Assassin’s Creed

Tentokrát hodnotím čistě jen divácký prožitek. Od filmu jsem raději moc nečekal, a tak jsem byl vcelku příjemně překvapen. Z původního fantasy se sice stalo sci-fi, ale tvůrci vsadili čistě na akci. Poletující kamera se občas dívá vašima očima, tudíž si chvílemi připadáte jako v PC hře (což je vpořádku). Úderná hudba duněla tak, až se chvílemi otřásalo celé kino (asi ne, ale já ten pocit měl). A dlužno dodat, že naprosto skvělá hudba. Dále film sází na působivou vizuální stránku (nejen honička, ale třeba taková katedrála z vně i uvnitř je lahůdka, kord když je teprve ve výstavbě) a v neposlední řadě na dobré herecké výkony. J.Irons je padouch přesně podle gusta! Příběh jednoduchý - honba za tajemným Jablkem. Kde se vzalo a jak funguje, je vcelku jedno. Ač je mrtvol více jak v RoboCopovi, tak s krví se šetří. Ne že by nebyla, ale neplýtvá se...to proto, aby na film mohly i děti (jenže pro ně stejně moc vhodný není). Pokud máte rádi jízdu s vypnutým myšlením, pěkné obrazy, rvačky, honičky na koních...pak hurá do toho! Na původní AC klidně zapomenout... (01.01.2017)

Hru poznám, ale nikdy som ju nemal čas hrať. Zaujala ma vizuálom, a hlavne disciplínou parkouru. Film tieto dve elementy spracováva výborne, ale všetko ostatné je len slabý zlepenec, ktorý nemá žiadnu hĺbku či posolstvo. Herecký triumvirát k zožraniu žial nemal skoro čo hrať. A to je škoda. Byť silného scenára, mal AC všetky atribúty k tomu, aby sa stal najlepším pc game filmom vôbec. (13.03.2017)

Warcraft na druhou. Předně je naprosto očividné, že o tom filmu hodně přemýšlelo hodně lidí. Je výsledkem usilovné a upřímné snahy, pracuje s promyšlenými koncepty reflektujícími videoherní podstatu a je vidět, že to není nahodilý blockbuster z nějaké továrny, ale dílo vznikající s péčí. Ale je to taky šílená pitomost, na rozdíl od Warcraftu navíc ukrutně nudná. A je to opravdu smutné. Chtěl bych ten film mít rád, chtěl bych ho alespoň respektovat, ale nejde to. To, jak se tu všichni berou vážně, jak mluví výhradně formou plakátových hesel, je daleko za hranicí směšnosti. Stěžejní postava Marion Cottilard je podivně vymletá a i ten Fassbender zcela postrádá osobnost. Navíc mám dojem, že v Hollywoodu zdražili elektřinu nebo co, protože hned v závěsu za Rougue One přichází další film, který na osvětlení šetří natolik, že v některých dialogových scénách není lidem ani vidět do obličeje. Assassin's Creed je svým způsobem fascinující film, o kterém půjdou skvěle psát studie, ale koukat se na to za boha nedá. (21.12.2016)

Kurzel si Assasína natočil po svém a kdyby nemusel krátit mohlo to být na výbornou. V tomhle střihu chybí vysvětlovačky, které by pomohly plynulosti příběhu. On i když je banální (byť kouzelně do sebe zapadající) by měl být vyprávěn celý. Vážná nota ale nemusí sednout každému. Assassins Creed totiž paradoxně není o zábavě, ale úvahách, které by si divák měl začít pokládat. (01.01.2017)

Maně tuším, že film vychází z nějakých digiher. Tvůrci však museli počítat i s tím, že si jej pustí někdo, kdo naposledy pařil vlka, jak chytá do košíku produkty slepičích ovulací. Takže pozor, detailní spoilery, díky nimž budete o ději vědět totéž, co já po ukončení martyria! Týpek neumí jezdit na kole a přišel o rodiče. Ne tak úplně, protože za třicet let objeví otce, jak kouká z okna. To ale není podstatné. Asi. Tak tedy - náš hrdina provedl cos, pro což dostal provaz. Křeslo. Vlastně lehátko. Tam mu bylo intravenózně vpraveno něco tak rafinovaného, že se probudil až v Madridu a jeho tělo vězeňská služba vůbec nepostrádá. Ihned po procitnutí se seznamuje se slečnou disponující aparátkem, který sebou mrská, dělá vžžžhům a přenáší lidské vědomí do naprosto detailních vzpomínek ztrouchnivělých předků. Konečně tedy chápu, co je to genetická paměť. Týpkovi to nejdříve nevoní, ale poté, co bezmála zdechne a alespoň tedy trošičku ochrne, se už už nemůže dočkat, až na přístroj opět rozkročmo naskočí a zavelí hyjé. Ve vkusně násilných vzpomínečkách na život a dílo praděda se leccos přihodilo, bohužel však nevím přesně, co. Brebentí se tam španělsko - latinsky a dobroděj, jenž to frknul na net v dabingu, neměl potřebu přilepit i titulky. Ve své podstatě však všichni zkouší dohonit Adamem nahryzlé jablko, poněvadž prý ukrývá data. O svobodě. No jako fakt. Abych nezapomněl - v tom Madridu u stroje je ještě řada dalších lidí z nějaké sekty (do které právě patřil i ten tatínek, co pohledem ze zaskleného průzoru poslední čtvrtstoletí kontroluje okolí a pouští slinu) a ti se najednou vzbouří, s čímž se nepočítalo, protože má jít jen a pouze o extrémně násilné magory. Vše pak krásně vyvrcholí schůzkou templářů, kterým vládne jedubaba. Sic, hle, no toť, etc. Meeting, co měl být korunováním tisíciletých snah tohoto (jak je zde vylíčen) všemocného a paranoidního řádu, byl po bezpečnostní stránce zajištěn způsobem, který umožnil podřezávání řečníků na pódiu nemytými protivníky, rafinovaně maskovanými kápí. Slečna vědkyně, které z našeho potomka hašišínů (neptejte se mě, prostě to je asi šíita, no) přinejmenším na chvíli navlhl drn natolik, že mu umožnila zakuchnutí jejího papá, pak nečekaně otáčí kormidlo a zadělává dementním proslovem (kolikátým již) na další díly. Takže klidně do toho, třeba to pochopíte lépe. Já se ještě hodinu po dosledování motám v kruzích a narážím do stěn své unimobuńky 1+výlevka v rohu. (11.04.2017)