Prepadovka 2

Kdo by to tušil, že na druhém Raidu mě bude nejvíce bavit samotný příběh. Skvěle vystavěná a výtečně gradujicí kriminálka je od minula velkým skokem vpřed a rozhodně zde není jen tak na oko. Je to napínavé, strhující a baví po většinu stopáže. Zbytek filmu se však od minula příliš nezměnil a tvůrci nám tak předvádějí další porci místy až zbytečně brutálních bitek, které jsou stále strašně cool. Jejich choreografie se ovšem divákovi po čase dosti okouká, vyloženě strhne jen v pár případech a režisér vás svou nekonečnou porcí zběsilých kopů utluče až k absolutní apatii. 150minutová stopáž je navíc opravdu moc a taková pasáž s přeobsazeným záporákem z jedničky byla malinko wtf. Pro akční fandy ale stále velká povinnost. Toho hypeu a přehnaných keců o nejlepším akčním filmu všech dob bylo ale přeci jen až moc. (14.07.2014)

Uff.. Moderní klenot Asijské kinematografie. Raid 2 je bezkonkurenčně nejlepší, největší a nejbrutálnější martial/akční flick pod sluncem, Iko Uwais připomínajícího mladého Jet Li se stává martial art hvězdou současnosti alespoň pro mě, Gareth Evans je nejzručnější akční režisér na naší planetě, ten chlap je génius, má dokonalý vizuál, nejrealističtější akční scény, které kdy ve filmu byly natočeny a perfektní práci z kamerou. Násilí a brutalita ve filmu obsažena se jasně vysmívá veškerým PG-13 akčním filmům a rozpočet 4,5 milionu se ještě více vysmívá všem vysoce rozpočtovým Hollywoodským blockbusterům. Nejkrásnější byl však příval akčních sekvencí od zabláceného vězení (nekontrolovatelný chaos), fantastická automobilová honička, o které se bude mluvit ještě hodně dlouho, vynikající akční scéna s dvojčaty, při které míru brutality mohou rivalovat pouze horory a finální fight, který vám vyrazí dech od intenzity a šílenství. Člověk při sledování nadává a řve jako při hokejovém mistrovství světa, zpotí se a vyčerpá jako při maratonu 20 kilometrů a hlavně kouká s otevřenou pusou na něco, co v životě neviděl. Takový zážitek jsem si z filmu snad ještě neodnesl, mám chuť se na film koukat pořád dokola. Olala to byl, ale randál ! 10/5 (22.06.2014)

To, čím se před léty egoisticky chvástal Jackie Chan, dnes v Indonésii umí každý komparzista a kdo neovládá minimálně šestadvacet druhů bojových umění, ten ve filmu nehraje. Nehodlám omdlévat ve vlastních tělních sekretech jako mí předřečníci, leč musím pokorně uznat, že bojové sekvence byly luxusní. Ač jsem hrdé prase rozměrů nevídaných, kterému žaludkem nepošteluje ani incestní fisting, homosexuální felching, nebo obličej Justina Biebera, tak musím uznat, že tato degutantní kuchařka na 100+1 způsob, jak správně separovat mozek od lebky, byla moc i na mě. V některých obzvlášť nechutných momentech jsem tedy protestantsky sklonil hlavu do klína a pokoušel se uklidnit selfieorálem. Pátou hvězdu nedávám proto, že mi bylo absolutně jedno kdo chcípne jako další, pročež jsem v podstatě sledoval jen soubor precizně natočených bojových scén protkaných nudným tlacháním. (23.06.2014)

Nenávratně pryč už je ta špinavost a jednoduchost prvního filmu. Pokračování těžkotonážní survival řežby se totiž snaží být daleko víc, než jen bratříčkem s ještě většíma koulema. Dvojka je daleko ambicioznější, s lepším vizuálem, ukecanější a bohužel i mnohem delší. Právě ta gigantická stopáž jí podkopává nohy. Prvních 80 minut tak vyplňuje především příběh. A ten je stejně nezajímavý, podobně jako dialogy, smrdící po papíře. Během týhle doby se tu objeví dva menší a jeden větší souboj v kriminálu, což mi přijde přece jen trochu málo. Následující hodina je ale úplně jiná liga, kamarádi! Souboj střídá souboj a všechny se předbíhají v nápaditosti. Ať už scéna v metru s duem kladiv, nebo ta automobilová honička, která bude letos jen těžko hledat konkurenci. Závěr pak vrcholí v rudé chodbičce a hlavně v sněhobílé kuchyni, kde Uwais předvede s nepřítelem takový fight, že si ho budete ještě šestkát přetáčet. Takže co se týče akce, nemám slov. Bohužel, ta první hodina a půl mi nedovolí dát lepší známku. Jednodušší, ale v akci neutuchající jednička mi zkrátka sedla víc. (22.06.2014)

10. nejlepší film mýho života a 3. nejlepší martial arts film v mým životě... 1 000% dávka ADRENALINU, nemám slov na komentář, jdu si to pustit znova ... Takže po druhém slédnutí teď večer píšu toto ... Nejlepší bojovej film všech dob po Bruceho Enter the Dragon a Tonnyho Tom Yum Goong .... z vizualu, barev sem sral ... to bylo jak od Argenta prostě ... Z hudby sem sral ještě víc ... pořád hraje strašná peckoidní skladba, GORE jak v některých slasherech, krve galony, nejlepší kamera snad v dějinách filmů s bojovým uměním, skvělý postavy, souboje jsou pak kapitola sama pro sebe .. krutý, bolestivý zákroky a páky, příšerný útoky na lidský tělo, rychlost, střídání bojových stylů, boj s kálí sticks ... prostě u všeho sem šílel blahem a řval na celej barák a rval si vlasy v andrenalino-dopaminovém orgasmu, jako by mne holka při orgasmu nastřelila methem do trubky a do toho nechala potáhnout anglickýho amoniakovýho cracku, jo ... možná tak mi při tom filmu bylo a vždycky je !!! (22.06.2014)