Réžia:
Martin FričKamera:
Jan RothHudba:
František ŠkvorHrajú:
Jaroslav Marvan, Vladimír Hlavatý, Jaroslav Průcha, Vladimír Řepa, Gustav Hilmar, Felix le Breux, Ladislav Kulhánek, Lída Chválová, Jiřina Stránská (viac)Obsahy(1)
V roku 1947 siahli filmári prvýkrát po Čapkovych Povídkách z jedné a druhé kapsy. Režisér Martin Frič si v spolupráci so scenáristami vybral päť poviedok: Propuštěný, Případ s dítětem, Balada o Juraji Čupovi, Ukradený spis a Poslední soud. Prvá je o podmienečne prepustenom trestancovi, v druhej policajný komisár hľadá páchateľa uneseného dieťaťa a spoznáva, aké ťažké je medzi navlas si podobnými nemluvňatami vybrať to pravé. Tretia je sugestívnym rozprávaním o náboženskom fanatikovi, ktorý na boží príkaz zabil a ide sa v snehovej fujavici udať na četnickú stanicu. V štvrtej pátra inšpektor Pištora po bytovom zlodejovi, ktorý omylom ukradol tajné spisy generálneho štábu, a v poslednej poviedke sa dozvieme, že aj keď je na niektorých hriešnikov pozemská spravodlivosť krátka, trestu aj tak neuniknú. Trvalou hodnotou filmu sú herecké výkony hlavných protagonistov - Jaroslava Marvana, Jaroslava Průchy, Františka Filipovského, Theodora Pištěka, Františka Kováříka a Františka Smolíka. (STV)
(viac)Recenzie (90)
Tento film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1981/82. ()
Zbierka 5 dosť prostých príbehov s pomerne jednoduchou pointou. Sfilmované sú dobre, i herci sú výborní, ale príbehy už zo svojej podstaty nemajú väčší náboj. Hlbšou myšlienkou vyniká len posledný príbeh o poslednom súde Ferdinanda Kuglera. Zato prvé tri by mi vôbec nechýbali (Prepustený, Nájdenie ukradnutej Ruženky, vražda Maríny Matejovie Čupovej). ()
Výběr povídek je dost nesourodý a film tak působí roztříštěně.Možná, kdyby místo pěti podivně sešroubovaných příběhů film obsahoval řekněme tři o něco delší, výsledek by byl mnohem zdařilejší. ()
Ať čeká.... krásný film, vtipný, plačící a přemýšlící... Nutná druhá projekce ()
Moc dobrá adaptace, četl jsem knížku a to převedení je bez chyby a ty přechody z povídky do povídky jsou kulantně vyřešen a přecházijou tak lehce. Frič ví jak na to. ()
Milujem filmy, ktoré sa divákovi snažia predať nejaké to posolstvo a ktoré nútia diváka premýšľať. Toto je jeden z nich. ()
Mám rád takovéto filmy, které dokáží pohladit a zároveň donutit k zamyšlení. ()
Zajímavé je, že se do zdejšího hereckého výběru nevešel Paľo Bielik, který hraje jako o život, toho opilého a arogantního četníka zahrál výborně. Aby jej člověk našel je potřeba si rozkliknout více a tam se skrývá kdesi uprostřed mezi vedlejšími postavami. Dokonce ani v recenzi není uveden mezi hlavními protagonisty, přitom v titulcích filmu je na prvním místě. Námět je samozřejmě perfektní, jak jinak, film je vynikající a herci v hlavních rolích výborní, ve vedlejších je to už slabší, ale to už tak někdy bývá, je potřeba vzít v úvahu i dobu vzniku filmu. První povídka je velmi smutná, druhá je sice o pátrání po dítěti, ale je spíše humorná, třetí je laděná spíše až mysticky, čtvrtá je perfektní opět spíše veselá o pátrání inspektora Pištory a poslední je zase o tom, že i u Božího soudu rozhodují opět lidé a Bůh je tam jen jako vševědoucí svědek. Zajímavá je také poznámka o Cikánech "Ja neviem, čo je to za prekliaty národ, ale myslím, že je to samotné pokolenie Satanovo". To už by se dnes ve filmu říci nemohlo, přestože to tak podobně napsal i Čapek. ()
Miluji Povídky z jedné a druhé kapsy od Karla čapka. A když jsem zjistil že existuje tento (řekl bych až historický) film, rozhodl jsem se že se na něj podívám. Slyšel jsem spoustu chvál na režiséra Martina Friče. A opravdu film stál za to. Výběr povídek je slabší, myslím že jsou tam mnohem lepší povídky, ale za to byly velmi dobře a věrně zpracovány. Mě nejvíce bavil Ukradený spis, ten byl opravdu povedený a neměl chybu. A také se mi líbilo spojení mezi jednotlivými povídkami, že se odehrávali ve stejný čas na stejném místě. Akorát ta hudba občas řvala, jindy byla potichu. Ale to se dá prominout vzhledem k době kdy film byl natočený. ()
Reklama