Assassin's Creed: Embers

A o tom konci jsem vůbec nevěděl.No nastala doba a musím říct,čekal jsem víc.Asi netřeba říkat,pro fans je to pieta jak dělo.Pro mě je Ezio doopravdy s jedním nejvíc emočních postav v herním byznysu a hlavně herně v té době to byla hra naprosto úchvatná,už díky scenériím Itálie,která musela nejednoho hráče dostat do kolen.Ale vrátím se k příběhu.Ezio jako dědek je stále ve formě a žije si poklidně na venkově.Bohužel animace docela nic moc,ještě horší střih,kde aspoň Jesper Kid jede svojí formu ve formě lehkých tónů.Poslední slova od mistra assasína jsou tím nejlepším.Jako jednohubka dobrá,ale dokázal bych si to trochu jinak představit.Requiescat in pace.70% (02.03.2015)

Velmi emotivní rozloučení s postavou Ezia Auditoreho. Dostala mě zejména závěrečná scéna, a Eziův poslední dopis. Shao Jun jako zpestření funguje moc dobře, možná mě to dokonce i donutí zahrát si nepříliš dobře hodnocené AC Chronicles. Opěvovanému AC II jsem nikdy moc na chuť nepřišel, tudíž mi ani Ezio tehdá nepřišel kdovíjak super, ale postupem času, zejména v Revelations, mi už celkem přirostl k srdci a proto mě tento krátký, ale emočně silný snímek tak odrovnal. 90% (11.05.2020)

Krátký film o Hidden Blade Made in Italy potřetí a poprvé příjemně. Lineage i Ascendance většinu času nudily, v Embers se ale hraje na emoce a z nezanedbatelné části i na nostalgii a to zrovna sem konečně pasuje. Vždyť jsem v Eziově kůži bojoval, běhal a skákal celé tři díly herní série a dát mu sbohem proto není nic lehkého. Scenáristicky to sice není žádná velká výhra, protože navázání na Asii moc smysl nedává, ale jsem rád, že jsem na rozdíl od herního Revelations dostal pro mistra Auditoreho alespoň nějaký konec. Smíření s vlastním osudem proto opatrně chválím, ale od loučení s dlouhodobě nejoblíbenější postavou celého Assassin's Creed bych zkrátka čekal víc. (27.07.2014)

Důstojné zakončení jedné z nejlepších herních postav vůbec. S Eziem jsem strávil mnoho času a právě nyní, když jsem se rozhodl, že znovu rozehraju AC2, rozhodl jsem se, že znovu očekuju tento film. A moje hodnocení se moc nezměnilo. Pořád si myslím, že příběh se žluťačkou byl zbytečný a film se měl víc soustředit na Ezia. Nic to ale nemění na tom, že Eziova smrt je šíleně smutná a jedná se o moment, kdy jsem slzy nezadržel. Requiescant in pace, Ezio Auditore da Firenze. (13.10.2018)

Po technické stránce nemám s tímto dílkem problém. Složitější je to až s vlastním dějem: Je sice zajímavé, jak klidně nechali tvůrci velké jméno odejít, ale čekal jsem více akce a téměř už "kanonických" scének. A byť je čínský motiv v zásadě nosný, celek působí jako nudný prolog k něčemu dalšímu, co bohužel nepřichází (nepočítám-li kratičkou zmínku v AC III). (08.01.2015)