Réžia:
Steve McQueenScenár:
John RidleyKamera:
Sean BobbittHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Chiwetel Ejiofor, Michael Fassbender, Lupita Nyong'o, Benedict Cumberbatch, Sarah Paulson, Paul Dano, Brad Pitt, Paul Giamatti, Michael Kenneth Williams (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Solomon Northup bol slobodný, mal rodinu, prácu a žil svoj bežný život. Bol však černoch a tak sa jedného dňa stal obeťou únosu a bol predaný do otroctva na americkom Juhu. Svoje utrpenie, ktoré trvalo dlhých dvanásť rokov, publikoval v knihe, ktorá sa stala predlohou pre tento film, ocenený 3 Oscarmi a viac ako 200 ďalšími cenami. (RTVS)
(viac)Videá (36)
Recenzie (1 108)
Nevím, čím to je, ale všechny filmy o otroctví, které jsem zatím zhlédla, ze mě nedokázaly dostat ty patřičné emoce, jak by asi v případě tohoto tématu měly. Tarantinův Django mě zanechal trochu v rozpacích a očekávala jsem, že 12 let v řetězech by mě konečně mohlo "dostat", jak se sluší a patří. Už jen proto, že režisérských otěží se chopil Steve McQueen, jehož Hlad a Stud považuji za mimořádně silná a jedinečná díla. Ale opět se opakovalo to stejné, jako s Djangem. Sleduju film, vidím výborné zpracování, dobré herce, i postavy, téma je silné, jedná se přece o krutý život otroků, ale za celou dobu to se mnou vůbec nehnulo. Zanechalo mě to emocionálně zcela nepoznamenanou. Nevím, čím to může být, nepátrám po tom. Prostě to tak je. Výborně odvedená filmařina, avšak zcela odtažitá, chladná v podání emocí. Pro mě. ()
Nedalo mi to a trochu víc jsem si přečetla o celé té kauze Solomona Northupa. Až po ten moment, kdy je vysvobozen z otroctví, je to nádherná zpráva o americkém jihu před občanskou válkou. Ale proč film končí právě zde? Protože to, co se dělo později a kolik je k tomu informací, to už by tak jednoznačné nebylo. Není ostatně náhoda, že vzpomínky pomohli Northupovi sepsat a vydat jen rok po Chaloupce strýčka Toma. Nikdo z těch, kdo se podíleli na jeho únosu, potrestán nebyl. A Northup sám se ztrácí velice brzo po krátkém turné na propagaci své kauzy a knihy. Na to, jakým manifestem měla být filmová verze 12 let v řetězech, vyvolává více otázek a není to jen o bohulibé paralele s dneškem. Nač všechny ty herecké orgie Fassbendera, Paulsonové nebo Pitta? Nyong'o stejně dneska hraje tak akorát v MCU, takže z toho vcelku nemám tak úplně dobrý pocit. ()
Tak nějak v tom vidím paralely s dnešní společností a ne antirasistickou pohádku se šťastným koncem, co z toho očividně chtěli mít. McQueen mě poprvé zklamal, nejspíš právě proto, že (kvůli barvě kůže) nemohl mít potřebný nadhled a zapomněl to něčím okořenit. Těch útrpných dvanáct let je vlastně docela pohodových a Platt zakouší pravé otroctví trošku až u Fassbendera, který je roztomile výstřední a písmo Pána si vykládá podle svého. A konečně, jako jediný, opravdu trestá. Chiwetel Ejiofor (to jméno vůbec vyslovit je za trest) hraje dobře, ale upřímně nemá moc co předvádět a nominace na plešouna je trochu mimo. Vůbec se tu nepodařila vykreslit časové hledisko, není poznat jak dlouho kde byl a nebýt názvu a vnoučka mohli to být klidně roky čtyři. Mdle natočené a nebýt Fassbendera, tak nevím. Nic výjimečného, ale dívat se na to dá. P.S: Hans Zimmer občas zazáří, ale i hudba je většinou dost průměrná + ty gospelové odrhovačky jsou strašné. Řekl jsem tancovat! Dělejte! Rozjeď to, Platte! ()
Nic jinýho jsem zatim od Stevea McQueena neviděl, takže nevim, jak moc recykloval své předcházející černošská dramata. Letos si ovšem pro akademii připravil odlehčený otrokářský snímek s charismatickým Chiwetelem Ejioforem v hlavní roli, samozřejmě založený na skutečně události, kdy se jednomu svobodnému negrovi, uvězněnému v otroctví, povedlo uprchnout zpět na sever. Twelve Years a Slave je životopisný snímek a má přes dvě hodiny, takže je celkem jasné, že dřív nebo později tempo poleví a vy se začnete nudit, což se také stalo. Šťastný konec ovšem tu předposlední část alespoň trošičku zachraňuje. Rozhodně potěšila účast Brada Pitta, Benedicta Cumberbatche a Michaela Fasbendera, vůbec jsem neměl páru, že tam hrají. PS : Místy zazní několikrát cosi, co připomíná část motivu Time od Hanse Zimmera, ovšem v tom nejlepším to končí. Že hudbu poskytl přímo Zimmer jsem zjistil až tady, je to holt jeden z jeho menších projektů a je to znát...70% ()
Zdrvujúca megadráma, ktorá ťaží z niekoľkých faktorov - neamerický režisér a herci v hlavných úlohách; podmanivá, znepokojujúca hudba; neuveriteľne silný príbeh muža, ktorý nestratil vieru v život napriek nemilosrdným ranám osudu. Vďaka takýmto filmom sa oplatí čakať na pred-oscarové obdobie, ktoré zvykne raz za čas priniesť srdcervúci filmový zážitok. Chiwetel Ejiofor je meno, ktoré možno niektorí z vás už počuli, no aj napriek tomu v tomto filme a najmä po jeho skončení nebudete mať na pamäti jeho, ale len meno jediné - Solomon Northup. Úžasný herecký výkon, každá bunka v tele bola stotožnená s jeho postavou, emócie prenáša na divákov najmä pomocou mimiky a úžasných veľkých očí, ktoré sú doslova synonymom mora emócií. Nemenej dôležitá psychopatická postava Michaela Fassbendera má takisto čo ponúknuť a práve skrz ňu môžeme pocítiť zverstvá otrokárov a krutosť južanskej mentality. Neodvážim sa nespomenúť Lupitu Nyong'o, no takto by som mohol vymenovať celé herecké obsadenie. McQueen teda okrem toho, že nastolil absolútnu harmóniu medzi historickými faktami, príbehovou pútavosťou a emočnou erupciou v samotnom závere, ktorá prichádza prirodzene a nevyvoláva pocit citového vydierania. Tému otroctva treba neustále otvárať a pripomínať si hrôzy, z ktorých sa ľudstvo dokázalo poučiť. Konfrontácia musí prebehnúť vo vnútri každého z nás a tento film je ponúka všetkými desiatimi. A divák musí mať naozaj hrošiu kožu, aby ho to neovplyvnilo. 95%. ()
Galéria (74)
Zaujímavosti (30)
- Steveovi McQueenovi povedala dcéra, aby obsadil Sarah Paulson (pani Eppsová) po tom, čo videla jej konkurz na videu. (sWONDER)
- Odhadované náklady na vznik filmu byly cca 20-22 milionů amerických dolarů. (NIRO)
- Zhruba v čase 1:15 si Edwin Epps (Michael Fassbender) zapíná kalhoty a je možné zaslechnout zvuk zapínaní klasického zipu. Ten byl sice patentován v roce 1851, ale použit tak, jak jej známe, až v roce 1913. (necisty)
Reklama