Assassin’s Creed

Asi mi v sále pustili úplně jinej film. Ale já po Macbethovi věděl... Okouzlen od prvního letu dravce (za doprovodu našláplé moderní popové odrhovačky!) až po finální skok víry. V mých očích tomu nechybí vůbec nic, čím by se měl pompézní blockbuster podle slavné herní značky vyjímat: téměř nepřetržitá efektní akce (nevěřte buzzu zklamaných kritiků), boží vizuál, rozmáchlá hudba, drahá výprava a parádní herci. I osudová storyline mě dokonale pohltila, naštvané řeči o zmateném a nepochopitelném ději jsou dokonale mimo; bez thrillerové linie v přítomnosti by Assassin's Creed mávnutím ruky ztratil půlku sebe sama. Vynechání kina by mě hodně mrzelo, tak ať vás ty hejty zbytečně neodradí. Doma si totiž tu epiku nikdy tak nevohulíte... (06.01.2017)

No, dobrý film to není, ale nakonec ani úplná katastrofa. Assassin´s Creed střídá nadprůměrné a někdy skoro až skvělé momenty s chvílemi, kdy mi tvůrců bylo skoro až líto. Co se povedlo? Rozhodně akce, respektive skoro všechno z minulosti. Bitky jsou rychlé, vcelku přehledné a svižné a minimálně část, kdy dva z hrdinů utíkají před celým městem, se fakt hodně vydařila. Na scénách ze Španělska, kdy ho terorizovala inkvizice, jsou i vidět prachy a kostýmy, výprava a triky působí víc než dobře. Bohužel všechno, co se odehrává v přítomnosti, je víceméně ošklivé a strašně nudné. Hry jsem hrál skoro všechny a už od prvního dílu mě tyhle pasáže štvaly. Ve filmu nezajímavá přítomnost zabírá dvě třetiny stopáže. Většina herců tu působí, jako že jim nikdo neřekl, co se po nich chce, občas to vůbec nedává smysl a bohužel si Assassin´s Creed není vědom své hlouposti a jednoduchosti (nic proti ní, mám ji rád) a pokouší se tvářit jako něco víc než obyčejný blockbuster. A moc mu to nejde. Za pár let z toho někdo sestříhá pěkné dvacetiminutové video s dobrou akcí a pěknými kulisami. Do té doby tu máme film, který většinu času nudí nebo se marně pokouší naplnit ambice kohosi v pozadí, kdo nepochopil, že točí akční film. A ty musí být především zábavné. (15.05.2017)

Pri hre Assassin's Creed som presedel pár hodín a osobne ju radím medzi to najlepšie čo som hral. S filmom som vedel, že to bude ťažké, pretože hra položila latku dosť vysoko. No a aj keď film nedosahuje kvalít hry, nemôžem povedať, že som sklamaný. Ale ani nadšený. Bavilo ma to, bavila ma krásna Marion Cotillard, bavil ma skvelý Fassbender, ktorému toto Asasínske dobrodružstvo sadlo, bavili ma akcie, ktoré (aj keď miestami boli zbytočne strihnuté do Animusu) boli vynikajúce, bavilo ma pútavo natočené španielske prostredie a ľúbila sa mi aj podmanivá hudba (aj keď na hudbu od Jespera Kyda nemá). Už menej sa mi páčil (a to je najslabšia časť filmu ) scenár. Občas sú tu menšie zmätky, čo je škoda a taktiež by to chcelo vylepšiť aj chémiu medzi postavami a aj príbeh, ktorý nie je zlý, ale chcelo by ho trošku pútavejšie a dravejšie natočiť. Každopádne som sa bavil a som viac menej spokojný, aj keď s časti sklamaný, keď viem aký zážitok to mohol byť, ak by sa to kvalitou priblížilo k hre. 80% - 4* (04.01.2017)

Ideální způsob toho, jak vytvářet videoherní apatace - nekopíruje se tu příběh, ale odehrává jiný, zasazený do videoherního světa. A proto je škoda pár věcí, které to kazí. Třeba ty hrozné kreténoviny, které vychází už z předlohy, aneb padouši se snaží získat Jablko z ráje, co obsahuje genetickou matici svobodné vůle člověka(ehm), nebo zařízení, kde sice máme zavřenou minimálně desítku elitních zabijáků necháme střežit partou chlápků s obuškama, k čemu nějaká palná zbraň, že jo... A když jsme u toho, tak půlka věcí, co jsou v částech odehrávajících se ve španělsku za dob inkvizice, působí zcela anachronicky, od hipster účesů, po fakt, že koňzpřeží jede tak sto km/h. Ale jinak je to dobrej film. Vážně, sice to trpí spoustou béčkových neduhů (scénář), ale evidentně tam někdo, kdo má řemeslo perfektně zvládnuté hodně bojoval o to, aby tam alespoň něco pořádného bylo (kamera, herci). A oni právě herci dělají ten rozdíl, mezi fajn oddechovkou a pitomým béčkem, alespoň v tomhle případě. (09.11.2017)

Assassin's Creed je tak trochu krásnou zradou. Hravě „prázdný“ film. Skvělým příkladem jsou tři scény v Animu. Tyto očekávané sekvence začínají tak, jak by si mnoho fanoušků přálo, tedy krásnými velkými celky, výraznou hudbou a množstvím akce. Jenže jakmile se ke slovu dostane Aguilar, jsou akční scény z minulosti narušovány, nejdříve (a) přílišným důrazem na polodetail, čímž se komplikují prostorové vztahy, (b) zvyšující se frekvencí prostřihů do současnosti, do třetice pak (c) až (ne)příjemnou nekomunikativností vyprávění. Ani jeden ze zmíněných aspektů nepovažuji za „tvůrčí selhání“ jako spíše záměrnou snahu dezorientovat diváka. Což podporuje výrazná stylizace, důraz na kombinaci velkých celků a pohyblivého rámování (paradoxně pro ustavení majestátních prostorů mimo akční scény), volba španělského jazyka pro historické dialogy i jistá odtažitost a neproniknutelnost postav a prostředí. Jako by Kurzel lehce deformoval klasické vyprávění tím uměleckým. Skvělé jsou také momenty, kdy film divákům nedovoluje prozkoumat (potenciálně) bohatý a široký fikční svět, nikterak důsledně nerozvádí historii konfliktu obou stran, a dokonce hlavní postavy nijak výrazně nepsychologizuje. Assassin's Creed je vlastně zábavná ukázka toho, jak moc příjemné může být sledování až lehce nepříjemného filmu. Trailery i marketingová kampaň slibovaly akční nálož, která se hrdě postaví vedle vynikajících videoherních blockbusterů, ne podvratnou jednohubku, která diváka trochu potrápí. // Další důkaz toho, že videoherní adaptace jsou extrémně podhodnocené. (18.01.2017)