Vlčí děti

Ookami kodomo no Ame to Yuki je Hosodov ďaľší perfektne namierený a hlavne vydarený útok na divákov hrudný kôš a jeho slzné kanáliky. V bezpečnej blízkosti si preto uschovajte nejaké tie smrkáče, určite sa vám zídu. S nádychom melanchólie Hosoda prezentuje v poradí už svoj tretí masterpiece. Pozitívne a negatívne emócie si v ňom neustále striedajú pozície, takže o pestrosť je naozaj postarané. Nápad za milión sú hlavne charaktery Ame a Yuki. Roztomilejšie postavy než sú tieto dve malé kawaiiiiii vľčatká by ste len ťažko hľadali. Ako časom rastú a dospievajú obaja sa stretávajú s rôznymi problémami a obaja si zvolia cesty o ktorých si myslia, že sú pre nich, ako pre vlka a človeka najlepšie. Čarovná a podmanivá atmosféra akou oplývajú Hosodove filmy je jedinečná a vždy sa veľmi teším na jeho nové dielka. (10.03.2013)

Rukopis Mamoru Hosody se dá rozpoznat už po pár minutách. Upřímná romantika mu dokonale vyšla u Dívky, která proskočila časem, zatímco rodinné hodnoty důrazně stavěl do popředí v Letní válce. Tentokrát se více či méně opřel do obojího - a přesto mě zaskočil nepřipraveného. Vlčí děti jdou totiž ještě o krok dál a od samého začátku je vidět, že tady to pro tvůrce bylo osobní. Každý zvrat zastaví srdce a ta tíha vyprávění je postupem času stále znepokojivější. Ani snad nemohu Amemu a Yuki vytýkat cestu, po jaké se vydali, ale já zkrátka čekal o něco bezstarostnější a dobrodružnější podívanou. Tato psychologicky bohatá óda na přírodu je vizuálně i vypravěčsky bezchybná, ale pro mě chvílemi až příliš duševně trýznivá. (18.06.2013)

Pro mě toto byl velmi nepříjemný film. Nemám rád, když se musím dívat jak je nějaký hodný člověk v nesnázích, i když je jen animovaný. Vždy mě to bodá u srdce. Né, že by mi to bylo líto, to ne, ale není mi to příjemné.. Jinak musím uznat, že film je hodně povedený, taková moderní matka v nesnázích. Od teď už nemám tak nutkavou potřebu zabíjet vlky. (14.06.2015)

Vlky sú pre japoncov priam posvätné tvory. Keď sa k tomu pridá štýl anime, priam rajská prírodná scenéria a Mamoru Hosoda výsledok je jasný. Dielo by som zaradil medzi najlepšie rozprávky, ktoré som v poslednom čase mal možnosť zhliadnuť. Zameranie na detskú výchovu a správnosť voľby životnej cesty je jedena z najvhodnejších tém pre mladého diváka. Sám neviem, či by som sa vybral cestou Yuki alebo Ameho. Skôr by som sa priklonil asi k ceste Ameho. Svoj osud by som bral ako dar a nie prekliatie. Grafické vyhotovenie miestami pripadalo ako z iného sveta. Niektoré zábery som mal problém rozoznať, či sa jedná len o animáciu alebo skutočnú fotografiu. A tá príroda... Skoro ako u nás v Tatrách. Pri sledovaní som sa trochu pousmial, keď sme sa s kamošom bavili o podobnom výzore vlkov s Digimoni, následne o 10 minút neskôr sme zistili, že oba kúsky má na svedomí ten istý režisér. (15.04.2013)

Hosodův styl mě velmi baví a již v pořadí 3. filmem dokázal potvrdit své kvality. I když v pár ohledech mě mohlo vytáčet chování Yuki a pak spíše Ameho, tak právě ta lehkost celého příběhu s momenty, které jsou doslova pro mě meditační, mě na Hosodovy a animé obecně baví. Tenhle film sice nedosahuje kvalit předchozích dvou filmů, zvláště Dívky, která skákala v čase, tale i ak jde o nesmírně krásnou podívanou. (21.06.2013)