Prepadovka 2

V jednoduchosti je síla, respektive byla - minule. Napodruhé to podle mě už Garethu Evansovi tolik nevyšlo, a to navzdory chvályhodnému faktu, že na to šel v mnoha ohledech úplně jinak a nechtěl se opakovat. Nevadilo by mi, že Zátah 2 už není akční jednohubka, ale něco víc. Největší problém jsem měl s tím, že zatímco v prvním filmu byla veškerá akce logickou součástí příběhu, až by se dalo říct, že vlastně byla  tím příběhem, tentokrát jako by zbytečně rozmáchlý příběh sloužil jen k tomu, aby k nějaké akci mohlo dojít, a už bylo jedno, jestli to bude dávat smysl, nebo ne. Bylo toho všeho zkrátka nějak moc, bylo to překombinované a zbytečně komplikované, až jsem si říkal, proč se všichni proboha raději nepostřílejí a musejí se pořád jen mlátit a mlátit, navíc kolikrát vcelku bizarně (dívka s kladivy, nepochopil jsem). Čím blíže byl konec, tím méně mě to celé zajímalo. (03.01.2023)

Moc se mi nelíbí, když se moje hlava setká s cizí pěstí, tyčí, baseballovou pálkou, kladivy či kvalitním betonem, ale na druhou stranu mám slabost pro asiaty, které tyto drobnosti nijak zvlášť nevzrušují a dál zarputile kroutí všemi krky, které na své cestě potkají. Zejména boje v dopravních prostředcích byly vynikající a i když mne ta mafiánská story trošku rušila při demolici těl, tak celkově si dovolím vyjádřit spokojenost s viděným. (26.12.2014)

Najskôr som nechápal, ako môže mať film typu Prepadovky sequel. To akože druhý raz vošiel do (iného) činžiaku a tam sa znova rozpútalo nové peklo? Pekná blbosť! Na druhej strane, po Čeľustiach 2 si chudák divák nemôže byť ničím istý. Prepadovka 2 našťastie na to ide úplne inak. Univerzum sa komplikuje a dá sa tušiť, že Evans má v hlave naplánované ešte aspoň dva diely, pričom jednotka by bola k zvyšným trom dielom spätne chápaná ako Hobit k Pánovi prsteňov. Dvojka miestami pôsobí ako Krstný otec 2. Má robustné dve a pol hodiny, no rýchlo to ubehne vďaka plynulému striedaniu dobrých akčných a kvalitných dialógových scén. O veľkej psychológii byť reč nemôže, ale postavy sú napísané uveriteľne, hlavný hrdina je fajn a u niektorých postáv ide o ukážkových psycho-magorov (žena s kladivom, chlap s bejzbolkou). Akcia sa mi páčila viac, než v jednotke, lebo sa jej zúčastnili postavy, ktoré boli zaujímavé (a nie zameniteľní štatisti v policajných prilbách). Je neskutočná, intenzívna, brutálna (metro, záchody, mega-autonaháňačka). Zo začiatku sa tvorcovia držia jemne pozadu a nechcú byť príliš drastickí, ale v určitej chvíli akoby to vzdali a začali nám servírovať čistokrvný orgiový akčný bitúnok. Scenár je taký dobrý, aký len za daných okolností byť mohol. Prekážalo mi iba zopár vecí (v podstate zbytočná postava vlasatého bezdomovca, jeho likvidácia odštartuje mafiánsku vojnu, ale to sa dalo vyriešiť inak). Miestami som len nemo otváral ústa, prípadne som hovoril „no teda, to snáď nie je možné“. (21.11.2016)

Když jsem zde před zhlédnutím v komentářích četl, že dvojka překonala jedničku a (odpovídalo tomu i zdejší hodnocení obou dílů), začal jsem být hodně natěšený. Přesto, úvodních 15 minut jsem se nedokázal na film naladit, protože se mi příliš nedařilo orientovat v nemálo postavách (což mi bohužel dělalo problém po většinu projekce), ale hlavně mě znervózňoval prostý fakt, že už od začátku nevládne akce. Až postupně jsem pochopil, že druhý díl není pouze o tom „co nejrychleji vyběhni nahoru a sejmi všechno, co se hýbe“, ale že je podstatně komplexnější. Zátah 2 výborně funguje jako akčňák, avšak stejně tak se prezentuje i jako více než obstojná krimi gangsterka s příběhem (který v jedničce prakticky absentoval). Takže míst s "kecáním“ tu sice není málo, ale mají svoje odůvodnění, nehledě na to, že jsou to jen krátké pauzy mezi akčními jatky. A co se týče toho hlavního, tedy akce…popravdě řečeno, tahle našlapanou žánrovku jsem opravdu nečekal (a asi ani zatím neviděl...a kdoví, zda v budoucnu ještě budu mít tu čest). Nevím, kolik scén by řadový divák (ne fanatický fanoušek) v klasickém akčním filmu označil za nezapomenutelné, nebo prostě jenom opravdu vydařené (či "kulervoucí", zapátrám-li hlouběji ve slovníku), ale tady jich je opravdu kvantum: „dostaveníčko na záchodech“, „hrátky v bahně“, „výběr výpalného“, „návštěva klubu“, „projížďka metrem“, „občerstvení v restauraci“, „závody aut“, „sourozenecké skotačení“ a „kuchyňská férovka“; tohle všechno jsou akční pasáže, které mě něčím nadchly (ano, tím jsem vyjmenoval v podstatě všechny takové úseky, které se ve filmu nacházejí, a to už o něčem svědčí). A i arzenál zbraní je více než nápaditý; krom klasických „bouchaček“ jsou divákovy nabídnuty obušky, násady od košťat, nože, mačety, láhve, sekáčky, židle, stoly, talíře, baseballové pálky („homeruny“ pobavily), krumpáče, skalpely, kladiva (a jejich brutálně/ní sexy majitelka) a mnoho dalších. A přestože je zde oproti jedničce akce podstatně víc (nahrává tomu i velkorysá stopáž), a choreografové bitek se při jejich vymýšlení nejspíš řádně sjeli (myšleno v obdivném slova smyslu), té do očí bijící je zde ve výsledku méně (vyloženě úsměv na tváři mi vyvolal asi jenom epický souboj v kuchyni, ten už byl na svém konci hodně přes čáru). Proto hodnotím slabším plným počtem (a taky čistě z toho důvodu, že jsem si film zatraceně užil a nehodlám jít níž). (26.06.2014)

Jednička byla dílem výborného choreografa, dvojka výtečného režiséra. Jednička je takový test reel pro tenhle těžkotonážní matroš. Jasně, má jednodušší strukturu a tím i zdánlivě větší tah na branku, jenže tam, kde Evans v prvním Zátahu prošlápl podlahu plynovým pedálem po pár minutách (a po dalších pár minutách lehce monotónně hučel), předvádí ve dvojce precizní tůrování mašiny, která se na závěr dostane do otáček, u kterých říkám zcela zodpovědně: nic lepšího, vymazlenějšího, kontaktnějšího a brutálnějšího jsem v akčním filmu neviděl. Kinetické svinstvo, na které má jen třetí Bourne. Evans se navíc ukazuje být i dobrým vypravěčem, když už ne scenáristou - výborně pracuje s hereckým materiálem (návrat muže-makaka!!!), lahůdkově tahá atmosféru mrtvolných neonových setů i v klidných pasážích a z hlavní postavy se mu daří vymačkat víc než loktovací kombajn. Prostě navzdory celkem vražedné stopáži a velmi průhledné zápletce drží za ohryzek a nepustí. Ten film má pod neskutečně vymazleným estetickým povrchem velmi jednoduché, ale brutálně účinné emoce. Zaháčkoval mě natolik, že kuchyňskou scénu jsem s Ramou (spolu a chutně) prožíval fyzicky - pro mě je to taková Vesmírná odysea bojových scén. The Raid 2 není jenom levelová hříčka, ale monstrózní a uhrančivý svět, něco podobného, o co se s mnohem menším úspěchem pokoušel Refn v Jen bůh odpouští. Tohle je pro mě zásadní žánrová událost, před kterou se konkurence jen třese digitální a drátovou hanbou. [95%] (30.07.2014)