Scenár:
David FoenkinosKamera:
Rémy ChevrinHudba:
Émilie SimonHrajú:
Audrey Tautou, François Damiens, Pio Marmaï, Ariane Ascaride, Mélanie Bernier, Joséphine de Meaux, Christophe Malavoy, Marc Citti, Bruno Todeschini (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Nathalie žije úžasný život. Je mladá, krásná a má skvělé manželství. Ale v okamžiku, kdy její manžel zemře při nehodě, její svět se zhroutí. Několik dalších let se soustředí pouze na práci, své emoce nechává stranou. Pak nenadále, aniž by věděla proč, políbí toho nejnepravděpodobnějšího muže – svého kolegu, Markuse. Tento zvláštní pár se pak pouští na vlastní emocionální pouť; cestu, která vyvolává nejrůznější otázky a nepřátelství v práci. Můžeme opravdu ovlivnit způsob, jakým objevíme novou chuť do života? Nathalie a Markus, kteří objevili novou lásku, utíkají, aby dali svému vztahu šanci. Je to příběh o znovuzrození, ale také o jedinečnosti lásky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (82)
Hrozně jsem si přála, aby se mi ten film zalíbil, navíc když tam hraje skvělá Audrey, ale nějak jsem se s ním nedokázala sžít. Smrt milovaného manžela, beznadějně zamilovaný a žárlivý šéf, nepříliš pohledný Marcus, kterého všichni považují za největšího ňoumu pod sluncem a nakonec dojemná rádoby poetická chvilka u babičky na zahradě. To je na mě příliš velké sousto. Je to poměrně milý film s decentním francouzským humorem, ale to je vše, Pro mě bohužel postrádá to symbolické něco, kterým by se mi vryl do paměti. Takhle zapadne do šuplíku mezi ostatní průměrné romantické snímky. ()
Kdyby jen něžné. Snímek se vleče v tak příjemném duchu, že nemusíte nijak zvlášť zabředávat do nějakých filozofických úvah. Na všechno máte dost času. Ten je věnován tomu, aby bylo možné postihnout ztrátu, která bolí hlavní hrdinku. Tautou se jí zhostila poměrně věrně, za což jí patří nebývalé díky. Romantický film, který z vás nemačká slzy a ani po vás nechce, aby jste někomu fandili. Což je více než příjemné v přemíře romanťáků na pikaču. Přesto, chybí tu malý jinotaj, metafora či něco méně explicitního. Práce s motivem srdce mi nestačila. ()
Tenhle film není pro kdekoho, člověk se na něj musí cítit, není to komedie, která potěší, když jste smutní, ale film, nad kterým se musíte zamyslet. Každá chvíle v něm něco znamená a na něco navazuje. Má zajímavou a neobvyklou myšlenku, mne však nezaujal. Nevím, čím to je, ale na mne byl poněkud jiný. Očekávala jsem cosi, co nenaplnil, před mýma očima neubíhal, jen se táhl a působil pro ně velice nezáživně. Proto nepřidávám hodnocení, pro někoho může působit dobře, pro jiného méně a sem tam se najde i osoba, které prostě nesedne. Počet hvězdiček není proto, že by byl špatný, ale dávám jich tolik, na kolik film cítím, myslím si, že se najdou i tací, kteří si jej prostě zamilují. ()
Audrey Tautou je dobrá herečka, je krásná, ale někdy prostě ani její talent a ani její krása nestačí na to, aby utáhly jeden celý film do zdárného konce. "Něžnost" má hezký námět. Je to námět, který je pro milovníky romantických komedií, které nejsou hloupé. "Něžnost" se tváří jako velmi umělecký film, ale ve skutečnosti není nic jiného než romantikou, která se snaží být komedií, nikoli třeskutou, ale pouze příjemnou, něžnou... no však to má v názvu. nejprve se film tváří jako sonda do jednoho příjemného vztahu. Rázem se ale mění v drama, aby došlo k největšímu zvratu ve filmu, který si následně zase plyne svým pomaloučkým tempem, který mi, nevím proč, připomíná francouzský venkov. Nikam se úplně nechvátá, všechno má svůj čas, navíc jsou tu komické figurky, které ale nejsou nijak absurdní, prostě jenom sem tam trochu zvláštní. Humor zde není bujarý, ale podávaný v malých dávkách, aby se zachovala lehká rychlost, kterou film zvolil. A tak se dvojice pomaloučku sbližuje, sem tam se jejich vztah trochu zamotá, ale jinak se není čeho bát. Svou pozvolností se film může změnit na nudu a nic na tom nemění ani okouzlující úsměv představitelky hlavní role. Příběh není velký, komedie není tak zábavná, je to všechno pojato velmi komorně, lidsky, něžně a ne zas až tak zajímavě. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/09/expendables-2-cerna-venuse-mame-papeze.html ()
Mám veru zmiešané pocity z tohto celého. Skôr sa to však nieslo v duchu takej melancholickej romantiky. Po tragickom začiatku prišla fáza, keď sa zrazu človek ocitne v situácii, o ktorej nikdy sám ani nepomyslel... Presne takto to prebiehalo aj u Nathalie a sama nevedela, čo ďalej so životom. Čo sa potom postupne začalo meniť, ale ako vravím - celé mi to prišlo také chladné a melancholické. Ale potešil opäť tradičný francúzsky humor, ktorý bol skôr skrytý "medzi riadkami" v podobe rôznych narážok a metafor. No a celkový dojem zlepšila ešte aj hudba a výber piesní, ktoré korešpondovali s dejom. Ale aj tak, čakal som oveľa viac... ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (2)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knižní předlohy Davida Foenkiose. (Terva)
- V šéfově kanceláři visí plakát k švédskému filmu Šepoty a výkřiky (1972). (alesecek93)
Reklama