Hon na líšku

Po Millerovom Moneyball som sa na Foxcatchera tešil. Prvá polovica je veľmi výživná čo sa týka zadefinovania postáv aj celkovej atmosféry. Potom sa z toho stane ale akási variaca na Spielbergovho Lincolna. Začne to byť ukecané, motívy postáv nejednoznačné a celkové vyznenie filmu sa tak nevyhne rozpačitosti. Športu je tam málo a keď tam už je, sú to nejaký chlapci v elasťákoch čo sa objímajú. Má to byť vzťahová dráma, ale všetky vzťahy sú tam podané veľmi chladne a v naozaj jemných náznakoch akýchkoľvek emócií. Netvrdím, že film musí nutne spieť k veľkému finále, ale malo by mu niečo predchádzať. Nie len úder hlavou do skla, prežranie sa a vypustenie skupiny koní. A Hollywood vie natočiť filmy, bez toho aby ich niekto obviňoval z prílišného patriotizmu, alebo sentimentu. Či už sa jedná o Fightera,a lebo už spomínaný Moneyball. Veľké plus je ale fakt, že Miller má zvláštnu schopnosť meniť svoje postavy na nepoznanie. Carell je nechutný a nepríjemný aj bez toho, že nemá vyslovene nejakú WTF scénu. Tatum nie je krásavec, ale skôr akási verzia Rockyho bez vykĺbenej čeľuste a Ruffalo je taký športový Ginsberg. Ale na to aby ma to dostalo do kolien má toho film pramálo čo ponúknuť. Takže pre mňa vlastne ďalší životopisný film, ktorý ma úplne obišiel. (02.02.2015)

Foxcatcher mohl být tak vynikající film. Tedy, kdyby nebyl natočen podle skutečné události, kdyby se v něm všichni nechovali jako retardovaní dementi, kdyby ho natočil někdo jiný a kdyby to celé bylo o něčem jiném. Mne totiž hodně nebavilo sledovat Marka, jak neustále čumí do zdi a bez toho by byl film o hodinu kratší. Také nejsem velkým vyznavačem sportů plných láskyplného osahávání při tréninku a marných pokusů o úchop při zápase. Takže jediná hvězda je za milionářského trenéra Du Ponta, který sice o sportu nevěděl nic, ale za to byl vynikajícím ornitologem, filantropem a filatelistou. Ten by mohl být ozdobou jakékoli parodie, ale v tomto spolehlivém uspávadle u mne vzbudil pouze lehké pousmání. (13.07.2015)

Dříve se mi to skoro nikdy nestalo, ale když jsem věděl, jak to všechno dopadne, nepodařilo se mi sblížit se ani s jednou postavou. Vlastně se mi ani příběh nedostal pod kůži. Všechno působilo strašně odměřeně, až se mě to jakoby - jako diváka - snažilo od sledování odradit. Zápasení nepatří mezi mé nejoblíbenější sporty a tak jsem si, co se samotného sportu týče, užíval jen tréninkové scény. Ze samotných olympiád tu k vidění skoro nic není a tak se veškeré dění točí kolem vztahů ústřední trojice. To je v pořádku, maskéři i herci samotní odvedli kus práce, chemii mezi bratry i mezi miliardářem jsem jim věřil, ale zbytek filmu byla odfláknutá oskarová rutina, bohužel. Věřím, že minimálně Ruffalo nominován bude a jak ho mám velice rád, tentokrát bych mu sošku nedal. "Foxfighter" by u mě v žádné z kategorií nedostal ani bronzovou medaili. (10.01.2015)

„JSEM ORNITOLOG, ALE CO VÍC, JSEM PATRIOT. A CHCI VIDĚT TUTO ZEMI OPĚT NA VZESTUPU. CHCI, ABYCHOM JELI DO SOULU. OHROMIT SVĚT…" /// Žili, byli dva bratři. Zápasníci. Ten mladší, co rozumu moc nepobral, měl ideály a sen. Stejně jako máklej miliardář, kterej k tomu přidal ještě prachy. Hlavně nečekejte sportovní film, protože tahle psychologická hrabárna splňuje snad všechny atributy náročnýho oscarovýho diváka. Žádný závratný tempo. Nevadí. Nevím, jak to dopadne, a příběh mě zajímá. Vztahovej propletenec taky nenudí, protože vyznat se v něm (a hlavně ho pochopit) zase takovej kumšt není. Trochu kumštu (nejen v maskérně) předvede Carell. Když strčí ten svůj frňák do místnosti, je zaděláno na zajímavou (podivnou) Du Pontovskou scénku. Tak co mi kurva vadí? Jako bych byl na návštěvě v údolí dutejch hlav, takže k postavám nemám moc kladnej vztah. Navíc žádnej optimismus. Nerad oceňuju nějaký ty filmařský kraviny, kterým nerozumí ani ¾ těch, co vo nich básněj. (Prej filmovej minimalismus…) Prostě nebudu překvapenej, když většina vobyčejnejch lidí dá večer přednost „Růžovce“. Že bych se mrknul s nima? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Biografii Marka Schultze „Foxcatcher: The True Story of My Brother's Murder, John du Pont's Madness, and the Quest for Olympic Gold“ vydanou v roce 2014, číst nebudu. 2.) John Du Pont byl vždycky můj vzor. A trenér. A mentor... 3.) Thx za titule ,,jakubik.v“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (18.01.2015)

Hon na lišku je podľa skutočných udalostí, ale vyhýba sa tradičným klišé. Nesnaží sa byť dojemný, nechce priniesť žiadne posolstvo, nevytvára žiadnych morálnych hrdinov. Len prevypráva príbeh troch mužov, z ktorých si ani jeden nezaslúžil žiaden obdiv či nebodaj slávu. Dvaja sa venovali športu, ktorý je takmer každému totálne u prdele. Zápasenie je asi ako kanoistika či rýchlobruslenie. Ľudia tieto športy vmímajú len skrz zlaté olympijské medaile, že ich národ dokázal niečo "veľké", ale inak si nikto nepovie, že sa teší až si zarýchlobruslí, omaká inému chlapovi vercajk narvaný do tesného trikotu (gay komunitu neberiem v tomto prípade do úvahy, lebo by silno skreslovala). No a ten tretí do partie zapríčinil, že ich nezaujímavé osudy dosiahli potrebných parametrov pre sfilmovanie. Netradične pôsobiaci športový príbeh, ktorý sa oplatí vidieť vďaka dobre zahraným postávam, ale ktorý Vás ničím neuzemní, ničím vyložene nenadchne. (22.06.2015)