Mary Reillyová

John Malkovich hraje zvláštního muže se zvláštními zvyky. Na jednu stranu je dokonalý džentlmen, který žije sám ve velkém domě se služebnictvem. Na druhou stranu skrývá strašlivé tajemství, které mu postupně odebírá zbytky lidskosti a mění ho v monstrum. Jednou ze služebných je i osudem težce zkoušená Julia Roberts. Mezi ním a služebnou vznikne zvláštní pouto. Má to však jeden háček. Malkovich je obětí svého lékařského experimentu. Nikdy jsem Johna Malkoviche neměla ráda. Nedokázala jsem si k němu najít cestu. Nechápala jsem, co na něm všichni nebo všechny mají. Dnes jsem to pochopila. Je to vynikající, fascinující herec s obrovským a výrazným talentem. V téhle roli absolutně démonický. Hrál tělem i duší. Jeho přeměnu v Jekylla a Hyda jsem mu uvěřila. Oba dva od sebe výborně odlišil, ale v téhle roli musel. Jekkyl byl usedlý muž a Hyde byl výplod z jeho nejtemnější části lidské duše, která byla doposud potlačovaná. (15.11.2009)

Netradiční role pro tenkrát ještě mladičkou Julii Roberts, která si odskočila od romantických story k něčemu vážnějšímu. Glenn Close má vzhled urostlého chlapa a ten roztomilý klučík hrající sluhu pána je opravdu Michael Sheen, vládce všech zlých upírů. Spousty zajímavůstek. John Malkovich dominuje! Role Jekylla i Hyda střídá co to jde a obě mu sluší, jak kožich Marešovi. Nebylo to zlé, ale čekal jsem přecijen trošku víc. Prý existuje příběhů o Jekyllovi a Hydovi spousty, tak snad v budoucnu narazím na nějaký o kousek lepší. 60% (18.11.2014)

Kdybych nebyla blbá a nezačala se před lety zajímat o fanfikci a obsah termínu "Mary Sue", tak na mě ta atmosférická, lehce úchylná romanťárna mohla fungovat stejně jako v dětství. Teď už z toho holt není nic jiného než typicky plochá verze původního materiálu zprasená o přítomnost spasitelské bezvýrazné panenky. Snad mi přečtení knížky za účelem pravděpodobného potvrzení tohohle závěru nebude trvat dalších deset let. (14.09.2013)

Kdysi v roce 1996 se několik filmových kritiků rozhodlo, že Mary Reilly je špatný, nanejvýš průměrný film, že už samotná předloha neposkytuje dostatečně kvalitní materiál pro kalibr typu Stephena Frearse, tvůrce takových snímků jako Nebezpečné známosti, či Hrdina proti své vůli. Trošku mi to připomíná Paula Verhoevena a jeho Showgirls. Patří už jaksi k dobrým mravům vyjadřovat se o Mary Reilly negativně, shazovat ji pro údajnou nedotaženost, vysmívat se plytkému scénaři. Nemůžu si pomoct, ale je to chyba. Nejen kvůli filmu samotnému, který není ani zdaleka tak špatný, jak se takřka všeobecně předpokládá. Dokonce i pokud odhlédneme od mimořádných hereckých výkonů Julie Roberts a Johna Malkoviche, zbývá geniálně zrekonstruovaná atmosféra doby viktoriánské Anglie se vší její upjatou morálkou, striktním dodržováním společenských konvencí, leskem vyšší společnosti a bídou v brlozích živořící lůzy, determinovaných vztahů mezi panstvem a služebnictvem. Takto dokonale podali ducha určité doby snad jen Ivory v Rodinném sídle a Soumraku dne a Altman v Gosford Parku. (21.01.2007)

Bez mrknutí oka jsem se ocitla ve staré Anglii, uprostřed mlhy. Dobové atmosféře s přepychem i špinavou bídou se nedá vytknout vůbec nic. Julia Roberts je v roli služebné odzbrojující, něžná, křehká, oddaná a bez nánosu líčidel velice milá a působivá. John Malkovich tu předvádí bezchybnou variaci rozpolcené osobnosti, na jednu stranu starší laskavý lékař, introvertní vědec a v té druhé se převtělí do bestie, ze které jde strach. Láskyplné pouto, které tyhle dva na chvíli spojí, je překrásně ztvárněné, nevinné, jen v náznacích, v pohledech, letmých dotecích a snech... Plus nádherná hudba. (12.01.2019)