Assassin’s Creed

Assassin's Creed je tak trochu krásnou zradou. Hravě „prázdný“ film. Skvělým příkladem jsou tři scény v Animu. Tyto očekávané sekvence začínají tak, jak by si mnoho fanoušků přálo, tedy krásnými velkými celky, výraznou hudbou a množstvím akce. Jenže jakmile se ke slovu dostane Aguilar, jsou akční scény z minulosti narušovány, nejdříve (a) přílišným důrazem na polodetail, čímž se komplikují prostorové vztahy, (b) zvyšující se frekvencí prostřihů do současnosti, do třetice pak (c) až (ne)příjemnou nekomunikativností vyprávění. Ani jeden ze zmíněných aspektů nepovažuji za „tvůrčí selhání“ jako spíše záměrnou snahu dezorientovat diváka. Což podporuje výrazná stylizace, důraz na kombinaci velkých celků a pohyblivého rámování (paradoxně pro ustavení majestátních prostorů mimo akční scény), volba španělského jazyka pro historické dialogy i jistá odtažitost a neproniknutelnost postav a prostředí. Jako by Kurzel lehce deformoval klasické vyprávění tím uměleckým. Skvělé jsou také momenty, kdy film divákům nedovoluje prozkoumat (potenciálně) bohatý a široký fikční svět, nikterak důsledně nerozvádí historii konfliktu obou stran, a dokonce hlavní postavy nijak výrazně nepsychologizuje. Assassin's Creed je vlastně zábavná ukázka toho, jak moc příjemné může být sledování až lehce nepříjemného filmu. Trailery i marketingová kampaň slibovaly akční nálož, která se hrdě postaví vedle vynikajících videoherních blockbusterů, ne podvratnou jednohubku, která diváka trochu potrápí. // Další důkaz toho, že videoherní adaptace jsou extrémně podhodnocené. (18.01.2017)

Uprimne, cekal jsem to horsi. Ono vytahnout nejakej smysluplnej pribeh ze hry, kde neustale furt dokola jak trotl opakujete ty stejny cinosti je problem, ale v ramci moznosti se to tvurcum povedlo, i kdyz motivace zaporaku jsou prinejlepsim usmevny. Je desna skoda, ze se vic deje neodehrava v minulosti, protoze akce neni vylozene debilni a bere si vicemene to jediny dobry na hrach. Herci sice nemaj co hrat, ale zadnej zasadnejsi problem jsem s nima nemel. No a triky, zadna spicka to neni, ostatne spis tu mame akcni becko, takze to asi ani nikdo necekal, ale nic, co by vylozene rusilo. Takze ve vysledku me to vlastne ani nijak nesralo, mozna az na otevrenej konec. (03.04.2018)

Tentokrát hodnotím čistě jen divácký prožitek. Od filmu jsem raději moc nečekal, a tak jsem byl vcelku příjemně překvapen. Z původního fantasy se sice stalo sci-fi, ale tvůrci vsadili čistě na akci. Poletující kamera se občas dívá vašima očima, tudíž si chvílemi připadáte jako v PC hře (což je vpořádku). Úderná hudba duněla tak, až se chvílemi otřásalo celé kino (asi ne, ale já ten pocit měl). A dlužno dodat, že naprosto skvělá hudba. Dále film sází na působivou vizuální stránku (nejen honička, ale třeba taková katedrála z vně i uvnitř je lahůdka, kord když je teprve ve výstavbě) a v neposlední řadě na dobré herecké výkony. J.Irons je padouch přesně podle gusta! Příběh jednoduchý - honba za tajemným Jablkem. Kde se vzalo a jak funguje, je vcelku jedno. Ač je mrtvol více jak v RoboCopovi, tak s krví se šetří. Ne že by nebyla, ale neplýtvá se...to proto, aby na film mohly i děti (jenže pro ně stejně moc vhodný není). Pokud máte rádi jízdu s vypnutým myšlením, pěkné obrazy, rvačky, honičky na koních...pak hurá do toho! Na původní AC klidně zapomenout... (01.01.2017)

Ideální způsob toho, jak vytvářet videoherní apatace - nekopíruje se tu příběh, ale odehrává jiný, zasazený do videoherního světa. A proto je škoda pár věcí, které to kazí. Třeba ty hrozné kreténoviny, které vychází už z předlohy, aneb padouši se snaží získat Jablko z ráje, co obsahuje genetickou matici svobodné vůle člověka(ehm), nebo zařízení, kde sice máme zavřenou minimálně desítku elitních zabijáků necháme střežit partou chlápků s obuškama, k čemu nějaká palná zbraň, že jo... A když jsme u toho, tak půlka věcí, co jsou v částech odehrávajících se ve španělsku za dob inkvizice, působí zcela anachronicky, od hipster účesů, po fakt, že koňzpřeží jede tak sto km/h. Ale jinak je to dobrej film. Vážně, sice to trpí spoustou béčkových neduhů (scénář), ale evidentně tam někdo, kdo má řemeslo perfektně zvládnuté hodně bojoval o to, aby tam alespoň něco pořádného bylo (kamera, herci). A oni právě herci dělají ten rozdíl, mezi fajn oddechovkou a pitomým béčkem, alespoň v tomhle případě. (09.11.2017)

Konečně jsem viděl svojí videoherní modlu na plátně a bohužel musím uznat, že s tou trilogií to tak horké nebude. Debut se Star Wars je ryzí sebevražda a otvírák nám to jen potvrdil. Jedním dechem ale musím dodat, že je to obrovská škoda, protože přesně takhle si představuju film podle videohry. Přímo se vybízí srovnání s Warcraftem, který zůstal taktéž za očekáváním co se týče návštěvnosti, ale měl jsem radost, že tyhle značky konečně kopou první ligu a nesbíraj míče jako Hitmani nebo Need for Speed. Už od začátku jsem kvitoval, že si film pojede vlastní cestou, přímo neadaptuje žádný díl a španělská inkvizice je navíc úplně super období. U kormidla je stejná trojice jako ve velice solidním Mackbethovi, kde Justin Kurzel dokázal, že si naprosto libuje v barevným dokreslování jednotlivých scén i zde jsou všechny scény z 15. století naprosto perfektní po všech stránkách, až na to, že se zvěsti potvrdily a opravdu jich není většina. Malebné prostředí maltské Valletty nádherně koresponduje s líbivě krouživou kamerou a dechberoucí choreografií naprosto všech soubojů a parkouru, na což jsem se poměrně rychle naladil. S tímto se ale pojí současnost, která zároveň je a není problém. Michael "Fassy" Fassbender bravurně zvládá obě role a je třeba dodat, že i ve hrách jsem současnost bral jako plnohodnotné rozvíjení příběhu a bylo to vlastně to jediné, co působilo alespoň částečně originálně, ovšem zde jí je přecijen trošku moc. Tím pádem mně i jako fanouška Prince z Persie, na kterém disneyovci před 6 lety naprosto shořeli, zaráží, že když už Ubi vynaložil tolik prostředků s novým produkčním filmovým studiem, že zároveň jednak nepřipravil několik twistů (vážně by byl takový problém, aby naprosto totožně vypadající Jeremy Irons hrál Warrena Vidica?) a jednak se nepřiblížil struktuře příběhu ve hře a načež i krom povinného cliffhangeru, jehož vyústění se možná nikdy nedočkáme, téměř zabil cestování do minulosti a mířil jen na ten templářskej chrám v Londýně. Nuže celkově pro mě velice milé překvapení od oblíbeného režiséra přičemž jsem dostal co jsem čekal, až na to, že ani letos hry v kinech nikde pokladny nezboří. A je to škoda. PS : AC má naprosto vynikající soundtrack, již tradičně. 8/10...[30.12.2016_Kino Šumava_Klatovy] (31.12.2016)