Nežnosť

Hrozně jsem si přála, aby se mi ten film zalíbil, navíc když tam hraje skvělá Audrey, ale nějak jsem se s ním nedokázala sžít. Smrt milovaného manžela, beznadějně zamilovaný a žárlivý šéf, nepříliš pohledný Marcus, kterého všichni považují za největšího ňoumu pod sluncem a nakonec dojemná rádoby poetická chvilka u babičky na zahradě. To je na mě příliš velké sousto. Je to poměrně milý film s decentním francouzským humorem, ale to je vše, Pro mě bohužel postrádá to symbolické něco, kterým by se mi vryl do paměti. Takhle zapadne do šuplíku mezi ostatní průměrné romantické snímky. (19.09.2012)

"Traumatický zážitek, jak z Ikey nábytek. Švéďák pindá s tůtou Tautou, hodinu a půl, já si hryžu nehty nudou, prstů už jen půl." Chudinka křehká květinka, kvalitně a drsně ušpiněná v Londýně, i zde utrpěla trauma jak řemen. Ostatně já taky. Ona z přesunu svého milovaného manžela z lože do rakve, já z toho, jak se dá zrakvit i film s dobrým námětem a špičkovou herečkou. Jednu hvězdu za ostrý start citově rozhárané truchlící Audrey a nečekaný polibek od šéfky v kanclu. Dal bych i druhou, z piety k zesnulému manželovi, ale to by mi mdlý scénář musel alespoň nakousnout, jaké že trauma v minulosti utrpěl náš políbený fousatý introverťák, že na rande furt dělal Zagorku a vůbec že se choval jak švédský slon v citovém porcelánu. Co já vím, třeba že se mu v pubertě něco nepovedlo s jeho dívkou... asi sestavit dle manuálu IKEA nábytek :-). (21.11.2020)

Prapodivné francouzské filmy,kterým málokdy přicházím na chuť. Tento film zvaný v češtině Něžnost si našel cestu k mému srdci jako druhý francouzský v pořadí hned po Nedotknutelných. Jelikož mám Audrey Tautou moc ráda tak jsem se na tento film musela podívat. Perfektně propletené pocity a dojmy ženy,která ztratila životní jistotu - tudíž milovanou osobu.Dlouho hledala samu sebe a ztracená hluboko ve svém nitru věděla,že se z toho musí dostat..Sama,bez dětí, pouze se starou babičkou,která ji jako vdova jediná pochopila a s milující rodinou a blízkými i když ji tak trochu nutili, aby si už někoho našla.. Zlomená a vysílená Nathalie s velkou bolestí na srdci procházela dál životem až jakousi prazvláštní náhodou, nebo jakousi nehodou políbila Markuse a najednou našla jakýsi lék na bolavé srdce..Měla takový svůj pilíř o který se mohla opřít a zůstat silná a sebejistá jako byla dříve. Později pochopila,že k němu něco cítí a pustila ho k sobě jak je krásně na konci snímku řečeno - do zahrady svého srdce kam se Markus moc rád schoval :-).Příjemně proplouvající děj a vůbec skvělá nálada snímku.... (03.08.2012)

Tenhle film není pro kdekoho, člověk se na něj musí cítit, není to komedie, která potěší, když jste smutní, ale film, nad kterým se musíte zamyslet. Každá chvíle v něm něco znamená a na něco navazuje. Má zajímavou a neobvyklou myšlenku, mne však nezaujal. Nevím, čím to je, ale na mne byl poněkud jiný. Očekávala jsem cosi, co nenaplnil, před mýma očima neubíhal, jen se táhl a působil pro ně velice nezáživně. Proto nepřidávám hodnocení, pro někoho může působit dobře, pro jiného méně a sem tam se najde i osoba, které prostě nesedne. Počet hvězdiček není proto, že by byl špatný, ale dávám jich tolik, na kolik film cítím, myslím si, že se najdou i tací, kteří si jej prostě zamilují. (03.01.2018)

Mám veru zmiešané pocity z tohto celého. Skôr sa to však nieslo v duchu takej melancholickej romantiky. Po tragickom začiatku prišla fáza, keď sa zrazu človek ocitne v situácii, o ktorej nikdy sám ani nepomyslel... Presne takto to prebiehalo aj u Nathalie a sama nevedela, čo ďalej so životom. Čo sa potom postupne začalo meniť, ale ako vravím - celé mi to prišlo také chladné a melancholické. Ale potešil opäť tradičný francúzsky humor, ktorý bol skôr skrytý "medzi riadkami" v podobe rôznych narážok a metafor. No a celkový dojem zlepšila ešte aj hudba a výber piesní, ktoré korešpondovali s dejom. Ale aj tak, čakal som oveľa viac... (27.04.2013)