James Bond: Špión, ktorý ma miloval

Aniž bych si četla zdejší komentáře, tak první dojem z filmu, který jsem měla, byl úplně stejný jako první věta komentáře od Segrestora :-) Dodnes se mi líbí tehdejší filmařské pojetí moderních, nadčasových technologií jako je třeba obojživelný "kočkolap", který dokáže na silnici i pod vodou zneškodnit nepřátelské cíle. Také monumentální Atlantis na mě udělal dojem, stejně jako sympatický (zlo)obr s tak trochu tupým výrazem a unikátním stomatologickým úsměvem. Z jeho nezničitelného chrupu by měli zubaři stopro radost. S Rogerem, jakožto agentem s povolením zabíjet, problém nemám, ale musím se přiznat, že mě film jako celek krapet uspával ... nevím proč, ale občas jsem se přistihla, že zavírám oči a myslím na něco jiného. (11.01.2014)

Po dvou veskrze sympatických a víceméně podařeně komediálních Bondovkách s Rogerem Moorem je to krok směrem k nezajímavé šedi. Přitom má tahle Bondovka dva klady. Veskrze sympatickou ruskou agentku a skvělé entrée padoucha. Teda bylo by skvělé, kdyby dávalo z jeho pohledu nějaký taktický smysl, což nedává. Jinak je ovšem padouch o ničem, působí na mě prostě jako random dědek. Zbytek filmu si rozhodně nebudu pamatovat, snad jen, že tam byly ponorky. Zbytek je totiž bondovská klasika -> trapný padouchův poskok, co jen tak neumře a vždy je tam, kde potřebuje být, dějová rozháranost vedoucí k naprosté absenci napětí, autíčko, co umí střílet a jezdit pod vodou, triky, co řvou, že jsou triky, řada scén, které jsou prostě jen pitomé, zase žraloci, zase lyže, zase spousta vody a neochota kohokoliv nějak efektivně ohrozit Jamese Bonda. Já nevím, proč se zrovna u téhle série tak strašně toleruje, že je to pořád to samé. Za zmínku určitě stojí honička ad absurdum v půlce filmu, ta pobavila. Tenhle díl má ovšem jedno nové negativum, a tím je hudba. Ta byla pod taktovkou Johna Barryho vždy hlavním kladem, zde je pro mě jedním z hlavních záporů. Strašná titulní píseň, která nemá s Bondem vůbec nic společného a je to prostě jen rutinní pop song (spojte ty nejsladší popiny od Paula McCartneyho, Freddieho Mercuryho a Michaela Jacksona a dostanete tohle) a doprovodná hudba často jede ve stylu nějakých italsko-francouzských komedií s nevkusnými synthy a funky kytárkou. A ani citace Lawrence z Arábie to nezachrání. (14.02.2021)

S Moorem a jeho bondovkami mám problém. On se mi jeví jako obstarožní seladon (i v těch prvních filmech), snímky pak buď fádní, nebo utahané, či přemrštěně nadsazené, popřípadě naprosto neoriginální. Nebýt hlavní kočičky a několika světlejších okamžiků, nudil bych se přímo katastrofálně. Navíc žádnej pořádnej song, něco jako Live And Let Die. (01.06.2009)

Taková hodně drahá, výpravná špionážní jízda říznutá spoustou akce, dobrodružství, romantiky, kapkou sci-fi a občas i trochu komedie/ parodie... nezní to atraktivně a velkolepě? Do jisté míry zní, ale nemohu si pomoct, mě osobně tenhle spektákl s výjimkou několika málo scén z první poloviny vůbec nebavil. Na můj vkus to bylo celé až přehnaně akční, až příliš často to probíhalo ve znamení spousty nekonečných výbuchů, honiček, soubojů, v přepálené dvouhodinové délce. Snad i vzhledem k tomu, že všichni předem u Agenta 007 předem víme, jak to vše dopadne a kdo tu bez jediné újmy ve finále přežije, na mě tu nijak výrazně nefungovalo napětí. Škoda, že se tvůrci nerozhodli pro řádnou parodii, scény s ozubeným predátorem Jawsem, které do tohoto žánru (ať už záměrně nebo možná i trochu nechtěně) spadají, patřily k tomu úplně nejzábavnějšímu. Ty si asi z Agenta, který mě miloval hodně budu pamatovat, zdařilý byl třeba i úvodní seskok na lyžích s padákem, ale vcelku jsem se u toho cítil jako u již časem prošlé a vyčpělé žánrovky, kde sice z času na čas přijde velmi povedená scéna, ale na tu si vždy musíme dlouho počkat, přičemž pokaždé to čekání bylo jen delší a delší... Ještě mě celkem pobavilo pár ironických hlášek ze strany Rogera Moora coby Bonda a Barbara Bach má v sobě jistý půvab, ale celkově ani v případě herců nemohu říct, že by mě dokázali zaujmout nějak nadprůměrně. Podíval jsem se na tento film na základě milého doporučení, ale je mi líto, moje krevní skupina to rozhodně nebyla. [45%] (02.05.2022)

007-10 Velkolepá bondovka! Tak přesně takto bych v jednoduchých dvou slovech popsal snímek The Spy Who Loved Me, ve kterém funguje všechno od hlavního antagonisty až po akční stránku jako dokonale promazaný stroj. Režisér Lewis Gilbert pevnou rukou drží režisérské otěže, pročež zde zkrátka musel vzniknout výtečný filmový zážitek. Musím zde samozřejmě zmínit i futuristické sídlo Atlantida, nezastavitelného zabijáka Jawse či krásnou ruskou agentku s povolením zabíjet. Samostatnou kapitolou pak zůstává obří supertanker sloužící jako epická plovoucí základna pro tři atomové ponorky. Co se vozového parku týče, James Bond tentokráte sedlá kultovní Lotus Esprit S1, který zazáří ve vysokooktanové automobilové honičce a následně i jako efektivní miniponorka. V tomto snímku se zkrátka opět dokonale snoubí všechno, co činí snímky s Jamesem Bondem atraktivní i po těch letech! (HBO GO) „Mmm, maybe I misjudged Stromberg. Any man who drinks Dom Perignon '52 can't be all bad.“ (22.02.2021)