Vnútri Llewyna Davisa

Tak takhle Coeny rozhodně můžu. Ne zrovna veselý a povzbudivý příběh nadaného muzikanta, v němž bratři Coenové ovšem rozhodně nezapřou svůj rukopis, úchylku na bizarní postavičky a jejich nezaměnitelný smysl pro humor. Celé je to navíc doprovázeno pohlcujícím výkonem Oscara Isaaca, skvostným vizuálem a silnými folkovými písněmi, které byly většinou nazpívány přímo při natáčení. Oscarovým nominacím se toto výtečné drama překvapivě vyhnulo, vy byste ho ovšem rozhodně minout neměli. (22.02.2014)

Cesta odnikud nikam vroubená kouzelným panoptikem v čele s jízlivým Johnem Goodmanem má zvláštní náladu, slova včetně bizarní poezie "Ó, posteli" ztrácejí klíčový význam - ne náhodou je snímek nominován na Oscara za zvuk a kameru. Z deště, sněhu, šedi, chladu a klidu kouzlí Coenovi osobitý typ krásy, aniž by jím pěstovali plané iluze či naděje. Ovšem musel jsem překonat pár bariér: jednak očekávanou soukromou výpravu do nitra hrdiny včetně jeho minulosti, jednak hudební výlet dotýkající se občas stylu, jejž v trefném překladu titulků vyznávají "kotlíkáři". Publiku to Coenovi tentokrát neusnadňují, i smích posouvají od černé grotesky k intimnější hořkosti. Ale pořád účinkuje. (26.05.2020)

Vzhledem k poměrně vysokému hodnocení mám pocit, že jsem nebyla zrovna správně naladěná na tenhle film a nebo je to faktem, že nemám bratry Coenovy ještě tak přečtené. Velké pozitivum filmu je bezesporu ta deprimující atmosféra nesoucí se celým filmem, potažmo životem Llewyna, protože ten kluk to neměl ani trochu jednoduchý. Celý snímek se linul v hledání po ztraceném kocourovi, vztahu k Joan (Carey mně do té role vůbec nesedla), který byl pod psa a celkově jeho života, který byl na draka. Dlouho jsem obdivovala jeho houževnost a podmínky, v kterých se chudák Lkewyn snažil uplatnit v hudebním showbyznysu a jak jeho peripetie pokračovaly, tak já bych to už oproti němu dávno vzdala. Mě by odrovnala už jen ta ubíjející nekonečná jízda autem ještě v takové společnosti, která byla na zabití. Zaznělo tam pár bezvadných songů a když o tom tak přemýšlím, zase to tak špatný nebylo, ale jednou si to budu muset pustit ještě jednou. (24.01.2014)

Veľmi pohodový film o človeku, ktorý pohodový život rozhodne nemá. Môžeme Coenovcom vyčítať, že glorifikujú looserstvo ako životnú filozofiu, ale keď sa na postavu Llewyna pozrieme bližšie, tak asi nikto by sa jeho životným postojom inšpirovať nechcel. Možno vo svete, kde hĺbka hudby automaticky prináša zisk. Jeho sociálny status je tak kombináciou výrazne komerčne zameranej spoločnosti a povahy, ktorej defekty sú alternované talentom. Talentom, ktorý akoby zabraňoval mať tejto postave aj nejaké iné spoločnosťou kladne chápané vlastnosti. Ako napríklad sebadôvera a zodpovednosť. Typický film na letný večer v rámci amerického nezávislého leta na verejnoprávnej televízii. Tým chcem aj naznačiť, že Coenovci tu nie sú až tak svojskí a priklonili sa viac k tomu, čo si ja predstavujem pod pojmom americký nezávislý film. (29.07.2014)

Nevím přesně, kudy se vydat v komentáři, tápu a motám se asi podobně jako náš hrdina. Zahráno famózně, folk nemusím, ale tady se hezky poslouchal, nesl se na táhlé pomalu plynoucí lajně, přesně jako celý děj, viz několik skvěle propracovaných scén. Ovšem vrcholem filmu je scéna jízdy autem se špičkovým Goodmanem (Big Boss), kde se snad soustředila veškerá myšlenka tvůrců (těžko říct, jsou dost komplikovaní), ale jistě v ní nechyběl obraz odosobnění a úžasné synchronizace (stejný úhel pohledu kočky a Llewyna) a byl to taky jediný vtipný okamžik, který ale stál za to dvakrát tak. Nebudu to složitě rozebírat, jestli jde o klasického smolaře, analogii fungování světa nebo promítnutí sebereflexe autorů, jak je to v poslední době zvykem u výjimečných tvůrců jejich typu. I když, na druhou stranu, nevím co je špatného na tom, chtít se dobře vyspat v pohodlné posteli...;-) (08.03.2014)