Veľká nádhera

Audiovizuální nálož roku. Film, u kterého bohatě stačí pouze povrch, aby si ho vnímavý člověk dokonale užil (navíc do hloubky to stejně beztak příliš nejde - a to není výtka, spíše naopak, sám Sorrentino řekl, že je to v podstatě velmi jednoduchý film...celou dobu mě napadalo, že je to o ničem a zároveň o všem. Ale kolik je filmů, které jsou o ničem a kolik o všem? A jsme u toho.). Někdo, kdo natočí něco, co alespoň v první půlhodině působí jako naprosto neuvěřitelné zjevení (než si na to divák s vytřeštěnýma očima a celým tělem rozechvělým výtečnou hudbou pomalu zvykne), si zaslouží všechen respekt a titul jednoho z nejlepších současných (nejen) evropských filmařů. Sorrentino jím je (jeho naprostá suverenita snese srovnání snad jenom s P.T. Andersonem). Snad nejvíce mě ovšem překvapilo zcela nečekané množství skvělého a vkusného humoru. Tak dobře a upřímně jsem se v kině už dlouho nezasmál. Navíc klasicky výborný Servillo a jeho dikce (jasně, není to Mastroianni - jo, porovnávám neporovnatelné, ale já s tím srovnáváním Felliniho a Sorrentina nezačal :). Po slabém This is must be the place se s La Grande Bellezza vrátil na vrchol. Nemám ten výraz rád, ale řekl bych, že podle celkového feelingu samotného filmu i kolem něj máme před sebou něco jako "instant classic". Nezbývá než doufat, že tento rejža odolá vábení hollywoodských dolarů a bude i nadále tvořit v Evropě. (08.07.2013)

Hromada myšlenek, kopa názorů a brutální směska filozofování. Do toho vizuálno, nad kterým se musí rozplynout nejedna oční bulva. To všechno beru, ale zároveň to na mě při prvním shlédnutí nebyla vůbec jednoduchá filmařina. Určitě si to pustím ještě jednou...někdy. Teď prosím, dejte mi čas, abych si pořádně uvědomil to, co jsem vlastně viděl. Velká nádhera je šílená kritika jedné společnosti. Pomíjivosti, arogantnosti, marnotratnosti...a některé scény svým šílenstvím nevypudím z hlavy nejspíš nikdy. (04.01.2014)

Už to tady bylo. Velká nádhera je zcela zřetelný hold proslulému Felliniho snímku Sladký život a srovnání s tímhle kouskem se přímo nabízí a přinutilo mě po letech se k Felliniho nejspíš nejslavnějšímu snímku vrátit. Paola Sorrentiniho považuju za nejlepšího současného italského režiséra, který dokáže s obrazem a herci vykouzlit fantastické zážitky. Pokud jde o formu, tam myslím si Felliniho spolehlivě překonal, v tom je totiž Sorentino opravdu brilantní, pokud jde o obsah, tam pro změnu Fellini spolehlivě porazil Sorrentina. Viděl jsem krásně nasnímané obrázky, viděl jsem dekadentní scény ze života dnešních italských intelektuálů i těch, co si na ně snaživě hrají, ale celkově netuším, co mi vlastně Sorrentino chtěl sdělit. Oceňuju soundtrack a písničku Far l'amore jsem si doma opakovaně pouštěl a užíval, scény z párty pak působí jako skvělý videoklip k písničce, ale při sledování filmu jsem se spíš nudil a výsledných 50 % celkového dojmu a slaboučké 3* představují tak nějak kompromis ve vztahu k dílu, se kterým si, upřímně řečeno, nevím rady. Paolo Sorrentino umí mnohem líp a když chce, dokáže i něco sdělovat. Tady se mu to v mém případě nepovedlo... (25.12.2014)

Jsem poměrně hrdý na to, že jsme to zvládli na jeden zátah. Krásný zážitek. Po stránce zvukové a obrazové především. A hlavně je Velká nádhera tak jinačí od zbytku produkce, že se člověk po těch 140 minutách cítí buď umučen a nebo osvěžen. Pro mě naštěstí platila varianta druhá. Ohledně filosofování a myšlenek filmu - rozhodně jsem nepobral úplně vše, co se Sorretino pokusil říct. Třeba toho Bětula pochytila víc, třeba si to pak dovysvětlíme, třeba tam ani tolik myšlenek nebylo a nebo...nebo tu zásadní myšlenku máme a pak už je to jedno. Do zvířat má Velká nádhera úžasnou náladu a mile ji předkládá divákovi, od nich zatlačí na pilu a rozhazuje ji všude kolem hlava nehlava. A nevadilo mi to. Nechám to zrát jako předchozího Sorrentina. Napoprvé za extra silné 4*. (02.02.2014)

Bol som naozaj zvedavý na tento oscarový film, ktorého názov sa mi dosť plietol s taktiež nominovaným filmom - Najvyšší nabídka, ktorý ma milo prekvapil. Dráždila ma myšlienka, že v čom môže byť Veľká nádhera tak účinná , že dokázala vyfúknuť oscara takým tromfom ako Hon, alebo spomínaná Nejvyšší nabídka. Veľká nádhera má v prvom rade nádhernú a dokonalú formu. Príbeh staršieho a znudeného pána nie je to hlavné. Som si istý, že tento film zďaleka nie je pre každého a vo svojom okolí nepoznám nikoho, komu by som film odporučil. Napriek tomu ma zaujal a ja som tu kvalitu našiel. Možno i tú oscarovú. Každý záber vo filme pôsobí vznešene a všetko je tak technicky dokonalé, až vám musí napadnúť, že sa s týmto niekto skutočne vyhral. Každý detail i slovo z úst hercov mi pripadalo starostlivo pripravené. I na scény, ktoré film nikam neposúvajú, ako tanečné párty či diskotéky sa dá udivene pozerať. V zádumčivých scénach hrá božská hudba a najviac ma to chytilo v záverečnej scéne, kde sa po schodoch s posledných síl plazí ikona dobroty. Či už je oscar zaslúžený alebo nie, isté je, že film si užijú hlavne tí, ktorí to s filmom myslia vážne. 80%. (12.04.2014)