Assassin’s Creed

Snímka sa skladá z dvoch častí, ktoré sa navzájom prelínajú a to z tej odohrávajúcej sa v aktuálnom storočí, tak o stovky rokov späť. A asi to nebude znieť veľmi prekvapivo, ale minulosť je rozhodne atraktívnejšie ako ukecaná, sterilná a mnohokrát aj nudná súčasnosť. Akonáhle sa pomocou technológie Animusu presunieme do Španielska, začne sa diať niečo, čo nás môže zaujať. Assassin's Creed bol nesporne veľmi očakávaným filmom nespočetných hráčov a tešili sa na neho aj tí, ktorí sa do vojny medzi asasínmi a templári nikdy nezúčastnili. Výsledok nie je vyložene zlý, ale že by sa nad ním dalo zatlieskať, to sa rozhodne povedať nedá. Rovnako ako striedanie časových línií, mení sa aj atmosféra a napätie, ktoré nás raz vtiahnu do súboja a druhýkrát nudia či dokonca nechávajú zmätených. Najmä koniec je s naozaj veľkým otáznikom. Možno je to náhoda, možno prekliatie, ale žáner sci-fi či fantasy v spojení s menom Jeremy Irons v posledných niekoľkých rokoch nedopadá veľmi dobre. (08.09.2019)

Warcraft na druhou. Předně je naprosto očividné, že o tom filmu hodně přemýšlelo hodně lidí. Je výsledkem usilovné a upřímné snahy, pracuje s promyšlenými koncepty reflektujícími videoherní podstatu a je vidět, že to není nahodilý blockbuster z nějaké továrny, ale dílo vznikající s péčí. Ale je to taky šílená pitomost, na rozdíl od Warcraftu navíc ukrutně nudná. A je to opravdu smutné. Chtěl bych ten film mít rád, chtěl bych ho alespoň respektovat, ale nejde to. To, jak se tu všichni berou vážně, jak mluví výhradně formou plakátových hesel, je daleko za hranicí směšnosti. Stěžejní postava Marion Cottilard je podivně vymletá a i ten Fassbender zcela postrádá osobnost. Navíc mám dojem, že v Hollywoodu zdražili elektřinu nebo co, protože hned v závěsu za Rougue One přichází další film, který na osvětlení šetří natolik, že v některých dialogových scénách není lidem ani vidět do obličeje. Assassin's Creed je svým způsobem fascinující film, o kterém půjdou skvěle psát studie, ale koukat se na to za boha nedá. (21.12.2016)

Kurzel si Assasína natočil po svém a kdyby nemusel krátit mohlo to být na výbornou. V tomhle střihu chybí vysvětlovačky, které by pomohly plynulosti příběhu. On i když je banální (byť kouzelně do sebe zapadající) by měl být vyprávěn celý. Vážná nota ale nemusí sednout každému. Assassins Creed totiž paradoxně není o zábavě, ale úvahách, které by si divák měl začít pokládat. (01.01.2017)

Na konci mělo být Kurzel Brothers, továrna na vlhké sny. Kde ostatní selhali, tam oba bodují na celé čáře. Vyspělý charakterní blockbuster, který se nebojí přijít s vlastními myšlenkami a zároveň důstojně ctí předlohu. Nejlepší film svého druhu? O tom nepochybuji. Avšak obavy, že obsahově rozsáhlé hry se zkrátka nedají převést na stříbrné plátno, se z části naplnily. Problém není ani tak v desítkách minut, jež zůstaly ležet na podlaze střižny. Je to komplexnost materiálu a (na rozdíl od samotné hry) absence jakékoliv interakce s příběhem. Ta doba zkrátka ještě není tady. Kurzel svůj skok důvěry provedl, ale přistávací kupka sena nikde. Bylo moc brzy. (29.12.2016)

// Jak se ve španělštině řekne "nezájem"? Protože přesně tohle byly moje pocity po většinu stopáže téhle ultranudné pakárny. Až na ty chvíle, kdy jsem v kině usnul. Což se mi stalo asi potřetí v životě. Vystříhat současnost, z historických "akcí" udělat dvouminutový trailer na další hru a ty čtyři hvězdy bych tam vykřesal, tohle se ale zaseklo někdy v páté minutě, kdy mu do žil vpichovali tu uspávací látku. Z tohohle pohledu je ten film vlastně dost meta, i když nejspíš nechtěně. Poslední záběr bych si klidně doma pověsil na zeď, proto ale do kina nechodím, sorry. 3/10 a potřebuju panáka. (10.01.2017)