Můj vysvlečenej deník

Pochybuji, že prázdnota filmu měla být odrazem prázdnoty života jeho hrdinek, které se jen opíjejí, konzumují lehké drogy a navazují povrchní sexuální vztahy, přesvědčeny zřejmě o jejich osudovosti. Co je fakt, psychická labilita a nevyrovnanost, které je (ale i chlapce) vedou po prvním větším milostném zklamání k pokusu o sebevraždu. Bod za macechu P. Špalkové, jedinou ženskou postavu filmu, která to má v hlavě srovnané. (14.04.2014)

Vysvlečený deník Martina Dolenského má dva problémy, bohužel asi dané i tím, jak vypadá svět jeho cílové skupiny - za prvé nemá o čem by byl, a díky tomu, za druhé, je o ničem. Půl hodiny čekáte, jestli se ty náhoďácké odnikud nikam se plácající záběry, v nichž mladí a obvykle celkem schopní adepti héreckého umění opovrhují city všech kromě svých vlastních, uberou k něčemu, co by jim dalo nějaký smysl, ale ne... a kupodivu to tak zůstane až do konce, kde je nám objasněno, že život nejsou sluníčkové happy endy atd. Problém je, že konfrontace zpovykané sobecké mládeže s vážnými věcmi je natočena tak, že vám dokáže být naprosto lhostejná, a když naskočí závěrečné titulky, zmůžete se jenom na myšlenky "Ehm, no, kde se stala chyba, že jsem nic z toho tenkrát takhle nevnímal, a když jsem se s tím setkal, chtěl jsem tomu dát pěstí?" a "No ty vogo, jak zařídit, aby z mých dětí tohle nevyrostlo?" Záměr byl možná dobrý, ale díky režii si z celého tohohle "zážitku", kterým byl zabit nedělní hlavní vysílací čas na veřejnoprávní televizi, pamatuju jen to, že když mají fiktivně bestsellerové (ne tak úplně jako Ultraviolet, která neznámo proč dělá, že je podle comicsu, když není, ale celá Johana Rubínová je jakýsi zvláštní sociální projekt Jana Hlaváče) týnejdžerky splín - pardon, deprese s naordinovanými prášky - tak jdou chlastat šáňo do fontány uprostřed nákupní galerie - hlavně ty z nich, které jsou těhotné a vědí o tom. Palec nahoru pro Petru Špalkovou a vlastně vůbec všechny dospělé herce... ale o nich to jaksi být nemělo, že?;) Z hlediska diváckého je tohle naprosto zbytečná záležitost - kdyby se tu deziluzivně fetovalo, poslouchala se Nirvana (opožděně přeju všechno nej k jubileu nalezení osvícení, Kurte;)), a páchaly se sebevraždy, chápal bych to líp, i když bych to svým dětem asi taky nepouštěl. Veronika Kubařová by měla brát rozmanitější role než štětkoidní sociální retardy - svým z některých úhlů hezkým ksichtíkem to totiž opravdu nezachrání. Ačkoliv otázka - přiznačná i pro celý Deník - zní, co vlastně tato mladá žena, nejprve neuvěřitelně zaláskovaná do o 17 let staršího rejžoproducenta Karla Janáka a poté do "jen" o devět let staršího režiséra Pavla Kheka (náhoda, že?;)) od života chce... 40% (14.04.2014)

Co dělaj holky, když maj depresi? Nic. Blejou. Konec citace. Není to komplet buransky "teenagerovské", to je ale asi jediná poklona, kterou jsem schopen složit. Deník je úplně prázdný, nezáživný, nesmyslný, nezajímavý, nezábavný. Jestli "současnou českou komedii", tak Přebor a klidně i Vrásky z lásky. Jestli komedii od holek, o holkách a "pro holky", tak jedině Bridesmaids. 50% (24.04.2012)

Přítel film pustil, protože si myslel, že se jedná o nějaké soft porno. Bohužel jsme byli svědky příběhu 15-leté puberťačky, kterou hraje nejméně o dekádu starší herečka, takže jí prostě neuvěříte ani na sekundu, že jí je 15. To samé s jejími spolužačkami, které vypadají tak na 25, ne na 15-17 let, takže hodně velký fail. Tato puberťačka žije se svým otcem a macechou. U otce si není jistá, že je opravdu její otec, protože má důkazy, že její matka měla poměr s nějakým afgáncem a macechu nesnáší, protože je to zároveň její učitelka angličtiny ve škole (hodiny angličtiny a výslovnost nás opravdu donutila k slzám smíchu, protože herečka hrající tuto učitelku asi sama angličtinu naposledy viděla na základní škole). Tato puberťačka se pokusila o sebevraždu, protože ji její přítel podvedl a neustále má flashbacky vracející ji do blázince, kde strávila nějaký čas nebo do vzpomínek na tohoto bývalého a do toho všeho si začne poměr s učitelem ve škole. Ani jsme to nedodívali, museli jsme to vypnout, protože to vážně bylo moc na naše psychické síly. Už asi 5 let jsem nedala filmu 1 hvězdu, takže to také hodně vypovídá. (13.05.2019)

Vokatá, nosatá, bradatá, vlasatá a pusatá Verča Kubařová je dost zajímavej typ, působí přirozeně a má velkej potenciál do budoucna. Nebýt jí, tak by tahle sonda do duše teenagerky šla ke dnu tak rychle jako Titanic . Zato její herečtí vrstevníci to s hraním opravdu nepřeháněli... Nejdříve jsem si říkal, že to bude takové Indiánské léto po letech ovšem pohledem dnešních teenagerů. Zklamanou Issovou ve vaně s jablky, že nahradí právě Kubařová, Brutus vystřídá jiný band atd... Lehce jsem se trefil, je to o teenagerech a jejich strastech, pohledem teenky. Mladé zajímají i stále stejné věci, pařby, hulení, sex a vztahy.... Jen kulisy jsou modernější. Barevnější. Já ale asi nejsem ta správná cílová skupina, pro kterou byl Můj vysvlečenej deník natočen. Nejsem už pubescent a tak asi nechápu ty ,,obrovský'' problémy dospívající mládeže. I tak mám ale dojem, že i pro teenagery je tam těch vtipů a hlášek (které takový snímek musí nutně obsahovat) minimum. Nějak jsem to sice dokoukal, ale na konci jsem si řekl.. Eh.. co to bylo? A co na to Jan Tleskač ? Na komedii jsem se u toho pousmál snad jen jednou a to je opravdu slabota. Když už teenagerskej film, tak raději Vorlův Gympl. * * (09.11.2012)