Cesta do hlubin študákovy duše

Hvězdné "studentské" dvojhvězdí české filmové komedie konce let třicátých patří nesporně k vrcholům předcházejícím dnes už také historickou vlnu šedesátých let. Jaroslav Žák, přední prvorepublikový autor vysoce atraktivního čtiva, sám studetské kvítko svých jinošských let a posléze středoškolský profesor, svému prostředí opravdu rozuměl. Až satirickokarikaturní nadhled, který podává, nás nesmí mýlit. Vztahuje se opravdu k času vrcholného vzmachu našeho školství, k době, která národu dala stovky a tisíce potenciálních osobností, jejichž další životní cestu deformovaly a tarasily bariéry dějin druhé poloviny dvacátého století. Autoritativní školství neznamenalo nutně absenci osobností: dnes se naopak zdá, jakoby ji podmiňovalo. Atraktivní téma umocňuje i dnes skvěle pointující scénář, invenční, dnes možná až nedoceňovaná noblesní Fričova režie (pomohl takto filmově na nohy i V+W) a samozřejmě hned přehršle skvělých filmových hereckých výkonů profesorských i studentských. Neznám nikoho,. kdo by nebyl připraven mládnout s tímto mladým filmem pro mladé o mladých. (27.08.2007)

Pro velký úspěch pokračujeme aneb Frič kul železo dokud bylo žhavé a podle stejného schématu, s téměř stejnou hereckou základnou si rok po Škole natočil druhou třaskutou komedii z prostředí gymnázia. Pořád jde o kvalitní zábavu, ale kvůli několika drobnostem přece jenom nedosahuje laťky nastavené Školou - méně prostoru pro Peška, slizký profesor Voříšek a přece jenom citelně pomalejší kadence kultovních vtipů a scének. I tak se jich tu ale najde dost, za všechny odcituju slavnou Cosinovu větu:"Kozinova věta zní - Lomikare, Lomikare, do roka a do dne!" :-) (03.09.2006)

Tato komedia sa mi pacila este o trosicku viac, ako o rok starsia SKOLA, ZAKLAD ZIVOTA (1938). Tu je tiez zaujimave vidiet mladeho Frantiska Filipovskeho, ktoreho povazujem za skveleho herca. Nezabudnutelne sceny: Nalepeny tahak na chrbate ucitela prechadzajucom sa po celej triede, pricom mal kazdy moznost odpisovat, zdrzovanie profesora perom, ktore nepisalo alebo zaverecna skuska profesora motylami :-) ________ Jindřich Plachta - (prof. Matulka) +++ Jaroslav Průcha - (prof. Rabiška) +++ Jaroslav Marvan - (prof. Vobořil) +++ Miloš Nedbal - (prof. Šeda) +++ Rudolf Hrušínský st. - (Jan Vaněk) +++ František Filipovský - (Mazánek) +++ Hudba: Roman Blahník +++ (21.07.2008)

Asi jsem, od této podle zdejšího mínění perfektní komedie, očekával moc. Pro mě to bylo chvílemi utrpení sledovat tento film. Dost často to bylo velmi trapné, to mi neříkejte, že ve 30. letech po sobě skoromaturanti skákali ve třídě jak opičáci a ostatní se tomu hrozně řehnili a povzbuzovali. Nebo že jim přišlo super cool a mega vtipné dát postaršímu učiteli na podlahu bouchací kuličky. A to nejsou jediné momenty, co ve filmu zaskřípaly. A co teprve ty nudné momenty při plese nebo co to bylo za tancovačku. Jednou valčík, podruhé, potřetí a už jsem skoro usnul. Samotný děj taky nic moc. Samozřejmě některé momenty stojí za to, ale je jich mnohem méně než ve filmu "Škola, základ života!", který považuji za mnohem vydařenější. 70% (24.06.2010)

Těžko vybrat, který z herců tady exceluje úplně nejvíce. Jestli je to dobrosrdečný profesor Jindřich Plachta, povolný student Ladislav Pešek nebo snad nekompromisní matikář Jaroslav Marvan, který se snaží svou septimu konečně řádně usměrnit. Dohromady ale stvořili podívanou, na jakou se nezapomíná..) (19.06.2012)