Úsvit planéty opíc

Po podařeným zrození bohužel sešup trochu dolů a jakoby předznamenání toho, že nás čeká ještě vrcholně nudná a bezkrevná válka. Změna na postu režiséra prostě neprospěla. Ta první půlka spojená s tím virem ničícím člověka a postupný přebírání planety opicemi ještě ok, ale pak už se vkrádala čím dál tím větší nuda. Efekty určitě špičkový, ale stejně mě víc baví reální herci v maskách. No do průměru se mi to ještě vešlo.55% (18.09.2020)

To, že se po týdnu artovek ve Varech budu u amerického trháku s atraktivním námětem prostě a jednoduše nudit, jsem tedy nečekala. Zklamání nelze potlačit. Pryč je znepokojivá atmosféra z jedničky, kdy opice coby evolučně nižší stupeň člověka získávají IQ, které dosud měl jen homo sapiens sapiens. Libovolný lidoop přehrává člověka (Oldman, Acevedo), nosné lidské postavy chybí. Příběh tvoří drobné roztržky na obou stranách, které jen stále dokola variují „opice neposlouchá hlavní opici a chce zničit lidi/člověk neposlouchá hlavního člověka a chce s opicemi buď vyjít, či je zabít“. Opice vědí, že lidí je málo a živoří, lidé vědí, že někde v lesích si žijí opice. Střet je nevyhnutelný, což víme i bez znalosti frančízy, ale čekat 130 minut, než k němu dojde, a v mezičase si zavzpomínat na staré dobré časy mladého Caesera, je vskutku neuspokojivé. Chybí totiž jakýkoli moment překvapení nebo hlubší přesah či propracovanější motivace. Lenivý scénář. [Kino, 3D, titulky] (14.07.2014)

Výmena komplet všetkých tvorcov je citeľná. Po neskutočne vyzretom a kvalitnom reštarte opičej série nadšenie veľmi rýchlo oprchalo. Už z neho nie je film s myšlienkou a kvalitným príbehom, ale len všedný blockbuster, ktorý servíruje divákom presne to, čo majú radi, ale ani o chlp navyše. Hlavná línia príbehu je postavená na tom, že v každom človeku je kus opice a v každej opici je kúsok človeka. A ako prvoplánovo to znie, tak presne takto prvoplánovo je to prezentované i na plátne. Snaha navodiť emócie je značná a očividná, niekedy až príliš, sentiment srší z každej scény. To všetko som si uvedomoval, dávno sa však tvorcom nepodarilo tak šikovne eliminovať negatívne vplyvy povrchnými efektami, atmosférou a vizuálnou stránkou ako v tomto prípade. CGI v plnej poľnej, rozpočet by som tipoval takmer dvojnásobný. 80%. (04.11.2014)

Zdá se, že takřka 50 let staré téma má stále co nabídnout. Výzvy autorům, hutné a chutné zážitky divákům. Pomineme-li skutečnost, že lidoopi (skorolidé; jsme, ať se nám to líbí, či ne, nahé opice) mají značně omezenou mozkovou kapacitu (objem mozkoven se u lidí na dolní hranici pohybuje kolem 1150 kub. cm, zatímco u lidoopů je horní hranicí 900-1000 kub. cm) a konstrukce jejich hrtanu vylučuje zvládnutí zvukové lidské řeči, je pohádka, kterou nám předkládají zpoza oceánu, výborně vyvážená ve scénáři, skvěle malovaná kamerou (útoky lidoopího vojska) a výtečně koordinovaná režií. Pro téma mezidruhového dialogu tu bylo vykonáno opravdu mnoho. Zajímavé je - lidé či lidské role tu opravdu jen stínují - pojetí šimpanzího vůdce Cézara a za zmínku stojí i obří moudrý orangutan. Cézar svými projevy, zejména v závěrečné fázi filmu, silně připomíná Lincolna ze stejnojmenného nedávného amerického hitu. Jeho protivník Koba (jakýsi gruzínský Jánošík, jinak stranická přezdívka Džugašviliho-Stalina; jedná se o úmysl či náhodu?) je typickým populistou, na němž ulpívají znaky vůdců typu Mussoliniho či Hitlera. Ne náhodou je většina filmu komponována v šerosvitu zřejmě sekvojových (?) lesů nedaleko Friska, ne náhodou Cézar připomíná vše možné, jen ne vůdce, který na složité otázky ordinuje jednoduché odpovědi; chová se povýtce rooseveltovsky. Kápne-li do tohoto menu sem tam i zrnko humoru a zjistíme-li, že chybují i velikáni, zážitek, který se nám z více než dvouhodinové ságy, plné 3 D technologických pohlazení, postupně skládá do značně trvalé a propracované vzpomínky, je v každém případě nevšední. A krásný. (16.07.2014)

Hutné, emočně opět velmi bohaté, vrstevnaté, zábavné a okouzlující prací s efekty a "nelidskými" protagonisty, kteří berou většinu prostoru i svým protějškům z masa a kostí, na něž se prostě příliš nedostane (trochu "naskečovaný" Oldman např.). Reeves má výraznější styl než Wyatt a nutno říct, že použití dlouhých steadicamových jízd či statické kamery v několika málo větších akčních setech je velmi osvěžující, zároveň to světu Planety opic dodává rozvážnost, která jde nad rámec frenetických blockbusterových vypalovaček. Triky neslouží coby samoúčelný nástroj vzbuzování údivu, ale jako obratný prostředek charakterizace postav s omezenými schopnostmi vyjadřovat se verbálně. Stejně tak akce tu tvoří součást kompaktního a provázaného celku, který charakterizuje překvapivě citlivá práce s detailem opičí tváře (nejen symbolicky se zrcadlící úvod a závěr) a trochu sráží pár dílčích neobratností ve vyprávění. Úsvit nesměřuje k pouhému pobavení, ale skutečně usiluje o vytvoření fungujícího univerza, jehož možnosti se každým dílem prohlubují. Vzrušující je i způsob, jakým "distribuuje" sympatie k "ne-lidem" a činí je nositeli našich vlastních dějinných dilemat a selhání (Caesar a Koba - sic! - jako dvě tváře revoluce a snahy vytvořit fungující společenství). Proto je Planeta opic v současnosti nejzajímavější "běžící" blockbusterovou sérií a Úsvit filmem, který v letošní silné konkurenci vyčnívá dost na to, abych ho označil za dosud nejlepší vysokorozpočtovou záležitost. Pro mě dokonce o něco přesvědčivější než jednička. [90%] (14.07.2014)