Hotel Lux

(Das Filmfest, Praha 2012) Nejsem fanda bláznivých komediíí, za to jsem fanda Leandera Haußmanna díky jeho perfektnímu filmu Herr Lehmann. Musím říct, že jsem se pobavil a film se mi líbil. Není to žádná hitparáda a asi těžko někdo zatouží se na film podívat opakovaně, ale mix historických reáliíí a černého humoru u mě fungoval. Pro české, resp. spíš slovenské filmové fanoušky může být lákadlem i výborný Juraj Kukura. (22.10.2012)

Opravdu výborný film s bravurními hereckými výkony a mistrnou nadasázkou. Obzvlášť pokud vám nejsou figurky typu Stoph, Ulbricht, Dimitrov, Ježov nebo Berija cizí a některými z nich jste byli krmeni každý den v Televizních novinách. Samozřejmě pokud zrovna tyto osoby nebyly lidem vymazávany z paměti a z dějin vůbec (jako třeba právě Berija či Ježov). Skvěle jsem se bavil. Scény z kabaretu nebo z příchodu do hotelu Lux jsou famózní. A nesmrtelný Kukura v malé roli navíc - co si ještě přát? (16.04.2013)

Neskutečně chytrá politická satira, která si bere na mušku především fanatismus dvou nechvalně ochutnatných ideologií nacismu a komunismu. Výborná práce s dialogy a co především povedlo, je kombinace směšnosti a reálnosti, třeba u scén se Stalinem jsem se musel smát, ale současně když si člověk uvědomí že lecos takhle skutečně bylo, tak mu zádech drandí mráz jak na autodráze. Před tím jak se umí němci nejen filmově vyrovnávat se svou minulostí, fakt klobouk dolů. (04.03.2013)

Výborná politická komedie odehrávající se nejdříve v nacistickém Německu a posléze v bolševickém Rusku před vypuknutím druhé světové války. Moc jsem se bavil a to jsem neměl v úmyslu se na to dívat. Zápletka, dialogy, herecké výkony, vše na jedničku! Neustále je tu znát kontrast dvou největších totalitních režimů, ve kterých jsou hlavní postavy jako mezi mlýnskými kameny. Pokud chcete vidět Stalina v trenýrkách, s vlasy dohola a s oholeným knírem jak se snaží obyčejným lidem vysvětlit, že on je ten pravý Stalin, tak směle do toho.... (31.08.2014)

Jedna z dalších férií na téma fašizmus a komunizmus jednou jsou s milou mini postavičkou Juraje Kukury. Potvrzení toho, že než se pouštět do hlubokomyslných filozofických úvah a úmorně sledovat vývoj psychiky od idealizmu přes vystřízlivění po odmítnutí, lze podstatu problému rychleji, precizněji a přesněji vystihnout vtipem. (09.03.2013)