Assassin's Creed: Embers

Zajímavé rozloučení s postavou ze známé herní trilogie. Po vizuální stránce hodnotím velmi pozitivně, především statické obrázky vypadají nádherně, jen animace jsou poněkud slabší. Použitý grafický styl rozhodně bude stárnout pomalu. S přihlédnutím ke stopáži je jasné, že film samostatně neobstojí, ale jako emotivní rozlučka funguje dokonale. Requiescat in pace, Ezio. 90% (25.04.2014)

A o tom konci jsem vůbec nevěděl.No nastala doba a musím říct,čekal jsem víc.Asi netřeba říkat,pro fans je to pieta jak dělo.Pro mě je Ezio doopravdy s jedním nejvíc emočních postav v herním byznysu a hlavně herně v té době to byla hra naprosto úchvatná,už díky scenériím Itálie,která musela nejednoho hráče dostat do kolen.Ale vrátím se k příběhu.Ezio jako dědek je stále ve formě a žije si poklidně na venkově.Bohužel animace docela nic moc,ještě horší střih,kde aspoň Jesper Kid jede svojí formu ve formě lehkých tónů.Poslední slova od mistra assasína jsou tím nejlepším.Jako jednohubka dobrá,ale dokázal bych si to trochu jinak představit.Requiescat in pace.70% (02.03.2015)

Málo filmových (fiktívnych) postáv mi prinieslo toľkú dávku emócií, sympatií, adrenalínu,... ako Ezio. Nejedná sa o žiaden vyblýskaný Lineage, či početné fanfilmy. Ale je to skromná animovaná rozlúčka za málo peňazí, ale o to viac plná srdca a duše. Ako by si prial sám chudák neboštík. A ešte aj tá hudba vháňa slzu do oka! - I can not seem to leave my past behind me, I started this act of my life so late... I knew I would not have enough time to do everything. No I worry I do not have enough time to do anything. - Nuž... Requiescat in pace. (04.09.2014)

Po technické stránce nemám s tímto dílkem problém. Složitější je to až s vlastním dějem: Je sice zajímavé, jak klidně nechali tvůrci velké jméno odejít, ale čekal jsem více akce a téměř už "kanonických" scének. A byť je čínský motiv v zásadě nosný, celek působí jako nudný prolog k něčemu dalšímu, co bohužel nepřichází (nepočítám-li kratičkou zmínku v AC III). (08.01.2015)

Krátký film o Hidden Blade Made in Italy potřetí a poprvé příjemně. Lineage i Ascendance většinu času nudily, v Embers se ale hraje na emoce a z nezanedbatelné části i na nostalgii a to zrovna sem konečně pasuje. Vždyť jsem v Eziově kůži bojoval, běhal a skákal celé tři díly herní série a dát mu sbohem proto není nic lehkého. Scenáristicky to sice není žádná velká výhra, protože navázání na Asii moc smysl nedává, ale jsem rád, že jsem na rozdíl od herního Revelations dostal pro mistra Auditoreho alespoň nějaký konec. Smíření s vlastním osudem proto opatrně chválím, ale od loučení s dlouhodobě nejoblíbenější postavou celého Assassin's Creed bych zkrátka čekal víc. (27.07.2014)