Suspiria

Ikonický italský horor 'Suspiria' od Daria Argenta je v rámci i mimo rámec audiovizuálního umění naprosto revoluční počin, který definoval filmový subžánr takzvaného neon cinema, a nezpochybnitelně ovlivnil hororový žánr jako takový. Stěžejním elementem zde však není relativně přímočarý a monotónní příběh, ale naprosto fascinující nekonvenční vizuál. Právě díky nadčasový vizuální estetice, kompozici křiklavých tónů barev, a výtvarné stránce jako takové, která na svou dobu neměla sebemenší obdoby, je 'Suspiria' zcela unikátním kinematografickým dílem, kde je formální hledisko nadřazeno hledisku obsahovému – což nemusí být každému po chuti. Sice jde o provokativní a nesnesitelně pomale gradující zážitek, ale tahle temná pohádka o čarodějnicích pro dospělé je absolutní povinnou četbou pro každého cinefila a fanouška hororového žánru..... (21.10.2021)

Jeden z nejlepších italských hororových snímků, které má člověk možnost vidět. Suspiria je úžasná hra barev a krve v režii Daria Argenta, s ikonickou drásavou hudbou skupiny Goblin a sympatickou hlavní hrdinkou v podání Jessicy Harper. Letos konečně viděno na velkém plátně, kam to zákonitě patří. [FOD 2022] (15.05.2022)

Je něco shnilého v baletní škole. A je to super. Miluju tyhle atmosférické horory. Vizuálně je to značně halucinogenní a hraje k tomu boží hudba. Vždycky když začlo to chraplavý lá lá lá tak měl ten film koule. Finále je zase správně přestřelené, ale bohužel krátké. Škoda že retardovanej sluha Pavlos dostal tak málo prostoru. Rozhodně to dokáže i vyděsit takovým tím ryzím způsobem, že máte strach z tý iracionality dění. Spíš ale budete mít na tváři potměšilý úsměv, nebo hodně otrávenej škleb. Já patřím do kategorie a) :) (02.10.2010)

Na rozdíl od Tenebre se v Suspirii Argento maximálně zaměřil na hypnotickou atmosféru a senzuální expresionismus a vydařilo se. Co zůstává, je neochota či neschopnost nahnat strach. Argento věří v emoce jako takové. A přeškoda toho blboučkýho děje. Argentovi patrně v dětství někdo vtloukal do palice, že děj a forma jsou dva póly jednoho magnetu a nemůžou sdílet stejné lože. (03.11.2007)

První čtvrthodina je naprosto dokonalá. Díky naprosto nervní hudbě jsem se bál i scény, kdy první z obětí byla v místnosti, kde se jen otevřelo okno. Potom se velice dlouho neděje v tomto filmu vůbec nic a vypadá to celé jako hodně barevná venezuelská telenovela, ale Argento si jen chystá pole pro dokonalou a co víc na italské horrory srozumitelnou pointu celého vizuálně skvělého filmu. A jedna scéna, sice nudná, mě moc hodně potěšila, a to je dvou minutová přítomnost mladičkého Udo Kiera. (20.06.2004)