Na hrane zajtrajška

Dark Souls? Vetřelci? Na Hromnice o den více? Hvězdná pěchota? Zdrojový kód? The Twilight Zone? Zachraňte vojína Ryana? Všechno vyjmenované (a ostatně zdaleka nejen to) v tom je jasně k rozpoznání. V zásadě je v tom tedy skoro vše, jen důstojný a pořádný závěr absentuje. Ovšem standardnímu blockbusterově povinnému finále "nic proti ničemu" naštěstí předchází dostatečně hravý i svébytný koktejl výše zmíněných prvků a nikoli pouhý koncentrát jinde bezpočtukrát viděného. (05.06.2014)

Žánr Sci-Fi mě v poslední době zklamal tak, že jsem už ani nedoufal .... Tomuhle filmu jsem ale věřil už od začátku natáčení a jsem rád, že to vyšlo takhle skvěle... Technické stránce se v podstatě nedá nic vytknout, ale největší předností je bezesporu scénář. Chytrý, překvapivý a i když pár nápadů "vykrádá" pár mých oblíbených filmů, udělalo mi to radost. Co se týká hereckého obsazení, je vidět že Tom si pořád umí skvěle vybírat a Emily ... jóó Emily (fakticky nádherná). .... P.S. Při vracení času pomocí Omegy jsem si okamžite vzpomněl na Galaxy Quest :) (21.03.2015)

All you need is kill, vlastně Edge of Tomorrow jsem velmi dlouho vyhlížel, ale nijak zvlášť se na něj netěšil. Toma Cruise mám rád odjakživa a co se týče Sci-fi, tak je celkem jistota, ale až první ohlasy mě utvrdily v tom, že bych se na to měl opět začít těšit (jelikož jsem v mezičase po přejmenování zapomněl, že film existuje). Ačkoli mě Oblivion celkem zaujal, tak musím uznat, že nový Limanův film je o krůček dál a to hlavně v převádění chytrých nápadů na plátno (s restartováním dne je prča). Jedná se sice o blockbuster klasického střihu s nepřekvapivým happy-endem a několika epickými bitvami, i když se v podstatě jedná o tu samou, ovšem vyjma konce se tento nešvar snaží tvůrci částečně zamaskovat a přesvědčit vás o tom, že jste nic podobného dosud neviděli...a celkem se jim to daří. Podle mě nejlepší sci-fi za poslední roky. Viděno v kině 2x...90%...[8.6.2014_Cinestar_Černý most] (08.06.2014)

Na hraně mezi akcí a komedií. Doug Liman v Mr. and Mrs. Smith ukázal, že spojit akci s humorem mu jde, tentokrát zašel ještě dále a vzniklo tak pro mě zatím největší překvapení letošní sezony. Skvěle nasnímaná jízda jednoho vojáčka po bojišti doplněná suchým humorem a sličnou Emily Blunt nenechává oddechnout ani minutu. Dvě hodinky u tohoto filmu utečou jak voda, protože hlavní postava neustále střídá varianty a dere se dopředu k jedinému cíli, který musí přijít. Ani bych neřešil, že tu mnoho prvků již někde bylo (někdo zmiňuje source code, já si vzpomněl spíše Na hromnice o den více:)). Tenhle mix totiž funguje a nebojím se říct, že bude fungovat i na více podívání, protože od akce až po humor je tu hromada zábavy. Zatím nejzábavnější blockbuster letošního roku. PS: kvůli Emily Blunt začnu cvičit jogu:) PPS: Eiffelovka v leže fajn nápad PPPS: ta miniscénka s Cruisem na pivě by mohl být dobrá reklama do televize:) (01.06.2014)

Na Hromnice vstanu a opařím se bordelem z vesmíru. Kdybych já byl stosedmdesáticentimetrovým scientologem a mohl si střihnout několikadenní reparátní opakovačku s neodolatelnou slečnou Emílií Tupou, vysral bych se okamžitě na všechny lidožravé mimozemské brouky, frajersky se opřel pravou rukou o nejbližší zeď, pravou nohu ležérně přehodil přes levou, zkušeně si odfoukl z čela imaginární melírovanou patku, sjel ji uznalým pohledem chovatele klisen a zkusil bych pro začátek s donchuánským úšklebkem samolibou pózu testosteronového klátiče: „Ahoj prdelko, zamrdáme?“ „Jdi do prdele, verbale!“ Hm, tak tudy ne, rána do hlavy, restart. Takže opačný extrém. Trémou svěšená ramena, prsty obou rukou nervózně přejíždějí přes palce až ke zpoceným dlaním, pohled nesměle fixuje špičky u nohou díky poraženecky svěšené uhrovité hlavě, třaslavá, zadrhávající fistule patřící otylému panici: „Dododobrý den, papapapaní Bluntová, momomohl bych vám, proproprosím, sáhnout na pppprso …. nenenenene, chci říct pppprst?“ „Odpal, leštile!“ Zase špatně, rána do hlavy, restart. Je čas vytáhnout těžší kalibr. Pohledem plným nešťastně nenaplněné touhy v němž se ještě stále zračí odlesky pohasínajících ohňů té spousty čarovných potlachů znějících něžnými a tolik citlivými songy bratrů Nedvědů se vpíjím do jejich blankytně modrých očí a zasněným, jemně modulovaným vokálem nenapravitelného romantika řku: „Emílie, drahá, pojď se mnou ruku v ruce kráčet vlahým letním podvečerem vstříc počínajícím červánkům, posledním planoucím slzám umírajícího slunce, a toužit, ať zítřek už nikdy nenastane!“ „Pojdi, mrzáku!“ Ups, opět vedle, rána do hlavy, restart. Tak ještě jeden zoufalý pokus. Kostkované kalhoty s puky, šik střižené sáčko krémové barvy, bílé ponožky směle vykukující z černých mokasín od Bati. Světácky smekám slamák, odhaluji černě dobarvované, pečlivě nagelované skráně a sugestivně úlisným hlasem kolonádního obšousta se z pod pěstěného kníru táži: „Slečno Emilko, zdalipak jste již někdy zkoušela pít Vincentku v leže a nahá?“ „Vrať se do hrobu, debile!“ A je to. Arzenál kompletně v hajzlu, nula skolených. Rána do hlavy, restart. „Kurva, já už teda fuckt nevím! Tak víš co, vyliž si jí sama, krávo nafrněná!!! Já jdu zatím sejmout ty červy.“ Výborný, zábavný film, plný plnotučných časomanipulativních vychytávek a Emilka by si ani nemusela sundávat to brnění! (11.07.2014)