SEALS: S nasadením života

Já si užila hlavně vojenské akce v džungli a Mexiku a i ten patriotismus tam byl, ale ruku na srdce, kdyby ho v sobě neměli, asi by byla spousta věcí jinak . Fakt je, že ani jeden voják nebyl ani trošku sympatický,co to ta marína nabírá?:-))))))Takovéhle filmy se těžko hodnotí, nikdo z nás u takovýchle misí nikdy nebude, takže veškerý názor je zprostředkovaný a subjektivní, ale nejsem pes, hudba šlapala a styl pc her mi vůbec nevadí, takže za to, že si někdo dobrovolně lehne na granát.....čtyři :-) (26.02.2013)

Co si budem říkat, tohle je těžkej náborovej canc, v němž hlavní roli nehrají patetický hlášky ještě patetičtějších hrdinů (kteří zkrátka neumějí hrát). Hlavní roli tu totiž přejímá ten patos samotnej, to hrdinství, ta udatnost mužů, kteří se zavázali sloužit vlasti a vůbec nad tím vším nepřemýšlejí. Jsou vymytí, jsou jednodušší, ale jsou kurevsky odvážní a dohromady jsou prostě hrdinsky odvážní, za což jim Američan musí poděkovat. Po řemeslný stránce určitě musej vyniknout akční scény, který jsou nejen nápaditý, ale hlavně přehledný, ačkoliv často jsou z pohledu první osoby. (První a půl. Kamera je trochu šejdrem, než by měla bejt.) Co je ale zaslouženíhodný, je fakt, že ani měsíc po projekci jsem nezapomněl nic z vyznění toho filmu. Nezapomněl jsem, že jsem ten film viděl, a nezapomněl jsem, jaký emoce ve mně vzbudila hrdinská eskapáda družstva, za který by se nemuseli stydět ani v Call of Duty. (12.07.2012)

I když přihlédnu k faktu, že Amíci to mají jinak, že to jsou patrioti, že mají v úctě svoji vlajku a tak ji věší úplně všude a při jakékoliv příležitosti i tak byl na mne film byl příliš plný patosu a patriotismu. Jo jsem rád, že nějací otří hoši z Rangers či Seals střeží (podobně jak nám tvrdili komančové o pohraniční stráži ČSSR) náš klidný spánek. Jsem si jist bez legrace, že u nich to tak je a že o řadě úspěšných misí se nikdy jako smrtelníci nedozvíme. Proto je mám v úctě a přeji jim dále přesnou mušku na všech těch honech na bad gáje a tanga co jich jen po světě jen je... Je jasné, že občas to z těch kladnejch hrdinů někdo schytá. Občas úplně... Proto se nebráním takovýmto filmům, které mají potřebu vyzdvihnout jejich hrdinství, často utajované aby se mohlo pokračovat, nebo aby se neohrozil nějaký kontakt tam na druhé straně světa kde moskyti nakažení malárií dávají dobrou noc. Akční scény ve filmu a přestřelky byly slušné, bohužel u bitky se čluny se jaksi zapomnělo, že americké lesy mají jiné stromy než ty v Asii a tak ta iluze Filipín byla ta tam... Co mně nejvíce štvalo byla ta moudra vypraveče i hlášky co si kucí sdělovali před akcí. Těžko si představím, že bych někde nahoře v noci v C130 těsně před seskokem na nepřátelské území u sklopené rampy pronesl kámošovi do ucha: ,,Těším se na otcovství, tohle ale miluju'' a takových kydů tam byla spousta... Nebo před tajnou misí si celá jednotka i s rodinami dělá na pláži poslední večer bárbekjů a rodiny pak jdou vyprovodit vojáky k letadlu!!! Tohle nebyl odvod do druhé světové, tam to šlo někde ve Státech jít synka doprovodit k armádnímu busu či vojenskému vlaku směřujícícho do nějakého toho military campu. Vše vyvrcholilo pohřbem (ne nespoileruji, divák je celý film připravován na to kdo zemře) a já mám dojem, že Amíci mají nějakou perverzní zálibu v natáčení vojenských pohřbů... Všichni ti trubači, skládání vlajky, čestná salva, plačící rodina i salutující velitel s jednotkou... V kolika filmech jsme to už viděli??? A vkolika ještě uvidíme??? Takže tohle beru jako průměrný akčňák z armádního prostředí ze současnosti. Dávám tedy za 3 keramické kuličky. * * * (07.08.2018)

Typicka americka fraska. Vykreslovanie americkych vojakov ako obete, ktore polozili zivot za vlast a za podobne nezmyselne dristy.Pomocou takychto filmov sa snazia americkym tupcom vstepit, ze americania su vzdy ti co zachranuju svet. Dakujem ja na taketo sracky neverim. Ale k filmu... jednou hviezdou ocenujem first person pohlad ked sa striela... a druhou hviezdou ocenujem spad filmu ktory aj napriek stopazi celkom odsypal a akcie bolo celkom dost. Moje hodnotenie dostalo tento film z cervenych cisel... co ma tesi... (10.05.2012)

Joseph Goebbels by zaplakal - černobílejší americký propagandistický film těžko hledat. Zatímco u Letu číslo 93 mi bylo u prdele možné pozadí teroristických útoků ( "Let" byl prostě pietní poctou obětím), tak s touhle sračkou, kde USA hlásá jediné motto: "Neserte se do nás" , ale neřekne ho celý: "Neserte se do nás, ale my se do vás srát budeme, ať se vám to líbí nebo ne" jsem hotov hned. Už na začátku terorista oddělá skupinku dětí, abychom ho patřičně celý film nenáviděli, Amíci lítaj po světě a dělaj si kde chtějí co chtějí, ale hlavně, že maj kluci rodiny a svou zemi, kterou budou bránit před všemi těmihle fujky zlými teroristy, kteří chtějí jen tak z plezíru zničit jejich mírumilovnou a civilizovanou zemi...to nevyřčení B) ( velkohubou americkou zahraniční vykořisťovací politiku, zasahování, kde je nikdo nechce, dosazování loutkových vlád apod.) a vpalování A) ( obrana nevinných lidí) do hlavy mě tady totálně nasralo i přes vcelku vydařené formální pojetí( videoherní mód, vcelku realistická akce, napětí apod.) (01.04.2012)