Ať žije nebožtík

Drtivá většina filmů s Hugem Hassem (třeba Život je pes moc nemusím) je pro mě srdcová záležitost, Hugo je nedostižný. Miluji jeho hlas a smysl pro humor. Po přečtení biografie a návštěvě jeho výstavy se mi zdá velmi blízký. Ale zpět k filmu. Je to vtipný a nesmírně milý kousek. Adina Mandlová tam hraje takovou usedlou, ne příliš sebevědomou slečnu a ačkoliv taková nebyla, já jí to prostě sežeru i s navijákem. Navíc jí to tam moc sluší. Je to takové hezké cliché, kde je muž darebák (alkohol, dluhy) a láska ho změní. Ale já na takové cliché nedám dopustit a budu na něj koukat znovu a znovu. (03.02.2016)

Velice povedená komedie. Hugo Haas exceloval. A scénka "Hitler - čalouník" je asi první parodické zpodobnění této nechvalně známé postavy dějin 20. století v dějinách filmu. Je to o celých 5 let dříve než Chaplinův "Diktátor". A písnička "Mě to tady nebaví" je dodnes hraná - Ondřejem Havelkou a jeho Melody makers. (30.06.2014)

"Taková ženská bezhlavost. Si zapomněla ve vlaku, no..., to... jak se drží v ruce. Cihličku, ne. Ho.. housle. Taky ne. No, brz-du... Poklona." Komedie plná omylů. Komedie plná náhod. Komedie s romantickou zápletkou. Komedie až po strop narvaná hláškami, které vám roztrhnou bránici vejpůl. Humor Huga Haase, resp. jeho herecký projev je nesmrtelný a nadčasový ("Drž to pořádně, ty blboune!"). Kdykoliv jen tak mimoděk utrousí nějakou ironickou poznámku, divák padá ze židle, takže by mě fakt zajímalo, jak to vypadalo v kinech v době premiéry. Zdatně mu tu sekunduje Václav Trégl ("To je zajímavý, von píše koňakem.") a jako předmět milostného zájmu slouží krásná Adina Mandlová, která je tu sice trošku prkenná, ale při své kráse a vtipnosti celého filmu si to může dovolit. Ale zrovna ona se tu postarala o jedinou menší vadu na kráse, která ve střižně asi všem ušla. Když jí Hugo Haas říká: "Poslyšte, vy mě máte ráda", nepochopitelně mu odpoví: "Já vás taky", což mi dodnes hlava nebere.Tuhle komedii můžete vidět vážně stokrát (jako já) a nikdy vám nezevšední. Hugo Haas byl fakticky ďábel a tady si svou one-man-show užívá jako nikdy. "Například já každý den tedy ráno cvičím, jo, jezdím na koni, plavu, vesluju, a hlavně tedy nejím polévky a nejím moučníky..." "A jak to dlouho děláte, prosím vás?" "Zítra začnu." P.S. Jedna věc mě ale maličko mrzí. Že ten nebohý starý pán, s nímž si Haas vymění čísla rentgenů, se vlastně nedožil konce filmu. A že nevím, kdy si došli pro chudáka Lumpíka. Takže dvě věci. Ale sranda je to beztak ohromná. (29.12.2017)

''Lumpíku, to jsi ty? Nezlob se na mě, ale já se opil a teď nevím kde.. kde to jsem. Víš ty co, počkej na mě, já ti přinesu živýho kanárka. Ale.. kde.. kde to jenom jsem? Je tohle nádraží nebo muzeum? Tak víš co, Lumpíku, přijď k divadlu.'' Chudák malý oříšek, úžasný a skvělý mistr ve svém oboru, Hugo Haas, ho nechal čekat před divadlem doslova celý film, že mu z toho až k zemi dlouhé vousy narostly :)) Ach jo, kde jsou prostě ty krásné zlaté časy, kdy se natáčely takovéto filmy. Šílené, báječně promyšlené a na rozdíl od (ne všech, ale drtivé většiny) všech dnešních, v tomto případě českých, novodobých komedií nepostrádající chytrý inteligentní humor. 5/5 (23.12.2022)

„Dovolíte, abych vás na něco upozornil?“ – „Na co?“ – „Na sebe.“ Úplný začátek mě zrovna nechytl, nicméně po nějakých 10-15 minutách se to docela solidně rozjelo a dech film začal ztrácet až úplně ke konci. Film stojí jednoznačně na Haasovi (ostatní jen nevýrazně sekundují a v případě „nesmělé“ Mandlové je to spíš tragédie než zábava), hláškách a v neposlední řadě hravosti. Scény jako loterie, svatba, čalouník, plat, či „vousáč“ jsou nápadité. A dokonce i některé prvoplánové vtípky typu karet či koňaku díky Haasovi stejně zafungují a nevyzní trapně, což je docela kumšt. Ani opilecká sekvence není vůbec špatná. Ale jak už jsem naznačil, k závěru filmu dochází šťáva, a to především kvůli přílišnému natahování „omylu“, kdy už má divák skoro potřebu tam naběhnout a objasnit to za postavy. Ale celkově je to solidní zábava, které rád ty slušné 4* přiklepnu. „Počkej, ještě něco. Jo pohřeb mně musíš zařídit! Ve 4 hodiny hraju ještě poker, o půl páté asi začnu tak přibližně umírat, tak řekněme v 5 hodin, aby si pro mě přijeli, ne?“ (13.07.2016)