Sex, dievčatá, čokoľvek

Hned od začátku, když Rob mluví do kamery jako by mi promlouval do duše: „Co bylo první, hudba nebo zoufalství? Lidé mají strach, že si děti hrají se zbraněmi, že je kultura násilí ovládne. Nikoho netrápí, že děti poslouchají tisíce, doslova tisíce písniček o zlomených srdcích, bolesti, zoufalství a trápení. Poslouchal jsem hudbu, protože jsem byl zoufalý? Nebo jsem byl zoufalý, protože jsem poslouchal hudbu?“ Vzhledem k faktu, že jsem mužského pohlaví, mi byl Robův pohled na svět a ženy velmi blízký. Díky tvůrcům za množství povedených, lehce úsměvných scének a hlášek. V paměti mě utkvěl také tento zajímavý rozhovor mezi Robem a zpěvačkou Marií: „Myslím, že je správné, když je člověk nadržený a současně nešťastný. Proč nám mají být upřena základní práva jen proto, že jsme si zničili vztah? -Sex je základní lidské právo? -Sakra. Jo. Nedovolím, aby mi ten parchant bránil v šoustání." (02.09.2007)

Rob - Cusack se choval jak pitomej puberťák, Laura - Hjejle říkala divný věci a Barry - Black byl na pěst. Víc lidí mi tam nezajímalo. Veškeré kapely, které jsou tam zmiňovaný mi neberou, styl vyprávění mi byl cizí a věci, co všichni říkali absolutně uhozený. Scénář mi lezl na nervy. Lidé se tam chovali nesmyslně! Hlavně hlavní postava, nafoukanej hňup, který dává dohromady, proč se na něho všechny holky vykašlaly a marně hledá důvod místo toho, aby začal u sebe. Takový idioty nemám ráda. Film mě štval hlavníma hrdinama. Kdybych takový lidi znala, hodila bych po nich šlehačkový dort a z plných plic zařvala: Shut the fuck up! (01.02.2015)

High Fidelity nemůže být špatný film, protože to není pouze "na základě" románu Nicka Hornbyho. High Fidelity JE román převedený na plátno, v celém filmu jsou asi jen 3 scény, které v knize nenajdeme, jinak je to přesné jako švýcary, vtipné a chytlavé. Zazní tam fakt všechny věty, které jsem dočetla jen před několika málo hodinami a proto odpouštím i Johnu Cusackovi, kterého stále nemám moc ráda, roli Roba si střihnul dobře. Co sedí jako ulité je různorodá dvojka Dick a Barry, Robovi pomocníci, Jack Black je neskutečnýýý Týpek, který se snad ani nenarodil, ale vyhrabal přímo z pekla. Co dodat, toto je jeden z velmi mála případů, kdy mohu s klidným svědomím říct- pokud nejste na čtení, tak se stačí podívat na film, protože je knize totálně věrný. (22.01.2014)

Nálada - to je to, co má film i kniha společné a to je to, co se často ve snaze dostát ději z filmů natočených podle literárních předloh vytrácí. Rob je stejně - jako v knize - v úzkém kontaktu s divákem, obrací se se svými myšlenkami, duševními pochody a glosami přímo do kamery. John Cusack je výborně obsazený, zapadne do krámku s deskami i do role chlapa, který hudební vkus, lásky i životní prohry řadí do TOP5, jako ulitý. S kámoši Dickem a Berrym (Jack Black je pro tuto postavu neodiskutovatelným přínosem) vedou srandovní spory o hudbě, díky nimž si nepřipadají ve kšeftě, kam moc zákazníků nechodí a který má Rob spíš pro potěšení než na výdělek, tak bezvýznamní. Film je to hodně vtipný a hodně pravdivý, kdo z nás se nakonec čas od času nehrabe ve starých křivdách, láskách a rozchodech a nefabuluje "coby kdyby". (15.01.2005)

Mužská verze Deníku Bridget Jonesové. Možná. Konečně jeden kvalitní maskuliní romantický film, jenž si odpouští všechny zaběhnuté mužské stereotypy. Rob je hrdinou z masa a kostí, jenž by klidně mohl být i vašim kamarádem. Trošku se v něm musí poznat každý muž. Výsledný dojem trošku kazí až přílišná strukturovanost děje, která působí až seriálově, než filmově. Ale ti kdož se s tím vyrovají dostanou opravdou příjemnou komedii, která se nevyhýbá i vážnější struně. (24.01.2007)