Obsahy(2)
V nitru Llewyna Davise je příběh ambiciózního a talentovaného mladého muzikanta, který se snaží získat si trochu uznání, v době obrody folkové hudby, v New Yorku roku 1961. Ačkoliv se jeho život zdá být nekonečným řetězem smůly, Llewyn se nevzdává a pevně si jde za svým snem. Bez peněz a trvalé adresy se protlouká životem a přespává u stále se snižujícího počtu kamarádů. Jako šance na záchranu se jeví cesta do Chicaga, kam se vydává s nadějí na získání nového manažera a s vyhlídkou na překonání své smůly. (Blue Sky Film)
(viac)Videá (34)
Recenzie (325)
Nevím přesně, kudy se vydat v komentáři, tápu a motám se asi podobně jako náš hrdina. Zahráno famózně, folk nemusím, ale tady se hezky poslouchal, nesl se na táhlé pomalu plynoucí lajně, přesně jako celý děj, viz několik skvěle propracovaných scén. Ovšem vrcholem filmu je scéna jízdy autem se špičkovým Goodmanem (Big Boss), kde se snad soustředila veškerá myšlenka tvůrců (těžko říct, jsou dost komplikovaní), ale jistě v ní nechyběl obraz odosobnění a úžasné synchronizace (stejný úhel pohledu kočky a Llewyna) a byl to taky jediný vtipný okamžik, který ale stál za to dvakrát tak. Nebudu to složitě rozebírat, jestli jde o klasického smolaře, analogii fungování světa nebo promítnutí sebereflexe autorů, jak je to v poslední době zvykem u výjimečných tvůrců jejich typu. I když, na druhou stranu, nevím co je špatného na tom, chtít se dobře vyspat v pohodlné posteli...;-) ()
Napadá mě pořekadlo o posraném a padajícím záchodě. Ale tady je těch záchodů hned několik. Ale on to pořád zkouší, zvedá se, s nadějí, že snad bude líp. Bratři Coenové natočili film přesně v tomhle stylu. O looserovi, kterému prostě není souzeno téměř v ničem. V hudbě, ve vztahu, v životě…. Oscar mě velmi příjemně překvapil a Justin dokázal, že je nejen výborný zpěvák , ale i solidní herec, který si své role vybírá velmi pečlivě. ()
Svazující příběh o tom, že ve dvojici s Mikem můžeš bejt stěží něco málo, zatimco bez Mikea seš už jen prachsprostej asshole (© Jean). Jo, folk je nedoceněnej žánr. A dneska to má možná ještě těžší než před 50 lety. Protože jak tomuhle skvostu mohla uniknout nominace na Best Original Song, to mi asi vysvětlit nikdo nedokáže. --- "Folk singer with a cat ... are you queer?" ()
Llewyn Davis. Ve svém nitru hudební talent, navenek však další Coenovic smolař, přežívající svoji nudnou existenci na cizích gaučích nebo po newyorských ulicích jen se svojí kytarou a kočkou, co není jeho a byť se jmenuje Odysseus (nebo tak nějak), tak po šourku ani památky (což majitele nepotěší). Llewyn chtěl zjevně od života víc než jen hrát pro šestákový obecenstvo v zaplivaným baru, možná snil být folkovou hvězdou nebo mít aspoň v občance štempl se svojí adresou, kde se bude povalovat na svým vlastním gauči. Jenže venku se píše rok 1961 a jeho hudba málokoho zajímá. Snad nejsmutnější film bratrů Coenů, o to líbivější je ale kamera mého oblíbence Bruno Delbonnela .. ()
Film o průkopníkovi Couchsurfingu je na tom s poutavostí stejně jako každá Davisova písnička. Počáteční kývání hlavou do rytmu asi tak v polovičce přechází do brady svěšené na rameno a sliny tekoucí až na pražec. Nepochybuji o tom, že kdyby se spojily komentáře Mattyho a Morien, řeknou toho dohromady stokrát víc než kolik zvládli odvyprávět bráchové Coenové. Teda aspoň doufám, já ty komentáře nečetl - rád bych dneska stihl ještě i jiné věci. ()
Galéria (64)
Zaujímavosti (14)
- Postava Buda Grossmana (F. Murray Abraham) je založena na Budu Grossmanovi, který byl vedl hudební klub v Chicagu a byl manažerem Boba Dylana či Janis Joplin. (DavePave)
- O roli Llewyna (Oscar Isaac) se na castingu ucházeli Casey Affleck, Michael Fassbender, Ryan Reynolds a zpěváci Conor Oberst (Bright Eyes) a Scott Avett (The Avett Brothers). (DavePave)
- První kopie byly do kin distribuovány pod krycím názvem "The Gaslight". (Cheeker)
Reklama