Jappeloup

Podceňovaný a vzpurně neposlušný koník Jappeloup, si srdce Pierra Durandta našel. Sice to bylo až na podruhé, ale jejich cesty se spojily. Koník to byl malinký, ale na skoky byl jedinečný. Všechno spolu zvládli a jejich úspěchy završila až zlatá olympijská medaile. Obdivuhodný příběh o vzájemné vytrvalosti a nadšení pro vítězství, na mne udělalo opravdu dojem. Parkurové jezdectví není můj šálek čaje, přesto jsem si i toto sportovní odvětví, dokázal v dobře natočeném filmu užít. Viděno jako 17 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (04.04.2015)

Výjimečný kůň by si zasloužil výjimečný příběh, nikoli pouhý neuspořádaný sled scének, které bez povšimnutí míjejí či svévolně obcházejí události, do nichž by musely investovat příliš mnoho duševní či fyzické námahy. Naproti tomu jeho majitel nevykazuje žádné známky výjimečnosti - ani empatie ... dokonce ani poté, co se milostivě uvolí ke zformování nějakého VZTAHU ke svému koni - tudíž PRO NĚHO je vyprávění dobré až dost. A čistě mezi námi: Pokud musíte být k náklonnosti - jedno, jestli ke druhému člověku nebo ke zvířeti - dostrkáni takřka násilím, není s vámi, potažmo s vašimi city něco v pořádku. Neduživé 3* (28.11.2019)

Nádherné filmové pohlazení, tak krásně natočené, že jedna průběžně zapomínala dýchat, kamera okouzlující, podmanivá, vypovídající.. Herecké osazenstvo úžasné, Daniel Auteuil v roli milujícího otce bez podmínek naprosto odzbrojující, Guillaume Canet mě velice příjemně překvapil, jeho Pierre Durand byl lehce uvěřitelný a fakt, že byl ochoten i schopen pohnout sám sebou, mě dostal, no a nesmím zapomenout na tu maličkou, Lou de Laâge, ta měla moje sympatie od samého začátku, stejně jako Jappeloup, nezkrotný černý krasavec, malý vzrůstem, velký srdcem a bojovností.. U mě bezvýhradná spokojenost, bylo mi potěšením, poklona.. (08.10.2020)

Pro koňaře je tohle miliónovej film. Má silnej příběh, nádhernou, vlastně až úžasnou kameru a bezesporu solidní herecké výkony. Pro mě už to ale taková hitparáda není, protože na koni jsem seděl jednou a to mi bylo sotva deset let. Nicméně uznávám, že koně si zaslouží velké filmy a jestli nějaký takový velký film existuje, bude to pravděpodobně právě Jappeloup který nejenom, že perfektně ztvárňuje těžký život parkurového koně, ale ještě je k tomu kvalitně natočen. 130 minut nicméně na mě působilo opravdu až zbytečně dlouze v některých nesmírně dlouhých scénách. (01.10.2015)

Ten jehož srdce zůstalo u koní bude tímto filmem zřejmě nadšen. Nádhernou kompoziční práci kameramana doplňuje hudební podkres, který je do jednotlivých scén trefován s přesností Robina Hooda. Zajímavostí filmu jsou v některých momentech poměrně dlouhé scény, které děj nikam neposunují a scény, které jsou pro příběh podstatné si nestačí ani uprdnout a už jsou pryč. Film se nevyhne určitým stereotypům, kterýma disponuje mnoho sportovně živtopisných filmů, ale je z něj cítit jasně cítit pokřik, kdo neskáče, není kůň, hop, hop, hop, protože koňové jsou frajeři a svoje filmy si zasloužej. (10.11.2014)