Enderova hra

Adaptace čtenáři, cenami i časem prověřeného prologu k jedné z vůbec nejlepších literárních sci-fi (ano, myslím Mluvčí za mrtvé). Předloha pracuje s čistě dospělými nadčasovými tématy, na která je pro větší mrazivý účinek nahlíženo skrze děti (takový Pán much ve vesmíru) a ke cti autorům nesporně slouží, že se snaží o to samé. Problém je, že se o to právě pouze a jen snaží. Ovšem všudypřítomná osekanost a v důsledku toho jednorozměrnost postav i absentující větší proniknutí pod Enderovu kůži tomu zabraňují. Navíc se tu po celou stopáž bije rozpor dvou přístupů; věrné chladně odosobněné komorní adaptace "o něčem" a divácky vděčných pestrobarevných pozlátkových scén utočíčích na první signální. A to k sobě neštymuje. (30.10.2013)

ENDEROVA HRA je tím nejlepším z filmografie Oscarem oceněného Gavina Hooda. Kvalitní adaptací, nečekaně temným i vážným sci-fi. Ideální pro děti ve věku hrdiny, protože letos pro ně nic vhodnějšího a vydařenější nebylo (PO ZÁNIKU ZEMĚ je o třídu až dvě slabší a inteligenci cílovky spíše podceňuje, plus jde o scientologickou agitku). Dospělí mají sice možnost sáhnout po kvalitnější starší alternativě (kterou představuje dosud nepřekonaná satira HVĚZDNÁ PĚCHOTA), ale byla by škoda, kdyby si nechali ujít Harrisona Forda a Bena Kingsleyho v podvratně ironickém castingu, který jde proti jejich zažitým hereckým šaržím. A čtenářům Cardovy knižní série není třeba nic doporučovat, protože v kině už nejspíš byli a jsou převážně spokojeni. Tomu, čím je tohle sci-fi výlučné v rámci svého žánru i současné mainstreamové produkce a jak nápaditě jsou používány postupy z jiného média, se zabývám v recenzi. (17.11.2013)

Zase si trochu zaherezím. Enderova hra není špatná kniha, ale ani náhodou ji neřadím mezi vrcholná díla fantastiky. I když se mi líbí myšlenka hrdiny spasitele i ničitele zároveň, dle úhlu pohledu, tak si nemohu nevšimnout, že její svět patří mezi ty, jež se bez hlavního hrdiny nepohnou (navzdory mnoha postrkováním v pozadí). Navíc autor jakožto hluboce věřící příliš spoléhá na "dary", na to, co má Ender v sobě od začátku. Veškerý trénink (a zkušenosti) je tak de facto zbytečný (jak správně zmiňuje uživatel kkarx) resp. je jen od toho začít si věřit, ne od toho se něco učit. A já tohle pojetí vyvolených bez skutečného rozvoje a nacházení nového nemám rád. Znovu opakuju, pro mě to není špatná kniha, ale není má oblíbená a nepovažuju jí ani za kdovíjak geniální. No a film. Dějově celkem věrné, i když zjednodušené na kost. To zas tolik nevadí, ale cestou se (kromě Demosthena a dalších věcí) ztratil i zájem o výsledek "hry". Endera jsem viděl příliš málo v interakci s jinými postavami, s Valentinou, Petrou, sotva vidíme Fazolka a Petera, a tudíž jsem vlastně nemohl říct, jaký podle filmařů je (kromě toho, že je samozřejmě geniální a všechno). Na druhou stranu mělo to pěkné momenty, zejména hru s myslí, škoda, že jí bylo tak málo. Výrazní jsou také Ford a Kingsley. O technickém zpracování není třeba obšírně mluvit, stačí, že všechno vypadá jak má. Na víc než na tři to ale pro mne není. (17.09.2016)

Když se dívám na zdejší hodnocení vidím, že jsem evidentně ovlivněná knižní předlohou, která je prostě geniální a filmové zpracování jí nesahá ani po kotníky - ale dobře, protože jsem ovlivněná, přidám jednu *. Chápu různé zkratky ve filmu, všechno by se do filmu nevešlo, rozhovory s ostatními, které neexistovaly, ale film nevystihl vůbec Enderovou izolovanost, jeho zoufalství, vždyť on ani nevypadal, jako šikanovaný, Petře dali příliš velký prostor, tak důležitá nebyla a nejvíc mě štvalo, že neměli tu odvahu udělat Endera malého - vždyť mu bylo šest, když nastoupil výcvik. A ten konec, to byla jedna obrovská zkratka toho, co se stalo po mnoha letech a úplně jinak. (16.02.2014)

Předlohu neznám, a tak jsem se mohl nechat překvapovat... A že bylo čím. Film je nečekaně vážný, konverzační a zkrátka herecký, triky ani akce v něm rozhodně nehrají prim, a to mě velmi potěšilo. Stejně jako hlavní hrdina, který není klasický ufňukaný chudáček, jemuž nikdo nevěří, nýbrž sebevědomý mladý muž, jenž si jde za svým - respektive za tím, za čím jiní chtějí, aby šel. Harrison Ford dostal hodně prostoru, což je také fajn, Ben Kingsley byl spíše taková ozdoba, ale důležitá. Závěr jsem nečekal a jeho myšlenka - a tedy i myšlenka celého filmu - je chvályhodná. Škoda je jen pohříchu nevýrazné a nenápadité hudby a několika nelogických věcí - proč na závěrečnou strategii nepřišel nikdo z dospělých například (v knize to možná vysvětleno bude). Navzdory tomu, že se mi Enderova hra vcelku líbila, bych ale druhý díl oželel. Jak známe Hollywood, už by totiž nemusel být tak sympaticky "nevelkofilmový". Tři a půl. (13.09.2015)