Úsvit planéty opíc

Ape not kill ape. Ohromující dojem ze Zrození zůstává nepřekonaný, ale pokračování nedělá opičákům žádnou ostudu, naopak. To jen svět Úsvitu, ve kterém jsou hrdinové i chybující na obou stranách barikády, působí velmi skutečně a natolik uvěřitelně, že místo akčně-dramatického diváckého zážitku nabízí spíše skličující podívanou. I v té je ale spousta prostoru pro skvěle zvládnuté vypjaté okamžiky, které si pro sebe znovu nepřekvapivě krade majestátní Caesar. Pomalu ztrácím jistotu, kolik dílů může tato sága ustát, ale pokud se opravdu pojede dál pod Reevesovým vedením, vytratí se obavy velmi rychle. (24.07.2014)

Tak jako si občas Češi na zájezdech stěžují, že je ve Španělsku moc Španělů, tak já si postěžuji, že je v Úsvitu planety opic moc opic. Místy mi film připomínal ukrajinský film Kmen. Na nějaký komerční trhák to nevypadá. Trochu vážněji: od konce minulého dílu muselo (dle stavu vegetace a věku Caesarova syna) uběhnout minimálně 10 let, to si celou dobu lidi a opice žili v těsném sousedství a nevšímali si jeden druhého? Pak najednou dojde k jednomu konfliktu, který je obsahem tohoto filmu, a skončíme v podstatě na stejném místě, kde jsme začali. Vlastně úplně zbytečný film, doufám, že v příštím díle už budou opice na trochu pokročilejším stupni vývoje a budou aspoň umět mluvit. 3D úplně nanic. (16.07.2014)

Pokračování, které není ani rozmáchlejší, ani akčnější, ani velkolepější než jeho předchůdce. Navazuje jen velmi obecně a konflikt mezi dvěma rasami bere poměrně úzkou optikou (jedno město vs jeden klan opic blízko v lese). I tak je to ale slušně odvedná práce s dobrými herci, strhujícími vizuálními efekty, které jsou oku lahodící, no nejenom na efekt. Výtečně se tvůrcům podařilo šroubovat z diváků "CGI" emoce různého typu. Spousta uslzených scén, avšak skutečně dojemných je sotva padesát procent. Akce minimum, ale psychologie hutná a inteligenci diváka to určitě neurazí, tenhle trend ale beru jako samozřejmost z prvního dílu - a to se přes všechna zde vyčtená pozitiva, dále druhým dílem neposunulo. (17.07.2014)

Inteligentní blockbuster. Moc dobrá hudba Michaela Giacchina, která sice občas padá do žánrového klišé, ale minimálně na začátku mě dostala svými až "ligetiovskými" postupy, čímž poněkud navázala na podobně provokativní soundtrack z původní Planety opic z roku 1968. Středobodem tohoto snímku, jejž posouvá Úsvit výše, je postava Caesara. Výborně zpracovaný charakter, který je morálně pevný, emocionálně působivý a přesto si s ním nikdy nemůžete být zcela jistí. Moc se mi líbilo, že autoři netlačí na pilu ve smyslu "divák musí fandit opicím" případně "divák musí fandit lidem". Každý si víceméně může zvolit svůj postoj a v obou táborech jsou ti špatní i ti dobří. Pokud mám snímek srovnat s těmi, který vlastně remakuje, a sice něco mezi Dobytím a Bitvou o Planetu opic z roku 1973, je tento remake jednoznačně lepší a věrohodnější zpracování téže látky, což je v konkurenci všech ostatních novodobých remaků, prequelů a sequelů obrovská výjimka. A zaujalo mě to rozhodně i více, než jednička. Trochu se však bojím dalšího dílu, aby se nestal jen pouhou samoúčelnou řežbou, to by se mi asi tolik nezamlouvalo. (16.07.2014)

Od událostí z jedničky uplynulo deset zim a člověka už opice neviděli taky pěkných pár let. Idylka, kterou Caesar vybudoval v pralese za městem má ale skončit, když bílý muž vstoupí na jeho území. Pomalé budování vztahů a představovačky hrdinů se vyplácí ve válečnější druhé polovině. Kdy se Koba s kvérem pustí do díla. Opičí parta v čele s Andym Serkisem působí ještě realističtěji než minule a slova o vynikajících hereckých výkonech jsou na místě. Kebbellův Koba je boží. Lidská sebranka se soustřeďuje na Clarkeovu rodinu a i když vedle opičích bratří malinko zanikají, jsou pořád hodně fajn. Zarážející je účast Garyho Oldmana, který nedostává moc prostoru. Reeves skvěle zvládá vyprávění na konverzační rovině, ale ve válečné je taky jako doma. Útoky opic i bitky jeden na jednoho jsou neokoukané a působivé (hlavně scéna s obrněným transportérem a rotací bitevní vřavou) s precizními trikovými sekvencemi. Rozbořené San Francisko je taky pastvou pro oči. Spokojenost. Opice nezabije opici. (24.07.2014)