Nebezpečné známosti

Tak na tenhle film jsem byl hodne zvedavej, jelikoz jsem videl Formanova Valmonta a podle vsech komentaru melo byt tohle daleko lepsi, ale bohuzel nebylo. Kdybych porovnaval kazdou slozku filmu z Valmontem, tak Valmont jasne vitezi naprosto ve vsem krome jedne veci a to je hlavni herec. John Malkovich je precejen lepsi nez Firth, ale ze by se nejak pretrh to se mi nezdalo. Hlavne ze zacatku pusobil trochu mdle. Protoze jsem znal Valmonta, tak me nemel film prakticky cim prekvapit, takze se po kratke chvily dostavila nuda za coz taky muze fakt, ze film ubiha dost pomalu, nema svih a chybi mu nejake silne sceny. Navic tam, kde Forman dal prvky komedie aby film ozivil se tohle bere porad moc vazne. Navic nejaky skutecne dramaticky sceny se tu moc nenaskytujou, vzdy je tu neco nastinene, ale nedotazene. A Glen Close na Annette Bening nema, Annette byla svine pokazdy, kdyz se objevila na obrazovce, ale Glen (i kdyz hraje slusne a parkrat nakou tu svinarnu udela) pusobi jako takova vtirava starenka. Co se tyce trech mladsich predstavitelu Michelle Pfeiffer, Keanu Reeves a Uma Thurman byli silene nevyrazni a ani mi do role nijak zvlast nesedli. Celkove jsem byl dost zklamanej a i kdyz ani Formanuv Valmont neni zadne veledilo, porad je lepsi nez tohle. (11.09.2005)

Nejdříve jsem viděl modernější verzi (Cruel Intentions, 1999), takže budu srovávat. Příběh posazený do šlechtické doby je důvěryhodnější (Cruel Intentions z dnešních poměrů je trochu naivní), navíc sex a intriky lépe kontrastují s dřívější dobou (plus pro rok 1988). Horší už je obsazení. Proti samotným hereckým výkonům nemůžu mít žádnou námitku, rád jsem viděl Umu Thurman v jedné z jejích první rolí (byla přesvědčivá), ale na můj vkus byli hlavní přestavitelé DOST staří. Glenn Close vypadala na 50, navíc moc krásy nepobrala (jednoduše se nedá uvěřit, že by po ní Valmont tolik toužil) (velké minus). Pokud jde o hudbu, jsou Cruel Intentions nepřekonatelné; stejně tak celkový pocit z filmu mluví pro Cruel Intentions. Sice tedy dávám 70%, ale z úcty k výbornému příběhu samotnému a jistou roli hraje i sentiment - Uma Thurman, Keanu Reeves a snad i Michelle Pfeiffer - žádného z nich neznám z časnější role. *** Teď jsem už jen zvědav na Formanovo zprcování Valmonta z roku 1989. (15.01.2009)

Nebezpečné známosti si, mimo mnohých jiných ocenění, odnesly z oscarového klání roku 1989 sedm nominací (nejlepší film, scénář, hudba, kostýmy, herečka v hlavní a vedlejší roli, výprava), z nichž tři (kostýmy, výprava a scénář) proměnily ve zlatavou sošku. Scénář : Christopher Hampton. Kamera : Philippe Rousselot. Hudba : George Fenton. (21.05.2011)

Miluju tenhle film, Malkovitche a Glose na šachovnici, na které rozehrávají krutou hru napsanou Choderlosem de Laclosem. Kniha je psána dopisovou formou a je vždy na režisérovi, aby vybral části, které budou nahrazeny živými dialogy a osobními setkáními. Markýza de Morteauil je ďábelská, a ačkoliv postrádá onu nevinnost a falešnou mravnost, předvedla zde excelentní výkon. Je otázkou jestli je špatně, že postavy tak přesně neodpovídají knižní předloze, nebo jde o vždy vítáný originální příspěvek herců. Napětí mezy markýzou a Valmontem by se dalo krájet a stupňující se dusná atmosféra, kdy víme, že jednou se jejich lanko štěstí musí přetrhnout je chytačem, díky kterému se na film prostě musíte dodívat. Perfektní dobová hudba jen podtrhuje příběh, kde se střídají hrátky, vášeň a krutost. Pro mne nejlepší verze Nebezpečných známostí. (21.11.2006)

Že tam hrají Keanu a Uma je mi celkem ukradené, na filmu oceňuji především to, že narozíl od Formanova Valmonta se mnohem více věnuje prostřednictvím svého příběhu době, v níž se odehrává. Na osudu dvou mistrů svého řemesla, perfektně ztvárněných Malkovichem a Glenn Closeovou, si můžeme udělat obrázek života společnosti, která dovedla francouzský lid až k branám Revoluce. Dobové a společenské požadavky na příslušníka prvního stavu, jak je naprosto nezakrytě vidíme, byly schopnost intrikovat, svádět, jednat co nejamorálněji, popřít v sobě vše lidské. Je pak ironií, že se oběma hlavním aktérům stávají tyto jejich vlastnosti, v níž dosáhli i na svou dobu jedinečnosti, osudnými. P.S. Srovnání Formanovy a Frearsovy verze naprosto výstižně napsal Matty, až na to, že mi tento film, jak je vidět z mého hodnocení, nepřišel ani trochu nudný. (10.08.2006)