Réžia:
Richard LinklaterScenár:
Richard LinklaterHrajú:
Patricia Arquette, Ellar Coltrane, Lorelei Linklater, Ethan Hawke, Steven Chester Prince, Zoe Graham, Nick Krause, Evie Thompson, Tamara Jolaine (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Chlapectví je výjimečný film. Příběh o dospívání jednoho obyčejného kluka chtěl režisér Richard Linklater (Před soumrakem, Před půlnocí) natočit co nejpoctivěji, i proto na něm pracoval dvanáct let. Každý rok, na tři až čtyři natáčecí dny, se sešla tatáž sestava herců a tvůrců, aby natočila další střípek do jedné životní mozaiky. Výsledkem je snímek, který je neobyčejný svou obyčejností a také tím, jak neuvěřitelně pestrou škálu emocí dokáže ze svých diváků vydolovat. Mason (Ellar Coltrane) je sympatický šestiletý kluk, který po rozvodu rodičů žije se starší sestrou Sam (Lorelei Linklater) a mámou (Patricia Arquette). S tátou (Ethan Hawke) se ale obě děti pravidelně vídají a mají s ním kamarádský vztah. Taková je Masonova výchozí životní situace, z níž se vydává vstříc pubertě, dospívání a dospělosti. Po cestě míjí spousty známých a přátel, prvních a druhých lásek, konfliktů a usmiřování se sestrou a matkou a dalších životních křižovatek, které všichni tak důvěrně známe. (Cinemart)
(viac)Videá (10)
Recenzie (868)
Film který definuje dospívání, stejně jako například Eyes Wide shut definuje lidskou sexualitu. Všechny ty pohledy, vyřčené i nevyřčené emoce, vztahy, rozchody, stěhování, slzy - to je každodenní rutina většiny lidí na světě a je dobře, že Linklater zpracoval Boyhood tak, jak ho zpracoval. Tedy 12 let ve 150ti minutách a se stále stejnými herci - což dává celku zcela jiný náboj, který zanechává stopu daleko za hranicemi kinematografie. ()
Snímek unikátní a výjimečný opravdu jen způsobem, jakým byl natáčen. Vše, co je v něm za více jak 160 minut zobrazeno, už je jednak okoukané (a není to tím, že bychom to v dospívání sami prožili) a jednak součástí příběhu, který bez výrazného poselství těžkopádně propluje kolem diváka a nezanechá jedinou byť jen trochu výraznější emocionální stopu. Smekám před Linklaterem, že se do něčeho takového vůbec pustil, ale k titulu "filmová událost" schází Chlapectví tolik podstatných věcí, zajímavějším vývojem hlavní postavy počínaje a alespoň jedním překvapivým "životním" zvratem konče, že mám sto chutí mluvit o promrhaném potenciálu i tvůrčím čase. Mé myšlenky jakoby v závěru shrnula plačící Patricia Arquette slovy: Zkrátka jsem čekala něco víc... 70% ()
Neuvěřitelné, jak může obyčejný život udělat takový průlom v kinematografii. Dvě a půl hodiny prostého žití a obyčejných situací. Výběr těch správných okamžiků, i když né vždy byly zrovna zajímavé, a současně růst hlavní postavy dokáží divy. Rád bych ještě zvedl palec pro skvělého Ethana Hawkea, který v průběhu filmu perfektně "zraje" ve správného fotra. Skvělý zážitek, těch dvanáct let natáčení za to stálo. /80%/ (Kino) ()
Vpravdě rodinný film. Povinnost pro všechna děcka, aby viděla, co je čeká a nemine a že s dospělými to lehké nemá nikdo, stejně jako to dospělí nemají lehké s nimi. Povinnost ovšem i pro veškeré dospělé jako připomínka, že nebyli jiní a že to s nimi děcka nemají lehké, stejně jako to oni nemají lehké s nimi. Prostě po dvanáct let trvající zachycení jedné rodiny "jak jde čas"; žádné velké drama, žádné tlačení na pilu. Naopak to stojí na práci s atmosférou civilní každodennosti bez důrazu na dramatičnost, aniž by to bylo byť jen na moment během bezmála tří hodin fádní, nudné či rutinní. Jde o radosti a strasti běžného kluka; nic více a nic méně. Pravdou ovšem je, že závěrečná středoškolská fáze je možná až příliš standardní, stejně jako že kvůli šíři záběru nejsou některá témata/linie dotažena a ano, Mason nemusel být v pubertě až takový Dušín, ale... Ale i tak upřímně doufám, že stejně jako v případě „Před tím a oním" se Linklater k Masonovým osudům bude s železnou dvanáctiletou pravidelností vracet. ()
(1001) Intelektuál ve mě by asi měl být nadšený z toho konceptu. A to je, ne že není. Divák ve mě byl ovšem trochu unavený z toho, že mnohem víc čeká na záblesky "opravdovosti" (ať už si pod tím slovem člověk představí cokoli), než že by sledoval autorskou výpověď. Na druhou stranu jsem ráda, že se film vyhýbá zobrazování takových těch "životních milníků" a že zůstává antiklimaktický (je tohle slovo správně?), to je sympatická tvůrčí volba. Paradoxně jsem měla u filmu nejvíc pocit, že se mi nedostává dost času pro napojení na atmosféru a pochopení jednotlivých situací. Líbil se mi obraz prvního kamaráda z dětství, který při stěhování jede kolem auta na kole a mává na rozloučenou, ale ten záběr je tak rychlý, že než stihnu brečet, je pryč. Což je ale vlastně asi pointa filmu, čas běží docela rychle, vlastně strašně moc rychle, a od člověka to vyžaduje velkou vnímavost, soustředěnost a píli, pokud chce nějaký moment pozastavit a udržet v paměti. A nakonec se stejně nejspíš rozplyne a naše vzpomínka bude obsahovat jenom tu snahu zapamatovat si ho. (Jak říká básnířka Kateřina Rudčenková: "Snažím se zapamatovat si každý pohyb,/až si nakonec dokážu vzpomenout/jen na to, že jsem si chtěla vše zapamatovat." A když už jsem u toho, tak jsem si vzpomněla i na další úryvek z její poezie: "Proč jsou všechny pocity tak přesné/Proč jsou všechny pocity tak nepřesné.") Ale navzdory takovému poetickému okénku bych Linklaterovi stejně ráda vyčetla jeho volbu dělat mnoho krátkých záběrů místo menšího množství delších. Dobrovodná hudba mě iritovala svou nezajímavostí, Ethanova píseň o dětičkách mě opařila svou výmluvností (eloquence - skvělé slovo). ()
Galéria (30)
Zaujímavosti (23)
- Masonovo (Ellar Coltrane) první auto, ve kterém ho můžeme vidět třeba při jeho cestě na univerzitu, je pickup Toyota Hilux, typ N50 (RN50) čtvrté generace vyráběné v letech 1983–88. (J.F.B.)
- Pontiac GTO 1968 jímž jezdil Masonův otec, kterého ztvárnil Ethan Hawke, je ve skutečnosti osobní sběratelský kousek režiséra filmu Richarda Linklatera. (ppospisil)
- Film sleduje život hlavného hrdinu od 6. do 18. roku života. Presne tak dlho, teda 12 rokov, sa film natáčal. (kacer4)
Reklama