dokazujú, že to nebola prvá vražda, ale keďže svoj posledný hit napísal pre mnohými rokmi, rozhodne sa si to nechať pre seba, no postupne si uvedomuje, že zlo sa asi vrátilo. Spracovanie je celkom slušné, ale nie úplne ideálne. Film zaujme už svojim úvodom, síce je dej pomerne jednoduchý, prakticky celý čas len hlavný hrdina sleduje pásky, všíma si detaily a v okolí nachádza zvláštne javy, ale aj tak sa na to stále dobre pozerá, bavila ma aj celá kriminálna rovina, len k väčšiemu zážitku by to chcelo aj niečo nové. Film ani výraznejšie negraduje, väčšinu času si udržuje podobné kvality, ale sklamal ma záver. Už niekedy v tretine filmu som si uvedomil, že je len jeden záver, ktorý nechcem, ale nanešťastie práve ten som dostal, čo je veľká škoda. Čo sa týka hororových stránok, tak som nadmieru spokojný. Bezpochyby hlavným kladom tohto filmu je atmosféra, tá je perfektná. Celý čas pôsobí pomerne depresívne a nepríjemne, prakticky bez štipky optimizmu, spokojný som aj s napätím, len tu moc nejde o nejaké konkrétne hororové scény, tie predstavuje hlavne sledovanie pások, ale nemám s tým problém, atmosféra to plnohodnotne vynahradí. S herecké obsadením som spokojný, Ethan Hawke to zahral výborne a tých pár vedľajších postáv je úplne ideálnych. Réžia a technická stránka sú výborné, tu nemám čo vytknúť. A chválim aj zaujímavú hudbu. Sinister je rozhodne jeden z najlepších amerických hororov za dlhú dobu, ale žánrovým kultom sa stať nemôže, na to by potreboval byť originálnejší a omnoho lepší záver. Ale aj tak som spokojný. 78% (20.11.2012)

Soundtrack válcuje všechny ostatní složky filmu a je to hlavně on, kdo se podepisuje na krásně tíživé atmosféře. Ta je neodiskutovatelně výborná ve chvílích, kdy Ellison studuje staré nahrávky a tvůrci udělali jen dobře, když tyhle momenty roztrousili po celé stopáži. Průšvih přijde zhruba v poslední třetině, kdy se na scéně objeví namaskovaná děcka a bubák přestane býti pouhou děsivou skvrnou na pozadí nahrávek. Tam, kde si přímočarý příběh říká o zvrat, na nás čekají pouze laciné lekačky (něco se objeví v pozadí/těsně před kamerou) a poněkud rychlý konec, jehož náhlost je v prudkém kontrastu s téměř dvouhodinovou stopáží a pomalu budovanou atmosférou i napětím. Bughuul, jak se nazývá ústřední původce všeho zla, v závěru díky zbytečným lekačkám téměř přichází o svou démonickou auru děsivého zla, což je škoda - dlouho držel šanci na jedno z nejlepších strašidel, co se za poslední léta na plátně objevila. Když se ještě vrátím k lekačkám, obvykle jsou stejně předvídatelné, jako celý příběh, nicméně ta se sekačkou mě málem prohodila stropem. Inteligenci jednání postav je lepší ignorovat, jelikož hlavní mužská postava je sobecký kariéristický fracek a předvádí zhruba následovné: "Víš miláčku, tady v tom baráku se nedávno oběsili čtyři lidi a já o tom chci napsat knížku. Vím že jsem ti to měl asi říct, ale bál jsem se, že se budeš zlobit a ne, opravdu mě nenapadlo, že se to stejně dozvíš od sousedů, policie či dětí, který ty naše ve škole nenechají na pokoji, jo a taky mě nenapadlo, že je to špatný i pro našeho synka, kterej trpí nočním děsem. No tak promiň, já už to neudělám... a taky slibuju, že až si začnu příště myslet, že mám v domě nebezpečnýho psychopata, případně dokonce prastarýho démona, kterej žere děti, nebudu sám lozit po půdě, dvorku a tak podobně... a taky nebudu na oko pořád kliďas, když se kolem mě budou odehrávat pěkně pošahaný a sakra děsivý věci.") Plusové body každopádně za hezkou mytologii a absenci příběhových logických lapsusů. Závěrečná scéna je špička ve svém oboru. 7/10 (25.11.2012)

Známy autor kriminálnych románov Ellison Oswalt sa presťahuje so svojou ženou a dvoma deťmi do domu, kde došlo za podivných okolností ku vražde štyroch ľudí. Chce tam začať s písaním novej knihy. Onedlho však začne byť ohrozovaný on i celá jeho rodina desivou nadprirodzenou silou. Duchárske horrory zrovna moc nemusím. Odradili ma od nich Azijati s tými ich nudnými sračkami. Ale anglo-americký "Sinister" sa mi zdal hodne podarený. Scott Derrickson natočil pôsobivú démonickú duchárčinu. **** (03.03.2018)

Tak jsem se zase nechal ukecat na jeden "skvělý" (chja cha cha ha), "děsivý" (mu hi hi hi) a hróózně hrůůzný horor... No co, jednou za čas se na nějaký ten nový horor podívat musím, abych na ně mohl nadávat a co já vím, třebas se zas zjeví něco dobrého, ačkoliv vyšší pravděpodobnost je, že přiletí mimozemské veveřice a začnou tu pěstovat kyberoříšky. A jelikož je tenhle film de facto rozdělen na dvě odlišné půlky.. První polovina: I hle, že by to nebylo tak špatné? Kdyby byl celý film jako začátek, pak by to byl docela slušný mysteriózní krimi thriller (samozřejmě v případě, že by hlavní postava nebyl bezkrevný pisálek s katalogovou rodinkou, tentokráte beze psa a že by rodince bylo věnováno asi tak promile z prostoru, který dostává v sinistru), dokonce se zjeví i nějaká atmosféra a pořádné záběry, které by za příhodných okolností mohly být alespoň trochu děsivé (nalezené nahrávky za doprovodu krásně ambivalentní hudby), ale bohužel, pak přijde polovina druhá... Je hrůzná a děsívá, ale jen proto, že ji někdo hrozně brutálně zprznil! To co bylo dobrého (vyšetřování) je upozaděno a místo toho dostávají prostor hrozně debilní nelekající lekačky (to se vážně někomu líbila etuda "Bubák v monitoru"?! Já chci ty drogy co berete taky!), které fungují asi jako podmořská chobotnice v úloze účetního nadnárodní farmaceutické firmy. Zjednodušeně řečeno atmosféra nula, napětí nula, vlastně všechno nula. Ohyzdně průměrná záležitost plná pitomých postav, byť dobře natočená se zábavným námětem, který je ale beztak jenom kombinací Insidious a Kruhu. Howgh. škorpióni mají nohy... Ale neslyšel byste je jako veverky..." (17.08.2014)

Babylonský stěhovák, amatérský filmař a požírač dětí v jednom vs. po slávě toužící spisovatel ve schizofrenii rodinných hodnot, aneb zatímco se rodina pana Oswalta ocitá v moci ďábla, u mě nastal den, kdy se mi (téměř) zastavilo srdce. Bravo, Mr.Derrickson! Originalitou sice nic nového pod větví s oběšenci, ale hutná atmosféra je skvěle podbarvena Youngovou psychedelickou hudbou kolem super 8 nahrávek, napínavým zkoumáním detailů ala Zvětšenina, se svěrači laškující hrou tmy a stínů a samozřejmě vám z úst vyžene nějakou tu vulgaritu i pár skvostných lekaček, které však lze díky náhlému ztišení hudby, či ruchů docela dobře předvídat. Snad jedinou pihou na kráse je rozbředlý konec s dětičkovým klišé (popření očekávané nevinnosti), vleklá to žánrová bolístka. Kdyby v něm pan Bubák dostál názvu Sinister, měl bych na posledních 15 minut na hlavě naraženou krabici od popcornu a dva jeho kousky vecpány v uších, nicméně do kin chodí hororů zoufale málo a těch kvalitních ještě míň, takže si tohoto osmimilimetrového osvícení važme.. (08.11.2012)