Prezidentské volby

Mám menší problém s adjektivem „politický“, jež si automaticky spojuji se snímky ideologicky zřetelně vyhraněnými, které určité politické smýšlení buď zatracují, nebo oslavují. Prezidentské volby se oproti tomu jasným politickým stanoviskům obratně vyhýbají (i když by se daly zařadit mezi filmy post-obamovského vystřízlivění) a tehdejší volby transformují v rise-to-stardom příběh ortodoxní dámy z Aljašky. Tvůrci sympaticky nezůstávají u představení Palinové ze zákulisního pohledu (tedy jako oběti hry mocnějších), ale ukazují, že i tak skromnou holku z hor, jakou byla guvernérka, dokázala politika semlít. Právě tahle proměna, znamenitě zahraná Julianne Moore, pohání vyprávění, k jehož dynamičnosti dále přispívá pučící konflikt mezi Palinovou a jedním z prezidentových poradců (Woody Harrelson). Stejně jako komplexnější Clooneyho Dny Zrady se i Roachův film nezabývá konkrétní ideologií (v dnešní post-ideologické společnosti celkem příznačně), ale samotným mechanismem moci, což je škoda, neboť čerpání z reálného historického základu a premiérové odvysílání v roce dalších prezidentských voleb k popostrčení diváků určitým směrem vybízelo. Teprve pak by tohle drama nevynikalo jenom hereckým obsazením, ale taky jistou dávkou provokativnosti, čím se vracím k první větě, neboť schopnost přimět diváky k občanské angažovanosti pokládám za jeden z elementárních atributů politického filmu. Ale samozřejmě existuje film politický a film „politický“. 75% Zajímavé komentáře: Eddard, sinp, Fancipal (27.08.2013)

Paráda, normálně bych řekla, že tenhle film osciluje někde na pomezí dramatu a satirické komedie, ale ono to bohužel vypadá, že to je skutečně relativně pravdivý příběh. Dosadíme si na kandidátku na viceprezidentku ameriky na první pohled hodně sympatickou guvernérku, abychom po chvíli, ale když už je vlastně pozdě, zjistili, že ví o politice úplný hovno. Julianne Moore je ve své roli precizní, nespustila jsem z ní oči, její Palinová mě bavila, na jednu stranu jsem si chvilkama zakrývala oči nad tím, co to zase plácla, na stranu druhou jsem se s ní sem tam dokázala i sžít, páč každej máme něco a mě politikaření a zahraniční politika taky nikdy moc nerajcovala. Dvě hodiny utekly jako voda a já se bavila královsky. 80% (18.05.2013)

Je to už dlouho, co jsem nějaký film sledoval s takovým intelektuálním zaujetím a estetickým požitkem najednou. O americkou politiku se zajímám dlouhodobě a prezidentskou kampaň z roku 2008 mám ještě v živé paměti. Tehdy jsem ji sledoval skrz optiku demokratického tábora a stejně jako pro mnoho lidí po celém světě byly i pro mě ony volby hlavně o osobě Baracka Obamy. I tak si dobře vzpomínám jakou kontroverzi v té době budila Sarah Pallinová. Game Change nabízí pohled na události právě z jejího (respektiva McCainova) republikánského volebního týmu - od chvíle, kdy McCain začíná hledat kandidáta na víceprezidenta až po moment, kdy v tiskovém prohlášení uzná volební porážku. Dvě zásadní otázky rozhodující o kvalitách takového filmového podniku pak jsou - na kolik se scénáristům podařilo postihnout realitu kampaně a vykreslit osobnosti jejích aktérů - především pak Pallinové; a jak se tohoto nelehkého úkolu (hrát postavu někoho, kdo je nejenom naživu a zdráv, ale nádavkem velice vlivná politická osobnost určitě není pro herce dvakrát pohodlné) zhostili herci? Faktografickou věrnost a minimum fabulace samotného příběhu potvrzují lidé z vedení kampaně, včetně reálného Steva Schmidta (hlavní postava filmu), další otázkou je jak jsou tato fakta prezentována? Liberálnější kritika filmu často vyčítá přílišnou shovívavost k Pallinové (poukazují například na to, že počet a kvalita vědomostních průšvihů, kterých se v kampani dopustila byly nesrovnatelně vyšší); přičemž ta konzervativní se tradičně odvolává na liberální (pro-demokratickou) zaujatost Hollywoodu - celkově ale lze říct, že i z politického hlediska jde především o snahu vyprávět příběh o tom, jak funguje americká politická kultura. Ozdobou a hlavním motorem celého filmu jsou ovšem herecké výkony. Woody Harrelson v roli Schmidta je stoprocentně solidní a jeho postava je tou, s kterou se asi budeme identifikovat nejvíc (navíc dává trochu naděje politickým cynikům po skepsi z Goslingovi postavy z Ides of March), většinu pozornosti si pro sebe ale zcela zaslouženě zabírá Julianne Moore, která dává slovu doppleganger zcela nový a reálný význam. Pro mě osobně velká filmová událost a silný zážitek - 90% (04.03.2013)

Sarah Palinová je opravdu neskutečná kráva. Nejprve jsem se bavil tím, jak je hloupá, abych si nakonec společně s Harrelsonem přál, aby už konečně držela hubu. Nemyslel jsem si, že mi bude McCaina (filmovýho) líto. Poměrně uvěřitelná sonda do volební kampaně republikánů, kde především voliči jsou vykreslení jako neskutečně stupidní ovce. A drtivá většina jich taky je, tak co? (08.11.2012)

,,MÍ DRAZÍ AMERIČANÉ... JE MI VELKOU CTÍ, PŘEDSTAVIT VÁM PŘÍŠTÍ VICEPREZIDENTU SPOJENÝCH STÁTŮ, GUVERNÉRKU SKVĚLÉHO STÁTU ALJAŠKA, SARAH PALIN....“ /// Politický fakta s parádními hráči pod taktovkou HBO. Teda… pokud máte chuť ocenit politický fakta – třebas i bez těch parádních hráčů. ,,Sarah z Aljašky“ a její projevy, politický konference, zákulisí kampaně, ale hlavně perfektní J.Moore (aneb jak k super roli může pomoct podoba?). U ,,odbornejch“ rozhovorů (my lingvisti říkáme ,,interview“) se jistě pobavíte, páč už tak nějak vod přírody milujeme debakly historickejch a epickejch rozměrů. BOŽE TO BYLA NÁROČNÁ KAMPAŇ! No, vona to byla spíš reality šou. A vo ní, tenhle film je. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Mark Halperin (v roce 2010) číst nebudu. 2.) George byl na mě moc chytrej. 3.) Thx za titule ,,Sip alias Bladesip“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (10.07.2012)