12 rokov otrokom

Steve McQueen má tenhle film v rukou skoro stejně pevně, jako jižan svíjející bič, z kterého ještě kape krev otroka přivázaného ke kůlu. Ano, tenhle film může často vypadat jako hra na jistotu, ale v největší formě hrající Chiwetel Ejiofor vás dokáže přemluvit, že tohle utrpení je opravdové. Ach ty jeho oči... Hlavní síla filmu je však v kameře a kompozici, která mi občas brala opravdu dech - a to nutně nemyslím jen první setkání Solomona s pocitem "být otrok na zemi, o které někdo chce přerazit svou dřevěnou pálku", ale třeba o scéně se Solomonem na špičkách... Fantastická práce s pozadím, s důrazem na pochopení vazeb mezi postavami (snaha zabít individualitu na úkor klidu většiny, snaha přežít, volba nejlehčí cesty). Rozhodně silný film, kterému chyběla třešnička na dortu pro plné hodnocení. PS: hudební podkres mi neskutečně připomíná začátek melodie z Inceptionu, ale opravdu hrozně (uf, nejsem sám) (02.03.2014)

Nic jinýho jsem zatim od Stevea McQueena neviděl, takže nevim, jak moc recykloval své předcházející černošská dramata. Letos si ovšem pro akademii připravil odlehčený otrokářský snímek s charismatickým Chiwetelem Ejioforem v hlavní roli, samozřejmě založený na skutečně události, kdy se jednomu svobodnému negrovi, uvězněnému v otroctví, povedlo uprchnout zpět na sever. Twelve Years a Slave je životopisný snímek a má přes dvě hodiny, takže je celkem jasné, že dřív nebo později tempo poleví a vy se začnete nudit, což se také stalo. Šťastný konec ovšem tu předposlední část alespoň trošičku zachraňuje. Rozhodně potěšila účast Brada Pitta, Benedicta Cumberbatche a Michaela Fasbendera, vůbec jsem neměl páru, že tam hrají. PS : Místy zazní několikrát cosi, co připomíná část motivu Time od Hanse Zimmera, ovšem v tom nejlepším to končí. Že hudbu poskytl přímo Zimmer jsem zjistil až tady, je to holt jeden z jeho menších projektů a je to znát...70% (12.01.2014)

(1001) Ještě si to nechám projít hlavou. Byla jsem hodně zklamaná a asi nejvíc se mi teď zatím honí hlavou, že vlastně nechápu, co tím chtěl režisér říct. A tím nemyslím téma jako takové, ale tvůrčí přístup k němu. Nerozumím použité hudbě, nerozumím, podle čeho se rozhoduje, komu se dá kolik prostoru, nerozumím závěrečnému bohu na mašině. Jedná se o epizodické vyprávění, tak proč si Fassbender oproti ostatním pánům (hercům) hraje na boha. Vadil mi způsob snímání, který je sice hodně blízký, ale vlastně nezainteresovaný, jako by nesledoval žádný záměr. V tom zanikne spousta věcí, které by mohly a měly být vidět (lynčování, ukecávání Fassbendera) Chvíli je zvuk manipulovaný a potom už vůbec, proč. Jak může udělat tak parádní střihovou pasáž, jako tu zpívací Danovu/kázající Cumberbatchovu, a potom už v podobném smyslu nijak nekomponovat. Je-li to osobní příběh, proč nezůstáváme s tou osobou více beze slov a mnohem bolestněji (a víme, že to McQueen umí). Já doufám, že to má všechno nějaký vnitřní smysl, který jsem nepostřehla, hlavně ať to prosím není ústupek výtkám, že jeho filmy nebývají příliš divácké. (03.02.2014)

,,…A ZÍTRA SE BUDETE CÍTIT, JAKO BYSTE SE ZNOVU NARODIL…“ /// To si takhle myslíte, jak jste svobodnej… Tož, taková to byla tenkrát doba. Pochopení bílejch bylo vodvislý vod počtu mincí a přežil (většinou) ten, co měl hlavu sklopenou nejníž. Přepadaj mě úvahy vo ceně života, vo lidským vodpadu… prostě film plnej života ,,Jihu“, při jehož sledování rozhodně doceníte toho negra, co uslintaný Jižany likvidoval. Z vypravěčskýho hlediska se nejedná vo žádný nóvum. Taky žádný postranní úmysly, jako měl Amistad necejtim. Film začíná příběhem, pokračuje příběhem, příběh je uprostřed a (překvapivě!) i na konci. A parádně působí na lidský pudy. Tak, jak to McQueen umí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Autobiografii ,,Twelve Years a Slave“, kterou v roce 1853 napsal Solomon Northup jsem nečetl. 2.) Miluju, když se zpívá vo bavlně. 3.) Thx za titule ,,sagittario“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (04.02.2014)

Tak už aj McQueen sa pustil do tématiky otroctva, ktorá je veľmi vďačnou z hľadiska filmových ocenení. Bohužiaľ som mu to však nezobral. Fassbender aj na polovičnej ploche zatieňuje Ejiofora, ktorý by mal byť hlavným ťahúňom, ďaleko viac mi však prekážajú iné veci. Napríklad epizodičnosť deja , v ktorej si viacero hercov odohrá to svoje a potom zmizne zo scény, prípadne ich postavy nemajú reálne ukotvenie v príbehu. A keďze sa v celom filme nestane prakticky nič prekvapivé a McQueena ďaleko viac zaujímajú scény, v ktorých hlavný hrdina hľadí do prázdna, absencia pátosu a trochu iný pohľad na otroctvo mi ku spokojnosti naozaj nestačia. Možno je trochu nefér, vyčítať režisérovi jeho obľúbené a samo o sebe funkčné prostriedky, lenže v tomto prípade išli mimo mňa. (11.01.2014)