Enderova hra

Čekala jsem přímočarý, na emoce hrající film o záchraně Země, dostala jsem promyšlené, propracované, inteligentní dílo, které mezi všemi vojenskými simulacemi nenápadně naťukává takové myšlenky jako je Kantův kategorický imperativ (máme právo využívat jiné jen jako prostředky k dosažení cíle?), pre-emptive strike (můžeme zaútočit jako první jen proto, že nechceme čekat, až nepřítel napadne nás?) i teorie mezinárodních vztahů (Harrison Ford jako jasný realista Morgenthauova typu). A americký velkofilm, na kterém by se dalo ilustrovat hned několik politických a morálních konceptů? To se moc cǎsto nevidí. (31.10.2013)

Přál jsem si to, ale nevěřil jsem. Čekal jsem soft verzi Carda pro puberťáky, ale Hood mě mile zaskočil. Zachoval všechny hlavní tematické prvky předlohy, jen ji zhustil, osekal a citelně zjednodušil (chybí většina pozemské linie i celá řada epizod z kadetky). Trochu mi schází preciznější přerod hlavní postavy, ale Butterfield dokázal i na malé ploše Enderovo vnitřní dilema dobře vystihnout. Chladná, mechanická režie místy výtečně konzervuje atmosféru předlohy a navzdory tomu, že druhá polovina ztrácí trochu tempo (i vinou toho, že vztah Endera a jeho sestry / bratra je spíš účelová dovysvětlovací pomůcka než funkční součást vyprávění), je závěr přesně tak nekomfortní a tvrdý, jak být má. Za jediné nešťastné adaptační rozhodnutí lze pokládat zhuštění časového rámce. Přeci jen, pointa lépe vynikne, když je rozprostřená v horizontu let, ne dní (film pochopitelně volí dramatičtější a sevřenější rámec, který ale nutně nepomáhá naléhavosti vyznění). Vypiplaná vizuální stránka je spíše bonus, díky ní by film fungovat nezačal. Podstatná je souhra mezi postavami (velký návrat Forda!) a zneklidňující emocionální odtažitost. Endera a jeho svět si není třeba zamilovat - je na místě ho buď respektovat, nebo nenávidět, zcela v souladu se striktně racionální předlohou. Enderova hra je i díky tomu takový filmový endemit. Úplně nevím, kam se vlastně bude šířit mimo území milovníků scífek staré školy (víc idejí než srandy a pozlátka). Je to plnokrevné, temné a nezvykle ambiciózní sci-fi, kterému se sice nepodaří proniknout do mysli geniálního vojevůdce / zabijáka tak hluboko jako knize, ale přinejmenším obstojí jako její atraktivní doplněk. I proto, že se do něj dají snadno vepisovat chybějící souvislosti a naznačený kontext. Hood prostě zůstal výjimečně pietní... a výjimečnost se odměňuje osamělostí, to i Ender dobře ví... [75%] (30.10.2013)

Snaha o sdělení příliš mnoha věcí na příliš malém prostoru. Nabízela by se spíše třídílná minisérie po 90 minutách (pasáž na Zemi, základní výcvik, velitelský tábor), kde by byl vývoj hlavní postavy pozvolnější, propracovanější a tím uvěřitelnější a celkově by film nebyl natolik zkratkovitý. Každopádně první polovina je téměř bezchybná až na zminěný vývoj Enderovy postavy. Zlom, po kterém Enderova hra začíná upadat do průměru, nastává v momentě stanovení první deadline, kde konkrétnost útoku na Zemi odebírá vyprávění jakousi auru bezčasí, kterou jsem kvitoval s povděkem. Ačkoli se v rámci mainstreamu pro náctileté jedná o překvapivě inteligentní a komorní film, kde otevřený závěr vyzývá k sequelu, tak jednoznačný komerční neúspěch (film se při rozpočtu 110 milionů dolarů s tržbami 125 milionů sotva zaplatil) dalšímu dílu nejspíše zavřel dveře. (16.06.2015)

Moje máma dycky říkávala: je to hra, dokud někomu nevypíchneš voko! Knihu sice jsem nečetl (fakt se to nedá stíhat s těma dalšíma cca třiceti úplněnejlepšímasci-fi, co mám v knihovničce) a film, který teď zmíním, jsem neviděl, ale tipuju, že filmová Enderova hra je minimálně ze třiceti procent takovým Hunger Games po vesmírňácku s tím, že asi bude i o dost drsnější, osudovější a hlavně hravější. Ale dost hádání. Má to úžasný spád od první až do poslední vteřiny, Hood si s režijí evidentně vyhrál, no a s odstupem času (ehm, šest hodin po zhlédnutí) se prostě jedná o zdaleka nejsympatičtější odpočinkové, PLNOKREVNÉ scífo, které jsem tento rok viděl. Moc tomu ani neubírá, že se Asa kdovíproč stále cítí před kamerou nesvůj (všimněte si těch radcliffeovských tiků a záškubů těla), tyhle anti-gravitační skopičiny Vás ve spojení s epesním Jablonskyho hudebním podkresem v sále přikovají do sedadel. (30.10.2013)

Předem se bez mučení přiznám - jsem nečtenář předlohy, možná proto se mi výsledek líbil tak, jak se mi líbil. Upřímně, ve výsledku mi nechybí nic, jasně, někde se určitě mohlo jít do hloubky a asi tomu bude lecos chybět, ale no a? Když budu chtít a až si na to najdu mezo xy dalšíma ságama čas, tak si to přečtu, nechci přesnou literární ilustraci převedenou do hejbacích obrázků, chci fajn military scifi, které jsem dostal - kéž by se takových urodilo víc a přemýšlím, jestli jsem viděl nějakou tak povedenou od Hvězdné pěchoty, oba jsou to filmy (a adaptace) výborné, jen každý jinak. Herci hrají dobře, až výborně, nehledě na to, jestli se jedná o starou überkvalitní gardu (a toho sympatickýho černocha!), nebo porůznou omladinu. Snad jen škoda, že finální otočku jsem čul dopředu, což ovšem nevadí. Jen klacků s kamenů příště víc. . . . . . . . Pokud si to tedy na nějaké příště vydělá. UPDATE: předloha je už nějakou dobu za mnou, mé hodnocení o filmu platí stále. Konec hlášení (07.11.2013)